Miloš Kopecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miloš Kopecký
Narození 22. srpna 1922
Praha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 16. února 1996
Praha, Česká republikaČesko Česká republika
Občanství Česko
Povolání herec
Ocenění Národní umělec, Národní umělec a Zasloužilý umělec
Manželka Stella Zázvorková
Některá data se získávají z datové položky.

Národní umělec Miloš Kopecký (22. srpna 1922 Praha16. února 1996 Praha) byl český divadelní a filmový herec, člen činohry Divadla na Vinohradech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vystupoval často ve filmu i v televizi, většinou v komediálních padoušských postavách. Nezapomenutelné jsou jeho postavy zlotřilého královského rádce (Pyšná princezna), pistolníka Hoga Foga (Limonádový Joe), Barona Prášila (Baron Prášil), polního kuráta Katze (Dobrý voják Švejk), pana Petra Voka z Rožmberka (Svatby pana Voka), Jana Lucemburského (Slasti otce vlasti), dr. Štrosmajera (Nemocnice na kraji města) a mnoho jiných drobných i větších postav. Počátkem osmdesátých let moderoval protiemigrantský a prorežimní seriál Československé televize Krok do neznáma. Objevný byl jeho Harpagon v Molierově Lakomci, kterého nehrál jako uslintaného shrbeného stařečka (jako většina ostatních herců), nýbrž jako plnokrevného muže v nejlepších letech, který sice trpí stihomamem, ale jde cílevědomě a nemilosrdně za svými cíli. Jedna z jeho posledních velkých rolí na divadle byl Shakespearův Richard III.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Miloš Kopecký byl známý svou averzí k žárlivosti, svými milenkami se netajil ani před svou zákonitou manželkou, ale také trpěl maniodepresivní psychózou při jejímž panování se hlavně opíral o svou poslední choť. Miloval šachy, které hrál hlavně se svým přítelem Josefem Bedrnou. Mezi jeho další herecké kolegy a hlavní přátele patřili Miroslav Horníček, Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a Jiří Kodet. Ovšem stejně dobře jako přátele uměl si dělat i nepřátele, kterých měl také dost. Dále se zajímal o politiku, filozofii a miloval psaní dopisů.[zdroj?]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 255
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 53, 95–6, 104, 115–6, 135, 157, 164, 176, 208–9, 248, 355, 396, 411, 449, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 1, 2, 60, 117, 138, 177, 425, 475, 476, 517.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 629–633.
  • Jiří Janoušek: Hvězdy z masa a kostí, Práce, Praha, 1979, str. 107–115
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha : Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 450–451.  
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 544
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 347.  
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 95, 97–8, 104–5, 107, 109, 115, 125, 137, 193, ISBN 978-80-239-9604-3
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 121.  
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 220, 222, 311, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 220, 225, ISBN 80-85625-19-9
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 172, 193, 206, ISBN 978-80-239-9603-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]