Boston Bruins

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Boston Bruins
NázevBoston Bruins
StátUSA Spojené státy americké
MěstoBoston
Založen1924
SoutěžNHL (Východní divize)
Klubové barvyčerná, zlatá a bílá
Stadion
NázevTD Garden[1], Boston
Kapacita17 565[1]
Vedení
VlastníkDelaware North Companies
PředsedaJeremy Jacobs
Generální manažerDon Sweeney
Realizační tým
TrenérJim Montgomery
KapitánBrad Marchand
Klubové úspěchy
Tituly6× vítěz Stanley Cupu (1928/29, 1938/39, 1940/41, 1969/70, 1971/72, 2010/11)
Oficiální webové stránky
Aktuální soupiska
Přehled medailí
Stanley Cup
Stříbrná medaile 1926/1927 Boston Bruins
Zlatá medaile 1928/1929 Boston Bruins
Stříbrná medaile 1929/1930 Boston Bruins
Zlatá medaile 1938/1939 Boston Bruins
Zlatá medaile 1940/1941 Boston Bruins
Stříbrná medaile 1942/1943 Boston Bruins
Stříbrná medaile 1945/1946 Boston Bruins
Stříbrná medaile 1952/1953 Boston Bruins
Stříbrná medaile 1956/1957 Boston Bruins
Stříbrná medaile 1957/1958 Boston Bruins
Zlatá medaile 1969/1970 Boston Bruins
Zlatá medaile 1971/1972 Boston Bruins
Stříbrná medaile 1973/1974 Boston Bruins
Stříbrná medaile 1976/1977 Boston Bruins
Stříbrná medaile 1977/1978 Boston Bruins
Stříbrná medaile 1987/1988 Boston Bruins
Stříbrná medaile 1989/1990 Boston Bruins
Zlatá medaile 2010/2011 Boston Bruins
Stříbrná medaile 2012/2013 Boston Bruins
Stříbrná medaile 2018/2019 Boston Bruins

Boston Bruins je profesionální americký klub ledního hokeje, který sídlí ve městě Boston v Massachusetts. Do NHL vstoupil v ročníku 1924/25 a hraje v Atlantické divizi v rámci Východní konference. Své domácí zápasy odehrává v hale TD Garden s kapacitou 17 565 diváků.[1] Klubové barvy jsou černá, zlatá a bílá.

Bruins se v roce 1924 stali prvním týmem NHL ze Spojených států. Jsou také jedním z týmů "Original Six" (původní šestice) společně s Toronto Maple Leafs, Detroit Red Wings, New York Rangers, Montreal Canadiens a Chicago Blackhawks. Bruins jsou dále druhým nejúspěšnějším týmem z USA v počtu vyhraných Stanley Cupů. Své domácí zápasy hrají Bruins na ledě bostonské TD Garden, kde hrají již od roku 1995, kdy opustili Boston Garden.

Historie klubu[editovat | editovat zdroj]

Eddie Shore, 1939.

Před 2. světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

V roce 1923 se bostonskému potravinářskému magnátovi Charlesi Adamsovi podařilo přesvědčit vedení NHL k rozšíření do Spojených států amerických. Adams se zamiloval do hokeje při sledování finále Stanley Cupu mezi Montreal Canadiens a Calgary Tigers. Adams přesvědčil vedení ligy aby mu udělila práva na založení týmu v Bostonu, což se stalo 1. listopadu 1924.

První co pro svůj tým Adams udělal, bylo že si najal bývalého hráče Arta Rosse jako generálního manažera týmu. Ross se stal tváří Bruins na třicet let a to nejen jako generální manažer, ale i jako trenér.

Dále Adams pověřil Rosse vymyšlením názvu pro tým. Mělo to být nezkrocené zvíře zobrazující rychlost, hbitost a mazanost. Ross tak vymyslel název Bruins. Bruin je slovo označující medvěda ve starých klasických anglických pohádkách. Původními týmovými barvami se staly hnědá a žlutá, pocházející z barev Adamsova řetězce obchodů s potravinami First National Stores.

1. prosince 1924 hrál tým v bostonské Boston Areně svůj první zápas, když porazil Montréal Maroons 2:1. V první sezoně se ovšem Bruins podařilo vyhrát pouze šest zápasů a skončili tak na posledním místě. V Boston Areně hrál tým už jen další tři sezóny, než se přestěhoval do Boston Garden. Boston Arenu později převzala Northeastern University, která v roce 1979 arénu renovovala a přejmenovala. Boston Arena s novým jménem Matthews Arena je nyní nejstarší funkční hokejovou arénou na světě.

Ve třetí sezoně se tým značně zlepšil. Ross využil zániku Western Hockey League k pořízení některých hvězdných hráčů. Jedním z nich byl také obránce původem z Fort Qu'Appelle v Saskatchewanu Eddie Shore. Bruins se v té sezoně dostali až do finále Stanley Cupu, ale prohráli s Ottawa Senators. Vyhrát se Bruins povedlo až v roce 1929 když ve finále narazili na New York Rangers. Kromě Shora se na tomto úspěchu významně podepsali také Harry Oliver, Dit Clapper, Dutch Gainor a brankář Tiny Thompson. Tato sezona byla první kterou Bruins hráli v Boston Garden.

