Andrej Nikolajevič Kolmogorov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Andrej Nikolajevič Kolmogorov

Andrej Nikolajevič Kolmogorov (Андрей Николаевич Колмогоров) (25. dubna 1903 Tambov20. října 1987 Moskva) byl sovětský matematik, zakladatel moderní teorie pravděpodobnosti a teorie složitosti algoritmů. Pracoval rovněž v oblastech topologie, logiky, Fourierových řad, turbulence a klasické mechaniky.

Už z raného dětství byl Kolmogorov bez rodičů (oba tragicky zahynuli) a byl vychován u tety Věry Jakovleny. V roce 1920 Kolmogorov nastoupil na Moskevskou státní univerzitu, kde nestudoval matematiku (ta se stala jeho „pozdějším osudem“), ale takové obory jako metarulgii, ruskou historii apod. Napsal například i vědeckou práci na téma vlastnictví nemovitostí v Novgorodu v období 15. a 16. století.

V oblasti matematiky byl Kolmogorov ovlivněn řadou matematiků (Alexandrov, Lužin, Jegorov, Šušlin…) ze svého okolí. Dle Kolmogorovova však z matematické stránky na něj měl největší vliv jistý Stěpanov, který Kolmogorovova učil trigonometrické řady. Už jako student dosáhl Kolmogorov pozoruhodných výsledků (publikoval celkem 8 prací ještě než dokončil studia). Kolmogorov ukončil svá studia na Moskevské státní univerzitě v roce 1925 a začal pracovat ve výzkumné Lužinově skupině. Za významný milník v jeho kariéře je považován přínos v oblasti teorie pravděpodobnosti (1925), kde spolu s Chinčinem publikoval výsledky, jenž vedly k vytvoření tzv. stochastického kalkulu. A později k stochastickým diferenciálním rovnicím.

V roce 1930 se stal profesorem univerzity a v roce 1939 členem Akademie věd SSSR.

V letech 1953–54 publikoval dva příspěvky z oblasti dynamických systémů, které se staly neoficiálně zakládajícími příspěvky tzv. KAM (Kolmogorov-Arnold-Moser) teorie z oblasti tzv. Hamiltonianských systémů a samozřejmě i jejich chaotického chování. Kolmogorovovův přínos samozřejmě nezůstal neoceněn. Byl členem akademie věd SSSR, oceněn cenou Lenina a Lobačevského. V zahraničí byl členem mnoha vědeckých společností jako byla Rumunská Akademie věd, Americká Akademie věd a umění, Matematická společnost v Londýně, Nizozemská Akademie věd, Indický Institut statistiky apod.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Základy teorie funkcí a funkcionální analýzy / A.N. Kolmogorov, S.V. Fomin. – Vyd. 1. – Praha : Nakladatelství techn. lit., 1975

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]