Brač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o chorvatském ostrově. O jiných významech pojednává článek Brač (rozcestník).
Brač
Pohled na Brač z ostrova Hvaru
Pohled na Brač z ostrova Hvaru

Brač
Red pog.png
Brač
Lokalizace
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
• Župa Splitsko-dalmatská
396 km²
zeměpisné souřadnice: 43° 19′ s. š., 16° 38′ v. d.
Vidova gora (778 m n. m.)
Počet obyvatel
14 031 (rok 2001)
Největší město

Brač (italsky Brazza, latinsky Bretia nebo Brattia) je chorvatský ostrov v Jaderském moři poblíž Splitu.

Zeměpisné údaje[editovat | editovat zdroj]

Stavení ve vnitrozemí ostrova Brač (mezi sídly Pučišća a Bol)

Na severu a východě dělí ostrov od pevniny Bračský průliv, na jihu jej dělí Hvarský průliv od ostrova Hvar a na západě Splitská úžina od ostrova Šolta. Ostrov měří na délku 40 km, jeho šířka dosahuje 12 km. Délka pobřeží ostrova je 180 km. Svou rozlohou 395 km² je největším ostrovem Dalmácie a třetím největším jadranským ostrovem.[1][2][3]

K severu spadají svahy ostrova k moři poměrně povlovně, k jihu jsou svahy strmé. Nejvyšší vrchol ostrova Vidova gora (Vítova hora) je svou výškou 778 m nejvyšším na ostrovech Jaderského moře.[4]

Na ostrově žije 14 031 obyvatel. Největším sídlem je Supetar (3016 obyvatel). Další obce: Bobovišća, Bol, Dol, Donji Humac, Dračevica, Gornji Humac, Ložišća, Milna, Mirca, Murvica, Nerežišća, Novo Selo, Postira, Povlja, Pražnica, Pučišća, Selca, Splitska, Sumartin, Sutivan, Škrip.[5]

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí ostrova je středomořské. Léta jsou teplá a suchá s průměrnou teplotou 25 °C, zimy krátké a mírné s průměrnou teplotou 9 °C. Sníh zde padá průměrně dva dny v roce a neudrží se déle než 10 hodin. Úhrnné roční srážky se pohybují od 700 mm (Sutivan) do 1400 mm (Dol). Hodnota průměrné délky slunečního svitu na Brači 2700 hodin ročně patří k nejvyšším na Jadranu. Průměrná teplota moře je v létě 24 °C, v zimě 14 °C.[2] Během chladnějších měsíců se střídají studené severovýchodní větry (bóra) s teplými jihovýchodními (jugo), v letním období převažuje severozápadní vítr (maestral).[1][6]

Geologie a hydrologie[editovat | editovat zdroj]

Ostrovy dalmátského pobřeží

Ostrov je, jako ostatně vesměs ostrovy jaderského archipelagu, tvořen vápenci, vápencovými brekciemi a mramory. Bračské mramory jsou velmi proslulé, ceněné jednak jako stavební kámen již od dob antiky (byl z něj vybudován například proslulý Diokleciánův palác ve Splitu, z pozdější doby pak je patrně nejznámější budovou Bílý dům ve Washingtonu, D.C.), jednak se pro své vlastnosti využívá k výrobě různých drobných předmětů (váziček, svícnů apod.), prodávaných na ostrově jako upomínkové předměty.

Jakožto vápencové území představuje ostrov zároveň kras. Zdejší krasové území představuje významnou ukázku tohoto geomorfologického fenoménu. To dokázaly i výzkumy moravského badatele prof. Karla Absolona na počátku 20. století. Přesto se v literatuře podrobnější zmínky o krasu ostrava Brač hledají obtížně. Známy jsou především jeskyně s archeologickým a historickým významem jako je Dračí jeskyně (Zmajeva špilja) u obce Murvica a jeskyně Kopačina jižně od Supetaru. Významné jsou rovněž tři jeskyně s významem pro potápění - jeskyně Maňajama 1 a Maňajama 2, objevené českými potápěči nedaleko moře a pak již delší dobu známou podmořskou propastí Lučica ve stejnojmenné zátoce. Jinak tvoří krasové jevy na Brači typické tvary jako škrapy, doliny, polje, závrty a propasti. Zdejší propast Jama kod Matešić stana u obce Hum představuje svými 260 m hloubky 49. nejhlubší propast Chorvatska.