O sezonu později stanovili Bruins rekord, který stále platí. V základní části totiž vyhráli hned 87,5 procenta zápasů. Kromě toho přepsali také hodně týmových rekordů. Ve finále Stanley Cupu ale prohráli s Montreal Canadiens.

V roce 1939 tým změnil své barvy na nynější černou a zlatou a opět vyhrál Stanley Cup. V této sezoně byl brankář Tiny Thompson vyměněn za Franka Brimseka, který vyhrál také Vezina Trophy a Calder Memorial Trophy, navíc se stal prvním nováčkem, který byl nominován do prvního All-Star týmu sezony a pro své úspěchy vyfasoval přezdívku „Mr. Zero“ (Pan Nula). Kromě něj k zisku tohoto Stanley Cupu významně přispěli i Bill Cowley, Mel Hill (kterému se pro góly v prodlouženích přezdívalo „Náhlá Smrt“), Milt Schmidt, Bobby Bauer a Woody Dumart.

V roce 1940 Bruins vyměnili Eddieho Shora do New York Americans, kde ve stejném roce ukončil kariéru. O rok později vyhrál Boston svůj na dlouhou dobu poslední Stanley Cup. Další vyhráli až po 29 letech.

2. světová válka a éra „Original Six“[editovat | editovat zdroj]

2. světová válka negativně postihla i Bruins. Brimsek, Schimdt, Bauer a Dumart ztratili ve válce svá nejproduktivnější léta. Tým ale vedly jiné hvězdy, Bill Cowley, Dit Clapper a Busher Jackson. V roce 1943 byl počet týmů v NHL snížen na šest a tak začala éra „Original Six“. O rok později, Herb Cain, hrající za Bruins stanovil nový rekord v počtu bodů v základní části – 82. Bruins se ale stejně nedostali do play-off a Cain o dva roky později ukončil kariéru.

Předválečné hvězdy se do týmu vrátili v sezoně 1945–46, kdy Dit Clapper vedl tým zpět do finále Stanley Cupu jako hrající trenér. O rok později pak ukončil kariéru a stal se prvním hráčem, který hrál v NHL alespoň 20 sezón. Další dva roky zůstal s Bruins už pouze jako kouč. Brimsek už nebyl tak dobrý jako před válkou, což se projevilo v tom, že po roce 1946 vypadli Bruins třikrát za sebou v prvním kole play-off, což vyústilo v rezignaci kouče Clappera. Brimsek byl v roce 1949 vyměněn do Chicaga. Naděje Bruins Don Gallinger dostal doživotní zákaz hraní hokeje. A tak se jediným velkým talentem týmu stal Johnny Peirson, kterého si pamatují i fanoušci ze sedmsátých let, kdy byl spoluhlasatelem přímých přenosů Bruins na WSBK-TV.

Na začátku padesátých let nastala velká krize. Weston Adams, syn zakladatele Charlese Adamse a prezident týmu se dostal do finančních problémů a v roce 1951 musel být vykoupen majitelem basketballových Boston Celtics a arény Boston Garden Walterem A. Brownem. Mezi lety 1947 a 1967 se povedlo pouze čtyřikrát postoupit do play-off. V letech 1953, 1957 a 1958 se Bruins podařilo postoupit až do finále Stanley Cupu, ale pokaždé vypadli s Montreal Canadiens. Navíc v letech 1960–1967 se nedostali do play-off ani jednou.

1. ledna 1954, Robert Skrak, asistent Franka Zamboniho, vynálezce nejznámější rolby na světě, předvedl personálu Boston Garden novou rolbu Zamboni Model E. Bruins pak jeden model rolby objednali a stali se prvním týmem NHL, který používal rolby této značky. První rolba vyjížděla na led Boston Garden ještě v osmdesátých letech, v roce 1988 si jí pak vzala pod svou ochranu Hokejová síň slávy v Torontu.

18. ledna 1958, první hráč černé pleti, Willie O'Ree nastoupil k zápasu NHL. Za Boston hrál v sezonách 1957–58 a 1960–61, nastoupil ve 45 zápasech a připsal si 6 gólů a 10 asistencí.

V této části historie týmu, Bruins neměli vypracovaný systém farem v nižších ligách. Proto museli často hledat volné hráče. Bruins tak podepsali Tommyho Williamse, vítěze ZOH 1960 za USA a jediného amerického hráče v NHL v roce 1962. „Uke Line“, ofenzivní formace pojmenovaná po ukrajinském původu jejich hráčů zažívala produktivní roky, a to i přesto, že celkově se týmu vůbec nedařilo. Členové lajny byli Johnny Bucyk, Vic Stasiuk a maďarský hráč Bronco Horváth.

Rozšíření ligy a éra „Velkých zlých Bruins“[editovat | editovat zdroj]

Weston Adams koupil tým zpět v roce 1964 po Brownově smrti a začal ho přestavovat. Do týmu přivedl především nyní legendárního obránce Bobbyho Orra, který v sezoně 1966–67 vyhrál Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka sezony.

