Fran Levstik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fran Levstik
Fran levstik.jpg
Narození 28. září 1831
Dolnje Retje
Úmrtí 16. listopadu 1887 (ve věku 56 let)
Lublaň
Povolání básník, spisovatel a autor
Národnost slovinská
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fran Levstik (28. září 1831, Dolnje Retje – 16. listopad 1887, Lublaň) byl slovinský spisovatel, básník, literární kritik a žurnalista.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Fran Levstik se narodil v rolnické rodiny v obci Dolnje Retje, která se nachází asi kilometr od Velikih Laščah. Již od dětství se Levstik jevil jako bystrý a všestranně nadaný chlapec. Po tříleté docházce do školy ve Velikih Laščah ho otec poslal studovat do Lublaně. Zde navštěvoval dva roky základní školu a poté přestoupil na gymnázium, které ukončil roku 1853. V letech 18541855 studoval teologiiOlomouci[1], odkud byl ale vyloučen kvůli pohoršující básnické sbírce Básně (1854). Tyto básně byly zakázané a vyšly až po dvanácti letech jejich vzniku. Poté se rozhodl ve Vídni studovat techniku. Zde byl ale bez prostředků, tak se vydal na cestu domů přes Graz, Maribor, kudy pokračoval v cestě do Krškega. Tam se setkal s bývalým spolužákem Almanom, který mu uvolnil pozici domácího učitele u hraběte Paceju na hradu Turnu pod Čatežem. Zde sečkal po dva roky a seznámil se s krasavicí Tono, dcerou zámožného hospodského Zidarja. Na podzim 1857 se přestěhoval do Lublaně, kde stále myslel na krásnou Tono, která ho inspirovala k napsání Toniných básní (Boječnost, Prvi poljub, Toni, Ne jokaj, Zvečer, Otvi, Tiha žalost, Srečni mrak). Roku 1858 mu ale hrabě Pace vypověděl službu a Levstik neměl na živobytí. Jeho dalším zaměstnáním byla opět pozice domácího učitele u básníka Miroslava Vilharja na hradě Kalec blízko Knežaka, kde pracoval až do roku 1861. Ten samý rok dostal práci tajemníka ve slovinské čítárně v Terstu a 1862 na podnět Vilharja spolupracoval s vydavatelstvím listu Naprej. V letech 1864 se stal prvním tajemníkem Slovinské matice.[1] Díky sporům se Staroslovinci ale následný rok z funkce odstoupil.[2] Roku 1872 dostal práci písaře v lublaňské lycijské knihovně, kde pracoval až do smrti. Zemřel po dlouhotrvající nemoci v šestapadesáti letech. Pohřeb byl hodný velikého spisovatele. O dva roky později postavili Levstiku ve Velikih Laščah pomník. Dnes je po Levstikovi pojmenované v Lublani náměstí a ulice.

Literární činnost[editovat | editovat zdroj]

Fran Levstik je brán za jednoho z prvních klasiků slovinské vypravěčské prózy. Hlavní období jeho tvorby jsou 18501859. Levstik psal spíše kratší vyprávění, jako jsou umělecké povídky, literární cestopisy, satirická groteska a životní líčení. Jeho nejznámější povídky jsou Martin Krpan z Vrha[1] a cestopisnokritická esej s knižním plánem Popotovanje od Litije do Čateža, který je důležitý především díky literárnímu programu, rozvoji kratší prózy, zejména novely a románu, humoristické prosté psaní pro lid. V cestopisu pozoruje, zaznamenává a komentuje svět kolem. Pro vzpomínku na toto cestování se každý rok organizuje pochod po Levstikově cestě. Své jazykovědné vlohy prokázal také v díle Napake slovenskega pisanja.

Dalším jeho významným dílem je příběh o Martinu Krpanu, který slyšel od nějakého sedláka, a poté ho podle sebe upravil a napsal o něm povídku. Povídka je o silném, vynalézavém a dobráckém Martinovi a jeho kobyle, kteří vozí pašovanou sůl, díky své síle, kterou předvede při přemístění kobyly i s nákladem, je pozván do Vídně, kde se utká v souboji s obrem Brdavsem, vtipem a nebojácností zvítězí a vrací se domů.

Vedle díla Martina Krpana, je známé Levstikovo dílo pro mládež Kdo je napravil Vidku srajčico. Povídka hovoří o chlapci, který pochází z chudé rodiny a který má hodně sourozenců. Protože je nejmladší, musí stále nosit staré a záplatované oblečení. Jednoho dne, se jeho stará košilka tak roztrhá, že mu spadne přes ramena a chlapec zůstane nahý. Na pomoc mu přijdou zvířátka. Ovečka dá chlapci vlnu, keř z ní vyčeše bavlnu, povouk z bavlny usouká nitku, z které se upřede látka, rak ji poté rozstříhá a ptáček ji sešije. Chlapec celý šťastný utíká domů, aby ukázal své rodině novou košilku.

Fran Levstik začal psát básně již na gymnáziu. První báseň, kterou napsal, se jmenovala Želje a vyšla ve Slovinském listu.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Próza[editovat | editovat zdroj]

  • Martin Krpan z Vrha (1858)
  • Kdo je napravil Vidku srajčico
  • Bučelstvo pod vplivom prijatelja Ilija (1858)

Poezie[editovat | editovat zdroj]

  • Povodna deklica
  • Pesmi (1854)
  • Pomladni sprehod
  • V gozdu
  • Prvi poljub
  • Pomladna
  • Slovo
  • Sovražnikom
  • Ubežni kralj
  • Kako je to hudo
  • Vihar
  • Tiha žalost
  • Zvečer
  • Ne jokaj
  • Toni

Cestopisy[editovat | editovat zdroj]

  • Popotovanje iz Litije do Čateža (1858[3])

Veselohry[editovat | editovat zdroj]

Tragédie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Fran Levstik ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fran Levstik na slovinské Wikipedii.

  1. a b c d Slovník spisovatelů Jugoslávie. Praha : Odeon, 1979. S. 305. (čeština) 
  2. Občina Velike Lašče. Fran Levstik [online]. [2010], [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (slovinsky) 
  3. a b c d Založba Sanje. Fran Levstik: 1831–1887 [online]. c2003-2010, [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (slovinsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]