Vzhledem ke krasové povaze ostrova Brače není s podivem, že povrch ostrova je suchý. Prameny sladké vody nalezneme jen ojediněle na jižní straně ostrova v okolí Bolu. Veškerá voda, která spadne na povrchu ostrova, mizí do viditelných i neviditelných puklin a podzemím proudí patrně především na zmíněnou jižní stranu ostrova, kde kromě zmíněných pramenů a jeskyní Maňajama vyvěrá v četných pramenech přímo do moře. Vodovodní síť ostrova je tak závislá na dodávkách vody podmořským potrubím z pevniny, konkrétně z řeky Cetiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ostrov byl osídlen už v paleolitu, jak dokládají archeologické nálezy z jeskyně Kopačina, nacházející se mezi Supetarem a Dolním Humacem. Z doby bronzové a železné pochází zbytky osídlení ilyrskými kmeny ve vnitrozemí ostrova. O kolonizaci starověkými Řeky nejsou žádné zprávy, i když ostrov navštěvovali a s Ilyry obchodovali. Roku 9 n. l. si Brač podmanili Římané.[2][7]

Později byl Brač pod správou Byzantské říše. Roku 925 se ostrov stal součástí středověkého chorvatského státu. Ve 12. století, po spojení Chorvatska s uherským královstvím, získal ostrov na téměř dvě století samostatnost.

Od 1268 do 1357 byl Brač součástí Benátské republiky. Poté se zde střídala nadvláda Uherska, bosenského krále a Benátské republiky při zachování omezené autonomie ostrova. Benátky ostrov ovládaly více než 4 století do roku 1797. Během této doby se na ostrově usazovali uprchlíci z Bosny držené Osmanskou říší.

Po podrobení Benátek Napoleonem se Brač stal krátce administrativní součástí Francie. Roku 1807 ovládla ostrovy Brač a Korčula s pomocí ruského námořnictva Černá Hora. Vídeňský kongres v roce 1814 rozhodl o připojení Brače k Rakousku. Po rozpadu Rakousko-Uherska roku 1918 se stal ostrov součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Počet obyvatel počátkem 20. století dramaticky klesl v důsledku silné emigrace.

V roce 1941 okupovala ostrov Itálie. Po její kapitulaci roku 1943 obsadila ostrov v červnu 1944 německá vojska. Po osvobození byl ostrov součástí Jugoslávie až do získání nezávislosti Chorvatska roku 1991.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Nejdůležitějším hospodářským odvětvím je turistický ruch. Významný je rovněž rybolov, zemědělství (pěstování vinné révy a oliv) a těžba mramoru.[2]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Spojení s pevninou zajišťují trajekty (linky Split–Supetar a Makarska–Sumartin) a lodní linka Split–Bol–Jelsa.[4] V roce 1993 zahájilo provoz letiště Veško polje pro letadla do 100 cestujících, kam směřují charterové lety během letní sezóny.[8] Většinu obcí na ostrově propojuje síť asfaltových silnic vybudovaných v 70. letech.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Klášter Blaca

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Brač [online]. ITM Agency, [cit. 2011-06-15]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  2. a b c d Informacje po Braču [online]. Brač Online, [cit. 2011-06-15]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  3. DUPLANČIĆ LEDER, Tea; UJEVIĆ, Tin; ČALA, Mendi. Coastline lenghts and areas of islands in the Croatian part of the Adriatic Sea determined from the topographic maps at the scale of 1 : 25 000. Geoadria. červen 2004, roč. 9, čís. 1, s. 5–32. Dostupné online [PDF, cit. 2011-06-15]. ISSN 1331-2294. (anglicky) 
  4. a b Chorvatsko – Brač [online]. [cit. 2011-06-17]. Dostupné online.  
  5. Population by Sex and Age, by Settlements, Census [online]. Zagreb: Chorvatský statistický úřad, 2001, [cit. 2011-06-15]. Správní území Supetar, Bol, Milna, Nerežišća, Postira, Pučišća, Selca, Sutivan. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Informace o větru [online]. [cit. 2011-06-15]. Dostupné online.  
  7. Informace o Chorvatsku – Ostrov Brač [online]. [cit. 2011-06-17]. Dostupné online.  
  8. Airport Brač [online]. [cit. 2011-06-17]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu