Primo Levi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Primo Levi

Primo Levi (31. července 1919 v Turíně11. dubna 1987 tamtéž) byl italský židovský spisovatel, který se proslavil zejména svými literárními vzpomínkami na válečné útrapy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Původním povoláním byl chemik, chemiii vystudoval v letech 1937 až 1941 na turínské univerzitě. V roce 1942 vstoupil do ilegální Strany akce a obstarával styk s ostatními protifašistickými organizacemi, po německé okupaci Itálie působil v partyzánském oddíle, byl zajat a jako Žid deportován do sběrného tábora v Carpi-Fossoli. Poté byl vězněn v pracovním táboře Monowitz a v roce 1944 se dostal do koncentračního tábora Osvětim. Zážitky z poválečné cesty zpět do rodného Turína byly hlavním tématem nejznámějšího Leviho románu Příměří (La tregua, 1963). V roce 1947 se oženil a začal pracovat ve výzkumné laboratoři. V 68 letech spáchal Primo Levi sebevraždu.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

První Leviho román, Je-li toto člověk (Se Questo è un Uomo, 1947), se zabývá jeho zkušeností z táborů. Otázka pronásledování Židů se pak vrací i v jeho dalších knihách, mj. Kdy, ne-li teď? (Se non ora, quando?, 1984) a Potopení a zachránění (I sommersi e i salvati, 1986). Kromě románů napsal Levi i několik svazků povídek: Formální chyba (1971) a Prvky života (1975), Lilít (1981). Pod pseudonymem Damiano Malabaila vydal vědeckofantastický povídkový soubor Přírodopisy (1966). Byl též autorem několika sbírek básní zobrazujících lidské nitro: Brémská hospoda (1975), Francouzský klíč (1978), V nejistou hodinu (1984). Kniha Leviho esejů z let 1964 - 84, která vyšla pod názvem Cizí povolání (1985), obsahuje výpravy do světa přírodních věd, techniky, astronomie a literatury. Levi též přeložil Kafkův Proces do italštiny (1983).

Román Příměří zfilmoval režisér Francesco Rosi v roce 1997.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]