Pak Bruins získali tři mladé forvardy, Phila Esposita, Kena Hodge a Freda Stanfielda z Chicaga. Phil Esposito vedl Bruins v lajně s Hodgem a Waynem Cashmanem. Stal se prvním hráčem v lize se 100 bodů a zlomil i další rekordy. Esposito je navíc stale jedním ze čtyř hráčů, kteří dokázali vyhrát Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče NHL čtyřikrát v řadě. Dalšími třemi jsou Gordie Howe, Wayne Gretzky a Jaromír Jágr. S dalšími hvězdami jako byli Johnny Bucyk, John McKenzie, Derek Sanderson, Ken Hodge, Dallas Smith a brankář Gerry Cheevers se „Velcí zlí Bruins“ stali předním týmem ligy od šedesátých do osmdesátých let.

V roce 1970, Bobby Orr svým gólem v prodloužení rozhodl finále Stanley Cupu proti St. Louis Blues a ukončil tak sérii 29 let bez poháru. Ve stejné sezoně navíc Orr získal nejvíce trofejí. Získal Norris Trophy pro nejlepšího obránce, Art Ross Trophy, Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče ligy a Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off. Je stále jediným hráčem, kterému se povedlo vyhrát v jedné sezoně tyto čtyři trofeje.

V další sezoně se stal trenérem Bruins bývalý obránce Bostonu a Montrealu Tom Johnson a v základní části se podařilo opět překonat několik rekordů. Stále drží rekord v počtu hráčů v nejlepší desítce kanadského bodování základní části. Dostalo se tam hned sedm hráčů. Čtyři z nich navíc překonali hranici sta bodů – byli to Orr, Esposito, Bucyk a Hodge. Navíc se jim povedlo překonat rekord v počtu vítězství v základní části. Ve čtvrtfinále play-off je ale vyřadili Montreal Canadiens s nováčkem Kenem Drydenem v brance.

Další sezona sice nebyla v základní části tak vydařená, ale v play-off se Bruins dostali až do finále, kde porazili New York Rangers v šestizápasové sérii. Zadák Rangers Brad Park, pak o Orrovi prohlásil, že rozdíl nedělal, ale sám rozdílem byl.

Po zbytek sedmdesátých let zůstali Bruins stále silní, i přesto, že ztratili Cheeverse, McKenzieho i Sandersona. V roce 1974 se dostali opět do finále Stanley Cupu, ale prohráli s Philadelphia Flyers.

Na další sezonu si nový kouč Don Cherry přivedl do týmu pár rváčů, Bruins ale stále dokázali soutěžit na nejvyšších příčkách ligy.

V roce 1976 pak odešel Bobby Orr do Chicaga, kde v roce 1979 ukončil kariéru po mnoha operacích kolene. Dále Bruins vyměnili Esposita do New York Rangers za Brada Parka, Jeana Ratella, Carola Vadnaise a Joa Zanussiho. Park pak zaplnil díru v obraně po Bobbym Orrovi. Bruins se v té sezoně dostali do semifinále, kde prohráli s Philadelphií.

Gerry Cheevers se po sezoně vrátil zpět a Bruins se dostali přes Flyers do finále play-off, ale prohráli s Montrealem. Příběh se opakoval v roce 1978, s tím rozdílem, že Bruins měli velmi vyrovnaný útok – 11 hráčů překonalo hranici dvaceti gólů, což je dosud platný rekord NHL. Potom se Johnny Bucyk rozhodl ukončit kariéru, což znamenalo pro Bruins další velkou ztrátu.

V semifinále roku 1979 pak Bruins narazili opět na Canadiens. Ve třetí třetině sedmého zápasu vedli Bruins o gól, ale dostali se do oslabení za příliš mnoho hráčů na ledě, což pomohlo Canadiens vyrovnat a v prodloužení skóre otočit. Trenér Bruins Don Cherry pak odešel do Colorada.

23. prosince 1979 v newyorské Madison Square Garden, fanoušek New York Rangers ukradl hokejku Stana Jonathana při strkanici po konci zápasu a poté ho s ní praštil. Terry O'Reilly, pozdější kapitán Bruins, poté s některými svými spoluhráči vylezl do hlediště a porval se s některými fanoušky. Dostal za to trest na osm zápasů.

Osmdesátá a devadesátá léta[editovat | editovat zdroj]

Ray Bourque, legendární obránce a držitel několika rekordů NHL

V roce 1979 pak přišel do týmu další skvělý obránce a opět, hvězda Bruins v dalších dekádách, Ray Bourque. S hvězdami jakými byli právě Bourque, Park a dále Rick Middleton, se Bruins každý rok v osmdesátých letech podařilo dostat do play-off, nedostávali se ale moc daleko. V základní části dosáhli největšího úspěchu v roce 1983, kdy skončili první a jejich brankář Pete Peeters vyhrál Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana ligy.

Bourque, Cam Neely a Keith Crowder vedli Bruins do dalšího finále Stanley Cupu v roce 1988. S Edmonton Oilers ale vypadli již po čtyřech zápasech. Z těchto čtyř zápasů ale hráli Oilers tři doma. Čtvrtý zápas byl původně plánován v bostonské Boston Garden, ale za vyrovnaného stavu ve třetí třetině vypadl proud a zápas byl anulován. Čtvrtý zápas se tak hrál až později v edmontonské aréně Northlands Coliseum.

