Miloš Kopecký
| Miloš Kopecký | |
| Narození | 22. srpna 1922 Praha,  Československo |
|---|---|
| Úmrtí | 16. února 1996 Praha,  Česká republika |
Národní umělec Miloš Kopecký (22. srpna 1922 – 16. února 1996) byl český divadelní a filmový herec, člen činohry Divadla na Vinohradech.
Obsah |
Život[editovat]
Vystupoval často ve filmu i v televizi, většinou v komediálních padoušských postavách. Nezapomenutelné jsou jeho postavy zlotřilého královského rádce (Pyšná princezna), pistolníka Hoga Foga (Limonádový Joe), Barona Prášila (Baron Prášil), polního kuráta Katze (Dobrý voják Švejk), pana Petra Voka z Rožmberka (Svatby pana Voka), Jana Lucemburského (Slasti otce vlasti), dr. Štrosmajera (Nemocnice na kraji města) a mnoho jiných drobných i větších postav. Počátkem osmdesátých let moderoval protiemigrantský a prorežimní seriál Československé televize Krok do neznáma. Objevný byl jeho Harpagon v Molierově Lakomci, kterého nehrál jako uslintaného shrbeného stařečka (jako většina ostatních herců), nýbrž jako plnokrevného muže v nejlepších letech, který sice trpí stihomamem, ale jde cílevědomě a nemilosrdně za svými cíli. Jedna z jeho posledních velkých rolí na divadle byl Shakespearův Richard III.
Biografie[editovat]
Miloš Kopecký byl známý svou averzí k žárlivosti, svými milenkami se netajil ani před svou zákonitou manželkou, ale také trpěl maniodepresivní psychózou při jejímž panování se hlavně opíral o svou poslední choť. Miloval šachy, které hrál hlavně se svým přítelem Josefem Bedrnou. Mezi jeho další herecké kolegy a hlavní přátele patřili Miroslav Horníček, Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a Jiří Kodet. Ovšem stejně dobře jako přátele uměl si dělat i nepřátele, kterých měl také dost. Dále se zajímal o politiku, filozofii a miloval psaní dopisů.[zdroj?]
Ocenění[editovat]
- 1979 titul zasloužilý umělec
- 1985 titul národní umělec
Filmografie[editovat]
- 1952 Pyšná princezna
- 1954 Cirkus bude
- 1954 Nejlepší člověk
- 1954 Stříbrný vítr
- 1955 Byl jednou jeden král
- 1955 Jan Žižka
- 1955 Psohlavci
- 1956 Dobrý voják Švejk (feldkurát Katz)
- 1957 Dědeček automobil
- 1958 Hvězda jede na jih
- 1958 O věcech nadpřirozených
- 1961 Muž z prvního století
- 1962 Baron Prášil
- 1962 Kočár nejsvětější svátosti (televizní film)
- 1963 Král Králů
- 1964 Limonádový Joe aneb Koňská opera
- 1965 Bílá paní
- 1967 Přísně tajné premiéry
- 1969 Já, truchlivý bůh
- 1969 Slasti Otce vlasti (český král Jan Lucemburský)
- 1969 Trapasy (televizní film)
- 1970 Čtyři vraždy stačí, drahoušku
- 1970 Svatby pana Voka (pan Petr Vok z Rožmberka)
- 1970 Zabil jsem Einsteina, pánové!
- 1970 Pane, vy jste vdova!
- 1971 Alfons Karásek v lázních (televizní film)
- 1971 Hry lásky šálivé
- 1971 Slaměný klobouk
- 1971 Vražda v hotelu Excelsior
- 1971 Sedm žen Alfonse Karáska (televizní film)
- 1972 Lakomec (televizní záznam divadelního představení)
- 1973 Noc na Karlštejně
- 1974 Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách
- 1976 To byla svatba, strýčku!
- 1976 Zítra to roztočíme, drahoušku…
- 1977 Nemocnice na kraji města (televizní seriál)
- 1977 Adéla ještě nevečeřela
- 1979 Božská Ema
- 1979 Causa králík
- 1979 Já už budu hodný, dědečku!
- 1980 Jak napálit advokáta
- 1981 Křtiny
- 1981 Tajemství hradu v Karpatech
- 1982 Srdečný pozdrav ze zeměkoule
- 1983 Anděl s ďáblem v těle
- 1983 Tři veteráni
- 1984 Bambinot (televizní seriál)
- 1984 Prodloužený čas
- 1985 Čarovné dědictví
- 1986 Zkrocení zlého muže
- 1987 Poslední leč Alfonse Karáska (televizní film)
- 1988 Anděl svádí ďábla
- 1989 Utopím si ho sám (televizní film)
- 1993 Uctivá poklona, pane Kohn
- 1994 Andělské oči
Odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 255
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 53, 95–6, 104, 115–6, 135, 157, 164, 176, 208–9, 248, 355, 396, 411, 449, ISBN 978-80-200-1502-0
- Jiří Janoušek: Hvězdy z masa a kostí, Práce, Praha, 1979, str. 107–115
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 450–451.
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 544
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 347.
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 95, 97–8, 104–5, 107, 109, 115, 125, 137, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 121.
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 220, 222, 311, ISBN 80-207-0485-X
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 220, 225, ISBN 80-85625-19-9
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 172, 193, 206, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy[editovat]
- Miloš Kopecký na Kinoboxu.cz
- Miloš Kopecký v Česko-Slovenské filmové databázi
- (anglicky) Miloš Kopecký v Internet Movie Database
- Houpání Miloše Kopeckého
- Miloš Kopecký (Cyklus České televize Příběhy slavných) - video on-line v archivu ČT
