Socialistická republika Chorvatsko
| Socialistická republika Chorvatsko Socijalistička Republika Hrvatska
|
|||||||||||||
| Hymna: Lijepa naša domovino | |||||||||||||
geografie
|
|||||||||||||
| hlavní město: | |||||||||||||
|
rozloha:
|
56 524 km²
|
||||||||||||
| obyvatelstvo | |||||||||||||
|
počet obyvatel:
|
4 784 265
|
||||||||||||
| státní útvar | |||||||||||||
|
socialistická republika
|
|||||||||||||
|
mateřská země:
|
|||||||||||||
|
měna:
|
|||||||||||||
|
vznik:
|
|||||||||||||
|
zánik:
|
|||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||
|
|||||||||||||
_crowned.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Socialistická republika Chorvatsko (zkráceně SR Chorvatsko; srbochorvatsky a chorvatsky Socijalistička Republika Hrvatska, SR Hrvatska) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. V roce 1990 bylo z názvu republiky vypuštěno adjektivum socialistická. 25. června 1991, resp. 8. října 1991, se stala republika samostatnou jako Republika Chorvatsko.
Obsah |
Vývoj názvu [editovat]
- 1945 - 1963: Lidová republika Chorvatsko jako součást Demokratické federativní Jugoslávie, resp. Federativní lidové republiky Jugoslávie
- 1963 - 1990: Socialistická republika Chorvatsko jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
- 1990 - 1991: Republika Chorvatsko jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
Historie [editovat]
Po ustavení prozatímní jugoslávské vlády byla v budově staré radnice ve Splitu ustavena 14. dubna 1945 také první vláda Lidové republiky Chorvatsko, jejímž předsedou se stal Vladimir Bakarić.[1] Volební účast ve volbách do jugoslávského ústavodárného národního shromáždění v listopadu 1945 byla v Chorvatsku 91,78%, z nichž 91,52% odevzdalo hlas kandidátce Národní fronty.[1] V kontextu vzniku federální ústavy se rozpustilo chorvatské lidové shromáždění, aby uvolnilo místo ústavodárnému saboru, do něhož mimo jiné kandidoval Josip Broz Tito, Vladimir Bakarić nebo Adrija Hebrang.[1] Po přijetí ústavy v roce 1947 jsou budována jednotlivá ministerstva, celý proces je završen kolem roku 1953.[2]
Po přijetí nové federální ústavy byla v roce 1963 přijata také ústava zakládající Socialistickou republiku Chorvatsko, další - nová - ústava je přijata v roce 1974.[3]
Předtím, počátkem sedmdesátých let, se v zemi formuje masové hnutí požadující zpočátku ekonomické a politické reformy. Později hnutí maspok, v jehož vedení stojí také chorvatští komunisté Miko Tripalo a Savka Dabčević-Kučarová, získává stále silnější nacionalistický charakter. Proces související s maspokem se někdy také nazývá Chorvatské jaro. Přítrž tomuto hnutí byla učiněna koncem roku 1971.[4]
Konec socialistického Chorvatska přináší 64. ústavní dodatek z 25. července 1990, kdy je z názvu státu vypuštěno adjektivum socialistická.[5] I Chorvatsko bez socialistického přídomku zůstává v SFRJ do června 1991. Na základě Brionské deklarace je však účinnost tohoto aktu odsunuta o tři měsíce, po jejichž uplynutí Chorvatsko opět federaci opouští.
Politika [editovat]
Politickou hegemonii v SR Chorvatsko měla do roku 1990 Komunistická strana Chorvatska, respektive Svaz komunistů Chorvatska. V prvních svobodných volbách v roce 1990 zvítězilo Chorvatské demokratické společenství (HDZ).[6]
V čele státu bylo po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SR Chorvatsko. Sedmdesátým prvním dodatkem ústavy v červenci 1990 je sice republikové Předsednictvo ponecháno, ale je změněno názvosloví členů: v čele Předsednictva nyní stojí prezident, zbývající členové jsou viceprezidenti.[5]
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c RYCHLÍK, Jan; PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska. 1.. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3. s. 311-329. (česky)
- ↑ Hrvatski državni arhiv. Narodna / Socijalistička Republika Hrvatska od 1945. do 1990. [online]. c2005-2009, [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Ustav Republike Hrvatske [online]. 2001 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ RYCHLÍK, Jan; PERENĆEVIĆ, Milan. Dějiny Chorvatska. 1.. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3. s. 344-345. (česky)
- ↑ a b Odluka o proglašenju Amandmana LXIV. do LXXV. na Ustav Socijalističke Republike Hrvatske [online]. 2001 [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Fakultet političkih znanosti i Hrvatska akademska i istraživačka mreža. Rezultati izbora za Nacionalni Parlament 1990. godine [online]. [1997], [cit. 2009-08-21]. Dostupné online. (chorvatsky)
Literatura [editovat]
- RYCHLÍK, Jan; PERENČEVIČ, Milan. Dějiny Chorvatska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 576 s. ISBN 978-80-7106-885-3.