V roce 1990 s Bourquem, Neelym, Craigem Janneym, Bobbym Carpenterem, Donem Sweeneym a bývalým brankářem Oilers Andym Moogem, se Bruins dostali opět do finále, ale opět podlehli Edmontonu, tentokrát až po pěti zápasech.

V letech 1988, 1990, 1992 a 1994 vždy narazili v play-off i na Montreal Canadiens a pokaždé je vyřadili. Bostonští fanoušci to brali jako pomstu za četná vítězství Canadiens v éře „Original Six“. V letech 1991 a 1992 byli Bruins pokaždé vyřazeni ve finále konference Pittsburghem, který vedl Mario Lemieux.

Od roku 1993 se Bruins až nedokázali dostat v play-off moc daleko, i přesto, že měli talentované zbraně, kterými byli Adam Oates, Jozef Stümpel a Rick Tocchet. V roce 1993 skončili Bruins druzí v základní části, ale v prvním kole play-off je vyřadili Buffalo Sabres. Při předávání ocenění hodně členů týmu skončilo na druhých místech – Bourque na Norris Trophy, Oates na Art Ross Trophy a Lady Byng Memorial Trophy, Joe Juneau na Calder Memorial Trophy, Dave Poulin na Frank J. Selke Trophy, Moog na William M. Jennings Trophy a trenér Brian Sutter na Jack Adams Award. Ray Bourque se ale dostal do prvního All-Star týmu a Juneau do týmu nejlepších nováčků.

V roce 1995 se Bruins stěhovali z Boston Garden. Poslední oficiální zápas byla prohra v play-off s New Jersey Devils, v září téhož roku se zde ale hrál i exhibiční zápas s Montrealem. Bruins se na další sezonu přestěhovali do FleetCenteru, který se nyní jmenuje TD Garden.

V roce 1997, Bruins se poprvé po třiceti letech nedokázali dostat do play-off. Třicetiletá šňůra účastí v play-off je tak rekordem mezi všemi profesionálními týmy hrající nejvyšší severoamerické ligy.

Největším rivalem Bostonu jsou Montreal Canadiens, na které v play-off narazili v historii třicetkrát. Dalším velkým rivalem je tým New York Rangers. Velkými rivaly byli také Hartford Whalers, než se přestěhovali do Severní Karolíny.

21. století[editovat | editovat zdroj]

Glen Murray (vpravo), prožil začátek i konec své kariéry v Bostonu

V roce 2001 se Bruins, pod novým koučem Mikem Keenanem opět nedokázali dostat do play-off. Nejlepším střelcem byl Jason Allison.

O rok později ale noví Bruins vyhráli poprvé od roku 1993 Severovýchodní divizi. V týmu dominovali nové hvězdy Joe Thornton, Sergei Samsonov, Brian Rolston, Bill Guerin, Mike Knuble a Glen Murray. V play-off je ale hned v prvním kole vyřadili Canadiens.

V sezoně 2002–03 střídali Bruins dva brankáře – Steva Shieldse a Johna Grahama. V polovině sezony se ale jedničkou týmu stal nově příchozí veterán Jeff Hackett. Tým vypadl v play-off s pozdějším šampionem New Jersey Devils.

Další sezonu začal v bráně bývalý brankář Maple Leafs Felix Potvin. V sezoně ho ale nahradil Andrew Raycroft, který dovedl tým k dalšímu vítězství divize a sebe k vítězství Calder Memorial Trophy. Bruins vypadli v play-off s Montrealem.

Další sezona se kvůli stávce nekonala a tak se Bruins snažili pracovat především na lovení volných hráčů. Do týmu přišli Alexej Žamnov a Brian Leetch. Kapitán týmu Thornton byl vyměněn do San Jose Sharks za Marca Sturma, Brada Stuarta a Wayna Primeaua. V další sezoně startoval jako první brankář Fin Hannu Toivonen, ale ten se později zranil a novou jedničkou se stal Tim Thomas. Bruins se poprvé po pěti letech nedostali do play-off. Nový generální manažer Peter Chiarelli po sezoně přivedl obránce Zdena Cháru a útočníka Marca Savarda.

Sezona 2006–07 dopadla bídně, Bruins skončili v divizi na posledním místě. V další sezoně vypadli Bruins v play-off s Montrealem. Po většinu sezony byl zraněn šikovný útočník Patrice Bergeron, ale mladíci David Krejčí, Milan Lucic, Vladimír Sobotka a Petteri Nokelainen ho dokázali výborně nahradit.

Omlazení týmu[editovat | editovat zdroj]

Kouč Claude Julien, po jehož příchodu šlo mužstvo hodně nahoru

Po této neúspěšné sezoně tak přišly změny. Trenéra Dava Lewise vystřídal značně lepší Claude Julien. Bruins dostali také nové logo, které se ale od starého příliš neliší.

V sezoně 2007–08 získali Bruins zpět ztracený respekt, dostali se do play-off ale v sedmizápasové bitvě je vyřadili Canadiens. Bruins ale opět získali i zájem fanoušků Nové Anglie, kteří preferovali jiné profesionální týmy z Bostonu (nehrající hokej).

V další sezoně se Bruins hodně dobře vedlo a dokonce se začalo mluvit o comebacku „Velkých zlých Bruins“. Bruins vyhráli Východní konferenci, v play-off vyřadili rychle Montreal ale poté nestačili na Carolina Hurricanes. V dovednostní soutěži o nejtvrdší střelu na All-Star víkendu překonal bek Zdeno Chára rekord. Ten stanovil na 169,7 km/h.

Po sezoně opustil tým jeden z nejlepších defenzivních útočníků ligy, Per-Johan Axelsson, který odešel do švédského týmu Frölunda HC. Dalším ztraceným hráčem se stal mladý a vynikající útočník Phil Kessel, který odešel do Toronta.

1. ledna 2010 hráli Bruins na baseballovém Fenway Parku Winter Classic a porazili Philadelphia Flyers 2:1. Po tomto zápase se ale Bruins přestalo dařit i díky četným zraněním.

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Vlastník týmu[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1975 je vlastníkem týmu Jeremy Jacobs. Ten reprezentuje tým ve výboru ředitelů, který sám šéfuje. Jacobs bývá často označován jako jedna z nejvlivnějších osobností ve sportech prestižními sportovními magazíny.

Principálem týmu je Charlie Jacobs, generálním manažerem Don Sweeney, viceprezidentem Cam Neely a hlavním poradcem Harry Sinden.

Média[editovat | editovat zdroj]

Přímé přenosy zajišťuje už zhruba třicet let NESN, komentátory jsou Jack Edwards a Andy Brickley.

Individuální trofeje[editovat | editovat zdroj]

Zdroj:[2]

Počet Hráč Roky
Maurice Richard Trophy (nejvyšší počet branek v ZČ)
1 David Pastrňák 2019/2020
Art Ross Trophy (vítěz kanadského bodování)
5 Phil Esposito 1968/1969, 1970/1971, 1971/1972, 1972/1973, 1973/1974
2 Bobby Orr 1969/1970, 1974/1975
1 Joe Thornton 2005/2006
Bill Masterton Memorial Trophy (oddanost a věrnost hokeji)
1 Charlie Simmer 1985/1986
1 Gord Kluzak 1989/1990
1 Cam Neely 1993/1994
1 Phil Kessel 2006/2007
Calder Memorial Trophy (nejlepší nováček)
1 Frank Brimsek 1938/1939
1 Jack Gelineau 1949/1950
1 Larry Regan 1956/1957
1 Bobby Orr 1966/1967
1 Derek Sanderson 1967/1968
1 Ray Bourque 1979/1980
1 Sergei Samsonov 1997/1998
1 Andrew Raycroft 2003/2004
Conn Smythe Trophy (nejužitečnější hráč play off)
2 Bobby Orr 1969/1970, 1971/1972
1 Tim Thomas 2010/2011
Frank J. Selke Trophy (nejlépe bránící útočník)
1 Steve Kasper 1981/1982
6 Patrice Bergeron 2011/2012, 2013/2014, 2014/2015, 2017/2018, 2021/2022, 2022/2023
Hart Memorial Trophy (nejužitečnější hráč)
4 Eddie Shore 1932/1933, 1934/1935, 1935/1936, 1937/1938
2 Bill Cowley 1940/1941, 1942/1943
1 Milt Schmidt 1950/1951
2 Phil Esposito 1968/1969, 1973/1974
3 Bobby Orr 1969/1970, 1970/1971, 1971/1972
1 Joe Thornton 2005/2006
Jack Adams Award (nejlepší trenér)
1 Don Cherry 1975/1976
1 Pat Burns 1997/1998
1 Claude Julien 2008/2009
1 Bruce Cassidy 2019/2020
1 Jim Montgomery 2022/2023
James Norris Memorial Trophy (nejlepší obránce)
8 Bobby Orr 1967/1968, 1968/1969, 1969/1970, 1970/1971, 1971/1972, 1972/1973, 1973/1974, 1974/1975
5 Ray Bourque 1986/1987, 1987/1988, 1989/1990, 1990/1991, 1993/1994
1 Zdeno Chára 2008/2009
King Clancy Memorial Trophy (hráčská a lidská kvalita)
1 Ray Bourque 1991/1992
1 Dave Poulin 1992/1993
1 Patrice Bergeron 2012/2013
Lady Byng Memorial Trophy (nejslušnější hráč)
3 Bobby Bauer 1939/1940, 1940/1941, 1946/1947
1 Don McKenny 1959/1960
2 John Bucyk 1970/1971, 1973/1974
1 Rick Middleton 1981/1982
Ted Lindsay Award (nejužitečnější hráč dle NHLPA)
2 Phil Esposito 1970/1971, 1972/1973
1 Bobby Orr 1974/1975
Lester Patrick Trophy (rozvoj ledního hokeje)
1 Charles F. Adams 1966/1967
1 Walter A. Brown 1967/1968
1 Eddie Shore 1969/1970
1 Cooney Weiland 1971/1972
1 John Bucyk 1976/1977
1 Phil Esposito 1977/1978
1 Bobby Orr 1978/1979
1 Milt Schmidt 1995/1996
1 Harry Sinden 1998/1999
1 Willie O'Ree 2002/2003
1 Ray Bourque 2002/2003
Vezina Trophy (nejlepší brankář)
4 Tiny Thompson 1929/1930, 1932/1933, 1935/1936, 1937/1938
2 Frank Brimsek 1938/1939, 1941/1942
1 Pete Peeters 1982/1983
1 Tim Thomas 2008/2009
1 Tuukka Rask 2013/2014
1 Linus Ullmark 2022/2023
Roger Crozier Saving Grace Award (největší % chycených střel)
1 Tim Thomas 2008/2009
1 Linus Ullmark 2022/2023
NHL Plus/Minus Award (vítěz plus/minus)
1 David Krejčí 2008/2009
1 Zdeno Chára 2010/2011
1 Patrice Bergeron 2011/2012
1 Hampus Lindholm 2022/2023
William M. Jennings Trophy (nejmenší počt inkasovaných branek)
1 Andy Moog
Rejean Lemelin
1989/1990
1 Tim Thomas
Manny Fernandez
2008/2009
1 Linus Ullmark
Jeremy Swayman
2022/2023

Individuální rekordy jednotlivých sezón[editovat | editovat zdroj]

Základní část[editovat | editovat zdroj]

Zdroj na NHL.com

Ročník
1924/1925
1925/1926
1926/1927
1927/1928
1928/1929
1929/1930
1930/1931
1931/1932
1932/1933
1933/1934
1934/1935
1935/1936
1936/1937
1937/1938
1938/1939
1939/1940
1940/1941
1941/1942
1942/1943
1943/1944
1944/1945
1945/1946
1946/1947
1947/1948
1948/1949
1949/1950
1950/1951
1951/1952
1952/1953
1953/1954
1954/1955
1955/1956
1956/1957
1957/1958
1958/1959
1959/1960
1960/1961
1961/1962
1962/1963
1963/1964
1964/1965
1965/1966
1966/1967
1967/1968
1968/1969
1969/1970
1970/1971
1971/1972
1972/1973
1973/1974
1974/1975
1975/1976
1976/1977
1977/1978
1978/1979
1979/1980
1980/1981
1981/1982
1982/1983
1983/1984
1984/1985
1985/1986
1986/1987
1987/1988
1988/1989
1989/1990
1990/1991
1991/1992
1992/1993
1993/1994
1994/1995
1995/1996
1996/1997
1997/1998
1998/1999
1999/2000
2000/2001
2001/2002
2002/2003
2003/2004
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
2008/2009
2009/2010
2010/2011
2011/2012
2012/2013
2013/2014
2014/2015
2015/2016
2016/2017
2017/2018
2018/2019
2019/2020
2020/2021
2021/2022
2022/2023
Góly
Jimmy Herberts 17
Carson Cooper 28
Frank Fredrickson a Harry Oliver 18
Harry Oliver 13
Harry Oliver 17
Cooney Weiland 43
Cooney Weiland 25
Marty Barry 21
Marty Barry 24
Marty Barry 27
Nels Stewart a Dit Clapper 21
Jack Beattie a Cooney Weiland 14
Charlie Sands 18
Bobby Bauer 20
Roy Conacher 26
Milt Schmidt a Woody Dumart 22
Roy Conacher 24
Roy Conacher 24
Bill Cowley 27
Herb Cain 36
Herb Cain 32
Woody Dumart 22
Bobby Bauer 30
Grant Warwick a Pete Babando 23
Grant Warwick a Johnny Peirson 22
Johnny Peirson 27
Milt Schmidt 22
Milt Schmidt 21
Fleming Mackell 27
Johnny Peirson 21
Leo Labine 24
Vic Stasiuk 19
Real Chevrefils 31
Bronco Horvath 30
Don McKenney 32
Bronco Horvath 39
Don McKenney 36
Don McKenney 22
John Bucyk 27
Murray Oliver 24
John Bucyk 26
John Bucyk 27
Pit Martin 20
Phil Esposito 35
Phil Esposito 49
Phil Esposito 43
Phil Esposito 76
Phil Esposito 66
Phil Esposito 55
Phil Esposito 68
Phil Esposito 61
John Bucyk a Jean Ratelle 36
Peter McNab 38
Peter McNab 41
Rick Middleton 38
Rick Middleton a Peter McNab 40
Rick Middleton 44
Rick Middleton 51
Rick Middleton 49
Rick Middleton 47
Charlie Simmer 34
Keith Crowder 38
Cam Neely 36
Cam Neely 42
Cam Neely 37
Cam Neely 55
Cam Neely 51
Vladimír Růžička 39
Adam Oates 45
Cam Neely 50
Cam Neely 27
Rick Tocchet 29
Ted Donato 25
Jason Allison 33
Dmytro Chrystyč 29
Joe Thornton 23
Bill Guerin 40
Bill Guerin a Glen Murray 41
Glen Murray 44
Glen Murray 32
stávka
Patrice Bergeron 31
Glen Murray 28
Marco Sturm 27
Phil Kessel 36
Marco Sturm 22
Milan Lucic 30
Tyler Seguin 29
Brad Marchand 18
Patrice Bergeron a Jarome Iginla 30
Patrice Bergeron 23
Brad Marchand 37
Brad Marchand 39
David Pastrňák 35
David Pastrňák 38
David Pastrňák 48
Brad Marchand 29
David Pastrňák 40
David Pastrňák 61
Asistence
Jimmy Herberts 7
Jimmy Herberts a Sprague Cleghorn 5
Frank Fredrickson 13
Eddie Shore 6
Bill Carson 8
Norm Gainor 31
Eddie Shore 16
Dit Clapper 22
Eddie Shore 27
Nels Stewart 27
Eddie Shore 26
Jack Beattie 18
Bill Cowley 22
