Arantxa Rusová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Arantxa Rusová
Rusová v kvalifikaci Wimbledonu 2023
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Datum narození13. prosince 1990 (33 let)
Místo narozeníDelft, Nizozemsko
BydlištěMonster, Nizozemsko
Výška180 cm
Hmotnost65 kg
Držení raketylevou rukou, obouručný bekhend
Výdělek2 964 932 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů666–399
Tituly1 WTA, 2 WTA 125, 32 ITF
Nejvyšší umístění41. místo (14. srpna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2011, 2020)
French Open4. kolo (2012)
Wimbledon3. kolo (2012)
US Open2. kolo (2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů251–191
Tituly4 WTA, 14 ITF
Nejvyšší umístění56. místo (8. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021)
French Open2. kolo (2020, 2021)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open3. kolo (2023)
Týmové soutěže
Fed Cupsemifinále (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230814a14. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arantxa Rusová (nepřechýleně Rus, * 13. prosince 1990 Delft) je nizozemská profesionální tenistka hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jeden singlový a čtyři deblové turnaje. Dvě singlové trofeje přidala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala třicet dva titulů ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2023 na 41. místě a ve čtyřhře v listopadu 2021 na 56. místě.[2]

V nizozemském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2008 budapešťským utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Portugalsku, v němž vyhrála dvouhru nad Neuzou Silvaovou. V roce 2016 nastoupila do dvouhry světového semifinále proti Francii, v níž podlehla Caroline Garciaové. Francouzky vyhrály 3:2 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 16–15 ve dvouhře a 1–5 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Grandslamový titul získala v juniorské dvouhře Australian Open 2008, když ve finále zdolala Australanku Jessicu Mooreovou ve dvou setech. Mezi ženami došla do osmifinále na pařížském French Open 2012 poté, co ve třetím kole vyřadila dvacátou pátou nasazenou Němku Julii Görgesovou ve třech sadách. Mezi posledními šestnácti hráčkami pak nestačila na Estonku Kaiu Kanepiovou.

Na French Open 2011 ve druhém kole zdolala světovou dvojku Kim Clijstersovou, když odvrátila dva mečboly. Ve Wimbledonu 2012 pak v téže fázi přehrála pátou ženu žebříčku Samanthu Stosurovou, aby následně uhrála jen tři gamy na čínskou turnajovou třicítku Pcheng Šuaj.

Premiérový titul na okruhu WTA Tour vybojovala na antukovém Swedish Open 2017 v Bastadu, když ve finále deblové soutěže s krajankou Quirine Lemoineovou zdolaly argentinsko-české turnajové čtyřky Maríi Irigoyenovou s Barborou Krejčíkovou až v rozhodujícím supertiebreaku.[4][2] V pozápasovém rozhovoru na dvorci Lemoineová uvedla, že se obě vítězky znají a hrají spolu již od deseti let.

Premiérovy singlový triumf zaznamenala na antukovém Hamburg European Open 2023, kde ve finále porazila Němku Nomu Nohu Akugueovou. Až při své 126. účasti ve dvouhře turnaje okruhu WTA Tour získala první singlový titul, na kterém debutovala již v 's-Hertogenboschi 2007. Ve 32 letech se stala nejstarší držitelkou první kariérní trofeje za předchozích čtyřicet let a nejstarší singlistkou v prvním finále od 34leté Cipory Obzilerové v Kantonu 2007. Po skončení se poprvé posunula do elitní světové padesátky hodnocení.[5]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (1–0 D; 4–2 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 29. července 2023 Hamburk, Německo antuka Německo Noma Noha Akugueová 6–0, 7–6(7–3)

Čtyřhra: 6 (4–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 29. července 2017 Båstad, Švédsko antuka Nizozemsko Quirine Lemoineová Argentina María Irigoyenová
Česko Barbora Krejčíková
3–6, 6–3, [10–8]
Finalistka 1. 27. července 2019 Palermo, Itálie antuka Gruzie Jekatěrine Gorgodzeová Švédsko Cornelia Listerová
Česko Renata Voráčová
6–7(2–7), 2–6
Vítězka 1. 9. srpna 2020 Palermo, Itálie antuka Slovinsko Tamara Zidanšeková Itálie Elisabetta Cocciarettová
Itálie Martina Trevisanová
7–5, 7–5
Vítězka 3. 15. listopadu 2020 Linec, Rakousko tvrdý (h) Slovinsko Tamara Zidanšeková Česko Lucie Hradecká
Česko Kateřina Siniaková
6–3, 6–4
Vítězka 4. 7. března 2021 Lyon, Francie tvrdý (h) Slovensko Viktória Kužmová Kanada Eugenie Bouchardová
Srbsko Olga Danilovićová
3–6, 7–5, [10–7]
Finalistka 2. 1. října 2022 Parma, Itálie antuka Slovinsko Tamara Zidanšeková Česko Anastasia Dețiuc
Česko Miriam Kolodziejová
6–1, 3–6, [8–10]

