Vláda Republiky Slovinsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slovinsko
Státní znak RS
Tento článek se týká tématu
Politický systém Slovinska

Vláda Republiky Slovinsko (slovinsky: Vlada republike Slovenije) je nejvyšší orgán moci výkonné ve Slovinsku. Z hlediska ústavyzákonů se vláda jeví – podobně jako za účinnosti socialistické ústavy – jako výkonný výbor parlamentu, což však v praxi již tak jednoznačné není.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předsednictvo Slovinské národněosvobozenecké rady (SNOS) jmenovalo 5. května 1945 první (tzv. národní) vládu Slovinska.[2] Vláda byla definována jako nejvyšší orgán moci výkonné ve Slovinsku a byla odpovědná SNOSu nebo jeho předsednictvu.[2] Skládala se z ministerstva financí, vnitra, spravedlnosti, průmyslu a hornictví, obchodu a zásobování, zemědělství, lesnictví, stavebnictví, školství, lidového zdraví, sociálních věcí a místního trhu.[2]

V roce 1953 bylo zrušeno předsednictvo Lidového shromáždění Lidové republiky Slovinsko (LS LRS), vláda a všechna ministerstva a byl ustanoven výkonný výbor LS LRS, státní sekretariáty (vnitra, spravedlnosti, hospodářství, rozpočtu a státní správy).[2] V roce 1963 byl změněn název na výkonný výbor Socialistické republiky Slovinsko (IS SRS).[2] Výkonný výbor sestával z předsedy, jednoho či více místopředsedů a členů, kteří byli zvoleni na návrh Předsednictva SRS – tito členové vedli republikové sekretariáty nebo byli předsedy republikových výborů či orgánů státní správy.[2]

Od 23. června 1990 existoval výkonný výbor Republiky Slovinsko, který se účinností ústavy přeměnil ve vládu Republiky Slovinsko.[2] Některé zdroje však již po 28. červnu 1991 hovoří o vládě.[3]

Složení[editovat | editovat zdroj]

Současná slovinská vláda se skládá z předsedy a ministrů.[4] Vedle ministrů jsou důležitou složkou exekutivy také státní tajemníci, jež pomáhají v odborných otázkách.[5]

Ustavení[editovat | editovat zdroj]

Předseda je ustavován volbou, ministři jmenováním. Počet, působnost a organizaci ministerstev upravuje zvláštní zákon.[6] Samotný proces ustavení vlády je jeden z nejtypičtějších příkladů pozůstatků vlády shromáždění (skupščiny).[5]

Předseda vlády je v první fázi navržen prezidentem republiky po poradách s politickými kluby Státnímu shromáždění.[7] Pokud v tajné volbě není předseda vlády zvolen, může prezident opět navrhnout kandidáta (i stejného), ovšem kandidáty v této chvíli mohou navrhnout i parlamentní skupiny nebo seskupení deseti poslanců.[7] Je-li více kandidátů, hlasuje se nejprve o kandidátovi prezidenta republiky a není-li tento zvolen, pak o kandidátech ostatních.[7] Jestliže nebyl žádný z kandidátů zvolen, rozpustí prezident Státní shromáždění a vypíše nové volby, pokud do čtyřiceti osmi hodin Shromáždění nerozhodlo o nové volbě premiéra, kdy pro zvolení stačí většina počítaná z přítomných poslanců. O kandidátech se hlasuje podle pořadí určeného počtem hlasů z předchozích voleb, kandidát prezidenta má přednost.[7] Není-li ani při této volbě zvolen premiér, rozpustí prezident Shromáždění a vypíše nové volby.[7] Samotné ministry jmenuje a odvolává Státní shromáždění na návrh předsedy vlády.[8] Nedůvěra může být vyjádřena pouze tím, že většina všech poslanců zvolí nového premiéra.[9] Pokud vládě není vyslovena důvěra, musí Státní shromáždění do třiceti dnů zvolit nového předsedu vlády nebo vyslovit důvěru původnímu.[10]

Přísaha[editovat | editovat zdroj]

Premiér a ministři skládají po ustavení do funkce slib totožný se slibem prezidenta republiky, který zní: „Přísahám, že budu ctít ústavní řád, jednat podle svého svědomí a ze všech svých sil usilovat o blaho Slovinska.[11][12]

Odpovědnost a interpelace[editovat | editovat zdroj]