Bill Cowley 22
Bill Cowley 34
Milt Schmidt 30
Bill Cowley 45
Bill Cowley 23
Bill Cowley 45
Herb Cain 46
Bill Cowley 40
Don Gallinger 23
Milt Schmidt 35
Don Gallinger 21
Paul Ronty 29
Paul Ronty 36
Milt Schmidt 39
Johnny Peirson 30
Milt Schmidt 23
Fleming Mackell 32
Fleming Mackell 24
Don McKenney 24
Don McKenney 39
Fleming Mackell 40
John Bucyk 36
Don McKenney 49
Jerry Toppazzini 35
John Bucyk 40
Murray Oliver 40
Murray Oliver 44
John Bucyk 29
Murray Oliver 42
John Bucyk 30
Phil Esposito 49
Phil Esposito 77
Bobby Orr 87
Bobby Orr 102
Bobby Orr 80
Phil Esposito 75
Bobby Orr 90
Bobby Orr 89
Jean Ratelle 69
Jean Ratelle 61
Terry O'Reilly 61
Terry O'Reilly 51
Rick Middleton 52
Rick Middleton 59
Ray Bourque 49
Barry Pederson 61
Barry Pederson 77
Ray Bourque 66
Ken Linseman a Ray Bourque 58
Ray Bourque 72
Ray Bourque 64
Craig Janney 46
Ray Bourque 65
Ray Bourque 73
Adam Oates 79
Adam Oates 97
Adam Oates 80
Adam Oates 41
Adam Oates 67
Jozef Stümpel 55
Jason Allison 50
Jason Allison 53
Joe Thornton 37
Jason Allison 59
Jozef Stümpel 50
Joe Thornton 65
Joe Thornton 50
stávka
Brad Boyes 43
Marc Savard 74
Marc Savard 63
Marc Savard 63
Zdeno Chára 37
David Krejčí 49
Patrice Bergeron 42
David Krejčí 23
David Krejčí 50
Patrice Bergeron a Dougie Hamilton 32
David Krejčí 46
Brad Marchand 46
Brad Marchand 51
Brad Marchand 64
Brad Marchand 59
Brad Marchand 40
Brad Marchand 48
David Pastrňák 52
Body
Jimmy Herberts 24
Jimmy Herberts a Carson Cooper 31
Frank Fredrickson 31
Harry Oliver 18
Harry Oliver 23
Cooney Weiland 73
Cooney Weiland 38
Dit Clapper 39
Marty Barry 37
Marty Barry a Nels Stewart 39
Marty Barry 40
Jack Beattie 32
Bill Cowley 35
Bill Cowley 39
Bill Cowley 42
Milt Schmidt 52
Bill Cowley 62
Roy Conacher 37
Bill Cowley 72
Herb Cain 82
Bill Cowley 65
Don Gallinger 40
Milt Schmidt 62
Grant Warwick 40
Paul Ronty 49
Paul Ronty 59
Milt Schmidt 61
Milt Schmidt a Johnny Peirson 50
Fleming Mackell 44
Fleming Mackell a Ed Sandford 47
Leo Labine a Don McKenney 42
Vic Stasiuk 37
Don McKenney 60
Bronco Horvath 66
Don McKenney 62
Bronco Horvath 80
Jerry Toppazzini 50
John Bucyk 60
John Bucyk 66
Murray Oliver 68
John Bucyk 55
Murray Oliver 60
John Bucyk 48
Phil Esposito 84
Phil Esposito 126
Bobby Orr 120
Phil Esposito 152
Phil Esposito 133
Phil Esposito 130
Phil Esposito 145
Bobby Orr 135
Jean Ratelle 105
Jean Ratelle 94
Terry O'Reilly 90
Rick Middleton 86
Rick Middleton 92
Rick Middleton 103
Rick Middleton 94
Barry Pederson 107
Barry Pederson 116
Ray Bourque 86
Keith Crowder 84
Ray Bourque 95
Ray Bourque 81
Cam Neely 75
Cam Neely 92
Ray Bourque 94
Adam Oates 99
Adam Oates 142
Adam Oates 112
Adam Oates 53
Adam Oates 92
Jozef Stümpel 76
Jason Allison 83
Jason Allison 76
Joe Thornton 60
Jason Allison 95
Glen Murray 71
Joe Thornton 101
Joe Thornton 73
stávka
Patrice Bergeron 73
Marc Savard 96
Marc Savard 78
Marc Savard 88
Patrice Bergeron a David Krejčí 52
Milan Lucic a David Krejčí 62
Tyler Seguin 67
Brad Marchand 36
David Krejčí 69
Patrice Bergeron 55
Patrice Bergeron 68
Brad Marchand 85
Brad Marchand 85
Brad Marchand 100
David Pastrňák 95
Brad Marchand 69
Brad Marchand 80
David Pastrňák 113

