Jurij Vega

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jurij Bartolomej Vega
Jurij Vega
Jurij Vega
Narození: 23. března 1754
the Habsburg Monarchy Zagorica, Habsburská monarchie (dnes Slovinsko)
Úmrtí: 26. září 1802
the Habsburg Monarchy Nußdorf, Habsburská monarchie (dnes Rakousko)
Vojenská kariéra
Hodnost: generálmajor dělostřelectva
Vyznamenání: Vojenský řád Marie Terezie

Jurij svobodný pán von Vega (23. března 1754 Zagorica, Kraňsko26. září 1802 poblíž Vídně) byl rakouský generál dělostřelectva, matematik a fyzik slovinského původu.

Obsah

Životopis [editovat]

Narodil se v Zagorici v dnešním Slovinsku. Roku 1775 absolvoval střední školu v Lublani a následujících pět let pracoval jako inženýr říční navigace. Poté vstoupil do rakouské armády, kde byl díky svým matematickým schopnostem povýšen na majora a ustanoven vyučujícím na bombardýrské škole ve Vídni. Zde navrhl nové typy moždířů. Následně se účastnil války proti Osmanům. Za francouzských revolučních válek velel v roce 1794 již jako podplukovník obléhání pevnosti Fort Louis. Se svými 16 obléhacími houfnicemi se mu podařilo tuto pevnost dobýt během jediného dne. V roce 1796 padla po sedmidenním obléhaní pevnost v Mannheimu, přičemž obléhatelé použili Vegových třiceti- a šedesátiliberních moždířů. Za toto vítězství obdržel Vega Vojenský řád Marie Terezie a byl povýšen na generálmajora. Zemřel roku 1802 za dosud nevyjasněných okolností v Nußdorfu nedaleko Vídně.

Během mírového období se Vega zabýval psaním učebnic matematiky a fyziky. Učebnice z roku 1787 je považována za jedno ze základních pojednání o balistice. V roce 1783 vydal své logaritmické tabulky, jež byly přeloženy do mnoha jazyků. Stal se také členem několika vědeckých akademií v Evropě.

V roce 1787 si vzal za ženu Josefu Svobodovou z Českých Budějovic, se kterou měl tři děti.[1]

Na jeho počest je pojmenován jeden z kráterů na Měsíci a jeho portrét nesla i padesátitolarová slovinská bankovka.[2]

Odkazy [editovat]

Reference [editovat]

  1. BATAGELJ, Vladimir. Jurij Vega (1754 - 1802) [online]. 1995, [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. Banka Slovenije. 50 tolarjev [online]. c2006, [cit. 2010-11-05]. Dostupné online. (slovinsky) 

Literatura [editovat]

  • HOLLINS, David. Rakouští vojevůdci za napoleonských válek. Praha : Grada, 2007. 64 s. ISBN 978-80-247-1894-1. s. 61.  
Nuvola apps bookcase.svg


Externí odkazy [editovat]