Předseda vlády koordinuje činnost jednotlivých ministrů, jež jsou odpovědní za činnosti vlády a každý jednotlivý ministr za činnost svého ministerstva.[6] Vláda i ministři jsou odpovědní Státnímu shromáždění.[4]

Alespoň deset poslanců Státního shromáždění může předložit interpelaci k činnosti vlády nebo jednotlivého ministra. Pokud většina poslanců po projednání interpelace vysloví nedůvěru, složí vláda nebo ministr své funkce.[13]

Obžalobu pro porušení ústavy nebo zákonů při výkonu úřadu může proti premiérovi nebo ministrovi předložit Státní shromáždění Ústavnímu soudu.[13]

Předsedové[editovat | editovat zdroj]

Funkci předsedy slovinské vlády (1945–1953) a předsedy výkonného výboru (1953–1990) vykonávali Boris Kidrič (1945-1946), Miha Marinko (1946-1953; krátce i jako předseda výkonného výboru), Boris Kraigher (1953–1962), Viktor Avbelj (1962–1965), Janko Smole (1965–1967), Stane Kavčič (1967–1972), Andrej Marinc (1972–1978), Anton Vratuša (1978–1980), Janez Zemljarič (1980–1984), Dušan Šinigoj (1984–1990) a Lojze Peterle (1990).[14] Dnes z dikce ústavy předseda vlády koordinuje činnost vlády a dbá o sjednocení politické a správní orientace vlády.[6]

Jméno a příjmení Počátek výkonu funkce Konec výkonu funkce Vláda Reference
1. Alojz Peterle 16. květen 1990 14. květen 1992 Vláda Alojze Peterleho [3]
2. Janez Drnovšek 14. květen 1992 25. leden 1993 První vláda Janeze Drnovšeka [3]
3. Janez Drnovšek 25. leden 1993 27. únor 1997 Druhá vláda Janeze Drnovšeka [3]
4. Janez Drnovšek 27. únor 1997 7. červen 2000 Třetí vláda Janeze Drnovšeka [3]
5. Andrej Bajuk 7. červen 2000 30. listopad 2000 Vláda Andreje Bajuka [3]
6. Janez Drnovšek 30. listopad 2000 19. prosinec 2002 Čtvrtá vláda Janeze Drnovšeka [3]
7. Anton Rop 19. prosinec 2002 3. prosinec 2004 Vláda Antona Ropa [3]
8. Janez Janša 3. prosinec 2004 21. listopad 2008 První vláda Janeze Janši [3]
9. Borut Pahor 21. listopad 2008 10. února 2012 Vláda Boruta Pahora [3][15]
10. Janez Janša 10. února 2012 20. března 2013 Druhá vláda Janeze Janši [16]
11. Alenka Bratušeková 20. března 2013 18. září 2014 Vláda Alenky Bratušekové
12. Miro Cerar 18. září 2014 úřadující Vláda Mira Cerara

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CABADA, Ladislav. Politický systém Slovinska. 1.. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2005. 271 s. (Politické systémy; sv. 2) ISBN 80-86429-37-7. S. 177.  
  2. a b c d e f g Arhiv Republike Slovenije. Vlada Republike Slovenije: 1945-1992. Osnovni podatki o fondu [online]. [1996] [cit. 2010-02-14]. Dostupné online.  (slovinsky) 
  3. a b c d e f g h i j Vlada Republike Slovenije. Prejšnje vlade [online]. c2008, [cit. 2010-02-04]. Dostupné online. (slovinsky) 
  4. a b Čl. 110 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  5. a b Cabada (2005). s. 176.
  6. a b c Čl. 114 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  7. a b c d e Čl. 111 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  8. Čl. 112 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  9. Čl. 116 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  10. Čl. 117 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  11. Čl. 104 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  12. Čl. 113 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  13. a b Čl. 118 Ústavy. Dostupné online. (anglicky) Dostupné online. (slovinsky)
  14. ŽERDIN, Ali. Mandatarjevi taktični udari. Mladina [online]. 2000 [cit. 2010-02-14]. Dostupné online.  (slovinsky) 
  15. Vlada Republike Slovenije. Kdo je kdo [online]. c2008, [cit. 2010-02-04]. Dostupné online. (slovinsky) 
  16. Vlada Republike Slovenije. Kdo je kdo [online]. 2012, [cit. 2012-02-14]. Dostupné online. (slovinsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]