Češi a Slováci v Boston Bruins[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Hráči – Češi Hráči – Slováci Soupiska Playoffs
1990/1991 Vladimír Růžička nikdo Zde Zde
1991/1992 Vladimír RůžičkaPetr Prajsler Jozef Stümpel Zde Zde
1992/1993 Vladimír Růžička Jozef Stümpel Zde Zde
1993/1994 nikdo Jozef Stümpel Zde Zde
1994/1995 nikdo Jozef Stümpel Zde Zde
1995/1996 nikdo Jozef Stümpel Zde Zde
1996/1997 nikdo Jozef Stümpel Zde NeNe
1997/1998 nikdo nikdo Zde Zde
1998/1999 nikdo nikdo Zde Zde
1999/2000 nikdo nikdo Zde NeNe
2000/2001 Zdeněk KutlákPavel Kolařík nikdo Zde NeNe
2001/2002 Pavel KolaříkIvan Huml Jozef Stümpel Zde Zde
2002/2003 Zdeněk KutlákIvan HumlMichal Grošek Jozef Stümpel Zde Zde
2003/2004 Zdeněk KutlákIvan HumlMichal GrošekJiří Šlégr nikdo Zde Zde
2004/2005 Sezóna zrušena
2005/2006 Zdeněk BlatnýJiří Šlégr Milan Jurčina Zde NeNe
2006/2007 Petr TenkrátPetr KalusDavid Krejčí Zdeno Chára Zde NeNe
2007/2008 David KrejčíVladimír Sobotka Zdeno Chára Zde Zde
2008/2009 David KrejčíVladimír Sobotka Zdeno Chára Zde Zde
2009/2010 David KrejčíVladimír Sobotka Zdeno CháraMiroslav Šatan Zde Zde
2010/2011 Stanley Cup - David KrejčíTomáš Kaberle Stanley Cup - Zdeno Chára Zde Zde
2011/2012 David Krejčí Zdeno Chára Zde Zde
2012/2013 Jaromír JágrDavid Krejčí Zdeno Chára Zde Zde
2013/2014 David Krejčí Zdeno CháraAndrej Meszároš Zde Zde
2014/2015 David KrejčíDavid Pastrňák Zdeno Chára Zde NeNe
2015/2016 David KrejčíDavid Pastrňák Zdeno Chára Zde NeNe
2016/2017 David KrejčíDavid Pastrňák Zdeno CháraPeter Cehlárik Zde Zde
2017/2018 David KrejčíDavid Pastrňák Zdeno Chára Zde Zde
2018/2019 David KrejčíDavid PastrňákJakub Zbořil Zdeno CháraPeter Cehlárik Zde Zde
2019/2020 David KrejčíDavid PastrňákOndřej Kaše Zdeno CháraJaroslav Halák Zde Zde
2020/2021 David KrejčíDavid PastrňákOndřej KašeJakub ZbořilDaniel Vladař Jaroslav Halák Zde Zde
2021/2022 David PastrňákJakub ZbořilTomáš Nosek nikdo Zde Zde
2022/2023 David PastrňákJakub ZbořilTomáš NosekPavel ZachaDavid KrejčíJakub Lauko nikdo Zde Zde
2023/2024 David PastrňákJakub ZbořilPavel ZachaJakub Lauko nikdo Zde
Češi - Zdroj na Eliteprospects.com

Slováci - Zdroj na Eliteprospects.com

Umístění v jednotlivých sezonách[editovat | editovat zdroj]

Kanada + USA USA / Kanada (1924 –)
Sezóny Liga Úroveň Z V VP R PP P VG OG +/- B Pozice Play-off
1924/25 NHL 1 30 6 0 24 49 119 -70 12 6. NeNe
1925/26 NHL 1 36 17 4 15 92 85 +7 38 4. NeNe
1926/27 NHL (Americká divize) 1 44 21 3 20 97 89 +8 45 2. Finále SC
1927/28 NHL (Americká divize) 1 44 20 11 13 77 70 +7 51 1. Semifinále
1928/29 NHL (Americká divize) 1 44 26 5 13 89 52 +37 57 1. Vítěz SC
1929/30 NHL (Americká divize) 1 44 38 1 5 179 98 +81 77 1. Finále SC
1930/31 NHL (Americká divize) 1 44 28 6 10 143 90 +53 62 1. Semifinále
1931/32 NHL (Americká divize) 1 48 15 12 21 122 117 +5 42 4. NeNe
1932/33 NHL (Americká divize) 1 48 25 8 15 124 88 +36 58 1. