Socialistická republika Chorvatsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Socialistická republika Chorvatsko
Socijalistička Republika Hrvatska
1943–1990 Chorvatsko 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Lijepa naša domovino
geografie
Mapa
hlavní město:
rozloha:
56 524 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:
4 784 265
státní útvar
socialistická republika
mateřská země:
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Království Jugoslávie Království Jugoslávie
Nezávislý stát Chorvatsko Nezávislý stát Chorvatsko
Maďarské království Maďarské království
Italské království Italské království
Nástupnické:
Chorvatsko Chorvatsko

Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; srbochorvatsky a chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. V roce 1990 bylo z názvu republiky vypuštěno adjektivum socialistická. 25. června 1991, resp. 8. října 1991, se stala republika samostatnou jako Republika Chorvatsko.

Vývoj názvu[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Možná hledáte: Historie Chorvatska.

Po ustavení prozatímní jugoslávské vlády byla v budově staré radnice ve Splitu ustavena 14. dubna 1945 také první vláda Lidové republiky Chorvatsko, jejímž předsedou se stal Vladimir Bakarić.[1] Volební účast ve volbách do jugoslávského ústavodárného národního shromáždění v listopadu 1945 byla v Chorvatsku 91,78%, z nichž 91,52% odevzdalo hlas kandidátce Národní fronty.[1] V kontextu vzniku federální ústavy se rozpustilo chorvatské lidové shromáždění, aby uvolnilo místo ústavodárnému saboru, do něhož mimo jiné kandidoval Josip Broz Tito, Vladimir Bakarić nebo Adrija Hebrang.[1] Po přijetí ústavy v roce 1947 jsou budována jednotlivá ministerstva, celý proces je završen kolem roku 1953.[2]

Po přijetí nové federální ústavy byla v roce 1963 přijata také ústava zakládající Socialistickou republiku Chorvatsko, další - nová - ústava je přijata v roce 1974.[3]

Předtím, počátkem sedmdesátých let, se v zemi formuje masové hnutí požadující zpočátku ekonomické a politické reformy. Později hnutí maspok, v jehož vedení stojí také chorvatští komunisté Miko Tripalo a Savka Dabčević-Kučarová, získává stále silnější nacionalistický charakter. Proces související s maspokem se někdy také nazývá Chorvatské jaro. Přítrž tomuto hnutí byla učiněna koncem roku 1971.[4]

Konec socialistického Chorvatska přináší 64. ústavní dodatek z 25. července 1990, kdy je z názvu státu vypuštěno adjektivum socialistická.[5] I Chorvatsko bez socialistického přídomku zůstává v SFRJ do června 1991. Na základě Brionské deklarace je však účinnost tohoto aktu odsunuta o tři měsíce, po jejichž uplynutí Chorvatsko opět federaci opouští.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Politickou hegemonii v SR Chorvatsko měla do roku 1990 Komunistická strana Chorvatska, respektive Svaz komunistů Chorvatska. V prvních svobodných volbách v roce 1990 zvítězilo Chorvatské demokratické společenství (HDZ).[6]

V čele státu bylo po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SR Chorvatsko. Sedmdesátým prvním dodatkem ústavy v červenci 1990 je sice republikové Předsednictvo ponecháno, ale je změněno názvosloví členů: v čele Předsednictva nyní stojí prezident, zbývající členové jsou viceprezidenti.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c RYCHLÍK, Jan; PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska. 1.. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3. S. 311-329. (česky) 
  2. Hrvatski državni arhiv. Narodna / Socijalistička Republika Hrvatska od 1945. do 1990. [online]. c2005-2009, [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  3. Ustav Republike Hrvatske [online]. 2001 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
  4. RYCHLÍK, Jan; PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska. 1.. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3. S. 344-345. (česky) 
  5. a b Odluka o proglašenju Amandmana LXIV. do LXXV. na Ustav Socijalističke Republike Hrvatske [online]. 2001 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
  6. Fakultet političkih znanosti i Hrvatska akademska i istraživačka mreža. Rezultati izbora za Nacionalni Parlament 1990. godine [online]. [1997], [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]