Lakomec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Lakomec je klasická komedie o pěti dějstvích od Moliéra.

Hlavní postavou kritické komedie je šedesátiletý Harpagon (z lat. harpago = loupit), vdovec, lichvář a necitelný lakomec. Harpagon je muž, který je pro peníze schopen obětovat vše… rodinu, děti. Ztráta jeho bohatství pro něj představuje ztrátu smyslu bytí a ztrátu zdravého rozumu. Jeho postava je tragikomická a představuje Moliérův důkaz o tom, že peníze přirozeně deformují charakter a mezilidské vztahy. Dílo je plné komediálních a důvtipných zápletek, dochází k úsměvným nedorozuměním a hlavní postavy jsou detailně charakterizovány.

Obsah 1 Obsah 2 Postavy 3 Česká vydání 4 Literatura

[editovat] Obsah

Hlavní postava Harpagon je tak lakomý, že jeho syn Kleantes si musí peníze půjčovat. Kleantes se zamiloval do chudé dívky Mariany a chce otce požádat o svolení ke sňatku. Otec ho překvapí tím, že prohlásí, že si Marianu vezme sám. Svého syna chce oženit za bohatou vdovu a dceru Elišku provdat za stárnoucího boháče Anselma, který se ukáže být Valérovým a Marianiným otcem. Harpagonova dcera Eliška má ale ráda správce Valéra, jenž je ve skutečnosti potomkem hraběte Tomáše d´Alburciho z Neapole, který ztroskotal na moři se svou rodinou. Odpoledne najde Kleantův sluha Čipera poklad, jež zakopal Harpagon na zahradě. Ten ztrátu brzy zjistí a vyslýchá celý dům. Přitom se také doví, že Valér se zasnoubil s jeho dcerou a chce ho oběsit. Ten však prozradí svůj původ a Mariana zjistí, že je jeho sestra. Kleantes navrhne, že vrátí peníze pod podmínkou, že dostane nazpět Marianu. Harpagon obětuje vše, jen aby získal zpět své peníze, protože jejich ztráta pro něho znamená konec života a poté, co zná původ Mariany a Valéra nenamítá nic proti svatbám svých dětí.

[editovat] Postavy

• Harpagon – Moliére na něm ukazuje obraz lichváře, který je pro své peníze ochoten obětovat cokoliv. Citovými vztahy počínaje a vlastní rodinou konče. Ztráta peněz pro něj znamená naprostou tragédii, nenávist ke všemu živému, nechuť k životu a ztracený smysl života.
• Čipera(Šindel) – Je zcela oddaný svému pánu Kleantenovi. S myšlenkou, že svému pánovi pomůže, ukradl Harpagonovi jeho skříňku s penězi.
• Kleantes – Harpagonův syn. Zamiloval se do Mariany, i když byla velice chudá. Šílená láska k penězům jeho otce se mu příčí. Je tedy jeho pravým opakem.
• Mariana – Chudá dívka, která se stará o svou nemocnou matku. Zamilovala se do Kleanta. Ne pro jeho peníze, ale proto, že je takový jaký je.

Moliére v díle zesměšňuje malomešťáctví. Vytvořil typ člověka, pro něhož peníze znamenají všechno a je schopen pro ně obětovat lásku rodiny. Bez peněz si ani svůj život nedovede představit. Raději umře, než abpokrytecké svatouškovství, míří na církev a špiclovský systém až do rodin, pokrytectví a touhu po dědictví.

Aktuálnost díla:

Moliérova díla jsou svou tématikou velmi aktuální a nadčasová (tj.platí v každé době). Jsou známa po celém světě a byla přeložena do mnoha světových jazyků. Jsou oblíbená i proto, že je v nich otevřeně projeven demokratický a kritický pohled na svět. Většinu Moliérových her přeložil do češtiny Svatopluk Kadlec.

Harpagon omezuje své děti a intrikuje s jejich životy, svého syna Kleanta i dceru Elišku nutí do výhodných sňatků. Pro syna vybral bohatou vdovu, i přestože Kleantes miluje krásnou, mladou Marianu, do které se ale Harpagon zakoukal sám. Pro dceru naopak našel zámožného starce.

Jeho šílenství způsobí až ztráta zlatých dukátů, které mu vezme sluha Kleanta, aby tak pomohl svému pánovi. Harpagon zběsile pátrá a podezřívá každého ve svém okolí. Po odhalení lsti se výměnou za peníze vzdává Mariany. Nakonec svolí ke sňatkům svých dětí s partnery, které si sami zvolili, ale až poté co se dozvídá o jejich majetném rodinném zázemí a zvlášťě ho přesvědčí fakt, že ho vdavky nebudou stát jedinou minci a nemusí své dceři dávat žádné věno - Valér se tedy žení s Eliškou a Kleantes s Marianou.

[editovat] Česká vydání

• Lakomec, J. Pospíšil, Praha 1852, znovu 1868
• Lakomec, Jan Otto, Praha 1899, přeložil Jaroslav Vrchlický, znovu1900, 1905 a 1922,
• Lakomec, Česká akademie věd a umění, Praha 1927, přeložil Bohdan Kaminský,
• Lakomec, Československý kompas, Praha 1949, přeložil Svatopluk Kadlec,
• Lakomec, Orbis, Praha 1953, přeložil Svatopluk Kadlec,
• Hry III., SNKLHU, Praha 1955, přeložil Svatopluk Kadlec, svazek obsahuje hry Jiří Dudek, Lakomec, Pán z Prasečkova a Měšťák šlechticem,
• Lakomec, Orbis, Praha 1959, přeložil Erich Adolf Saudek,
• Lakomec, Misantrop, Tartuffe, Mladá fronta, Praha 1966, přeložil J. Z. Novák a František Vrba,
• Don Juan, Lakomec, Odeon, Praha 1973, přeložil Svatopluk Kadlec a Erich Adolf Saudek
• Lakomec, Artur, Praha 2008, přeložil Vladimír Mikeš.

[editovat] Literatura

• MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 2/ M-Ž. Praha : Oden, 1989. ISBN 80-207-0960-6. s. 459.

Tento článek o literatuře je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.