Finále série WTA 125[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (2–3 D)

Dvouhra: 5 (2–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. listopad 2017 Tchaj-pej, Tchaj-wan koberec (h) Švýcarsko Belinda Bencicová 6–7(3–7), 1–6
Finalistka 2. červen 2021 Bol, Chorvatsko antuka Itálie Jasmine Paoliniová 2–6, 6–7(4–7)
Finalistka 3. červenec 2022 Bělehrad, Srbsko antuka Slovensko Anna Karolína Schmiedlová 3–6, 3–6
Vítězka 1. červen 2023 La Bisbal d'Empordà, Španělsko antuka Maďarsko Panna Udvardyová 7–6(7–2), 6–3
Vítězka 2. červenec 2023 Contrexéville, Francie antuka   Anastasija Pavljučenkovová 6–3, 6–3

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
60 000 $ tournaments 40 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (32 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. 26. srpna 2007 Vlaardingen, Nizozemsko antuka Německo Anne Schäferová 6–7(5–7), 6–2, 6–2
2. 10. září 2007 Alphen a/d Rijn, Nizozemsko antuka Nizozemsko Renee Reinhardová 4–6, 7–5, 7–6, (7–2)
3. 19. dubna 2008 Bari, Itálie antuka Itálie Alberta Briantiová 2–6, 7–5, 6–3
4. 23. listopadu 2008 Opolí, Polsko koberec (h) Chorvatsko Ana Vrljićová 4–6, 7–5, 6–3
5. 8. listopadu 2009 Nantes, Francie tvrdý (h) Česko Renata Voráčová 6–3, 6–2
6. 1. na 2012 Osprey, Spojené státy antuka Kazachstán Sesil Karatančevová 6–4, 6–1
7. 1. září 2013 Fleurus, Belgie antuka Lotyšsko Diāna Marcinkēvičová 6–3, 6–2
8. 8. září 2013 Alphen a/d Rijn, Nizozemsko antuka Německo Carina Witthöftová 4–6, 6–2, 6–2
9. 6. října 2013 Vallduxo, Španělsko antuka Francie Alizé Limová 6–1, 6–1
10. 13. října 2013 Sant Cugat, Španělsko antuka Itálie Alberta Briantiová 6–4 2–6 6–2
11. 2. října 2016 Hua Hin, Thajsko tvrdý Thajsko Niča Lertpitaksinčajová 3–6, 7–6(7–4), 7–6(7–3)
12. 1. října 2016 Équeurdreville, Francie tvrdý (h) Belgie Maryna Zanevská 6–2, 6–1
13. 9. července 2017 Middelburg, Nizozemsko antuka Řecko Valentini Grammatikopoulou 3–6, 6–2, 6–3
14. 30. září 2017 Hua Hin, Thajsko tvrdý USA Jacqueline Caková 6–1, 6–3
15. duben 2019 Pula, Itálie antuka Ukrajina Darja Lopatecká 6–7(2), 6–3, 6–1
16. duben 2019 Pula, Itálie antuka USA Elizabeth Halbauerová 6–2, 6–7(6), 6–1
17. červenec 2019 Haag, Nizozemsko antuka Rusko Valentina Ivachněnková 6–2, 6–2
18. srpen 2019 Espinar, Španělsko tvrdý Bulharsko Džulija Terzijská 6–4, 6–1
19. srpen 2019 Cordenons, Španělsko antuka Slovinsko Nika Radišičová 4–6, 6–4, 6–1
20. září 2019 Marbella, Španělsko antuka Španělsko Marina Bassols Riberová 6–2, 6–2
21. září 2019 Pula, Itálie antuka Itálie Elisabetta Cocciarettová 6–3, 6–7(5), 6–4
22. říjen 2019 Sevilla, Španělsko antuka Rumunsko Patricia Maria Țigová 6–4, 6–4
23. listopad 2019 Pétange, Lucembursko tvrdý (h) Rumunsko Laura Ioana Paarová 6–3, 3–6, 6–3
24. listopad 2019 Orlando, Spojené státy antuka Rumunsko Irina Fetecăuová 6–3, 6–2
25. srpen 2021 San Bartolomé de Tirajana, Španělsko antuka Egypt Majar Šarífová 6–4, 6–2
26. srpen 2021 San Bartolomé de Tirajana, Španělsko antuka Andorra Victoria Jiménez Kasintsevová 6–0, 6–1
27. září 2021 Valencie, Španělsko antuka Rumunsko Mihaela Buzărnescuová 6–4, 7–6(3)
28. květen 2022 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka Belgie Marie Benoîtová 6–4, 6–4
29. srpen 2022 San Bartolomé de Tirajana, Španělsko antuka   Polina Kuděrmetovová 6–3, 3–6, 6–1
30. listopad 2022 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Julija Hatouková 6–2, 6–1
31. březen 2023 Anapoima, Kolombie antuka Rakousko Sinja Krausová 6–3, 6–7(3), 6–2
32. červenec 2023 Haag, Nizozemsko antuka Česko Sára Bejlek 7–6(3), 6–4

Čtyřhra (14 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 27. října 2007 Ciudad de México, Mexiko tvrdý Nizozemsko Nicole Thijssenová Chorvatsko Ivana Abramovićová
Chorvatsko Maria Abramovićová
6–0, 6–1
2. 11. února 2011 Stockholm, Švédsko tvrdý (h) Bělorusko Anastasia Jakimovová Francie Claire Feuersteinová
Rusko Xenija Lykinová
6–3, 2–6, [10–8]
3. 12. května 2013 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka USA Vania Kingová Kolumbie Catalina Castañová
Brazílie Teliana Pereirová
4–6, 7–5, [10–8]
4. 28. října 2013 Tchaj-pej, Tchaj-wan tvrdý Nizozemsko Lesley Kerkhoveová Čínská Tchaj-pej Čchen I
Thajsko Luksika Kumkhumová
6–4, 2–6, [14–12]
5. 30. srpna 2014 Fleurus, Belgie antuka Nizozemsko Demi Schuursová Švédsko Hilda Melanderová
Rusko Marina Melnikovová
6–4, 6–1
6. 22. února 2016 Beinasco, Itálie antuka Turecko İpek Soyluová Severní Makedonie Lina Gjorcheská
Bosna a Hercegovina Dea Herdzelasová
6–4, 6–2
7. 30. dubna 2016 Wiesbaden, Německo antuka Belgie Marie Benoîtová Belgie Steffi Distelmansová
Nizozemsko Demi Schuursová
6–2, 6–2
8. 10. září 2016 Budapešť, Maďarsko antuka Nizozemsko Cindy Burgerová Maďarsko Ágnes Buktová
Česko Jesika Malečková
6–1, 6–4
9. leden 2019 Singapur tvrdý Nizozemsko Quirine Lemoineová Čínská Tchaj-pej Čchen Pchej-süan
Čínská Tchaj-pej Wu Fang-sien
6–2, 6–4
10. srpen 2022 San Bartolomé de Tirajana, Španělsko antuka Španělsko Ángela Fita Boludová   Elina Avanesjanová
  Diana Šnajderová
6–4, 6–4
11. srpen 2022 Ourense, Španělsko tvrdý USA Maria Mateasová Španělsko Yvonne Cavallé Reimersová
Španělsko Lucía Cortez Llorcová
6–4, 5–7, [10–7]
12. listopad 2022 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Srbsko Nina Stojanovićová Belgie Magali Kempenová
Čína Lu Jiajing
7–6(1), 6–2
13. duben 2023 Zaragoza, Španělsko antuka Francie Diane Parryová USA Asia Muhammadová
Spojené království Eden Silvová
6–1, 4–6, [10–5]
14, červenec 2023 Haag, Nizozemsko antuka Francie Kristina Mladenovicová Nizozemsko Jasmijn Gimbrèreová
Nizozemsko Isabelle Haverlagová
6–4, 6–0

Finále juniorského Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2008 Austrálie Australian Open tvrdý Austrálie Jessica Mooreová 6–3, 6–4

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 465. 188. 107. 138. 84. 68. 160. 230. 289. 174. 160. 109. 103. 73.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 513. 455. 225. 246. 288. 143. 185. 318. 192. 189. 132. 187. 81.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arantxa Rus na anglické Wikipedii.

  1. Arantxa Rusová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230814a14. srpna 2023
  2. a b Arantxa Rusová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230814a14. srpna 2023
  3. Arantxa Rusová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230803a3. srpna 2023
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková v Bastadu porazila i Wozniackou a má druhý titul! [online]. Tenisportal.cz, 2017-07-30 [cit. 2017-07-30]. Dostupné online. 
  5. Rus ends Noha Akugue’s dream week to win Hamburg title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-29 [cit. 2023-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]