Ravennský exarchát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Byzantské a langobardské území v Itálii kolem roku 652. Ravennský exarchát zahrnuje oblast mezi Ravennou a Římem

Ravennský exarchát byla administrativní jednotka byzantské říše v Itálii, kterou kolem roku 584 založil císař Maurikios na obranu proti do Itálie pronikajícím Langobardům. Exarchát, situovaný na území mezi Římem a správním střediskem Ravennou, představoval oporu byzantské moci na Apeninském poloostrově. Silné pravomoce zdejšího nejvyššího hodnostáře, exarchy, spolu s odlišným kulturním, jazykovým a konfesijním prostředím vedly ze strany exarchů k opakovaným pokusům o uzurpaci moci. Problémy se správou této provincie dále umocňovaly četné spory mezi papeži a byzantskými císaři o uctívání obrazů. Roku 752 dobyl Ravennu langobardský král Aistulf, čímž tento správní útvar zanikl a spolu s ním i vliv byzantské říše v severní Itálii.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VAVŘÍNEK, Vladimír; BALCÁREK, Petr. Encyklopedie Byzance. Praha : Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-485-2. S. 415.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Exarchate of Ravenna ve Wikimedia Commons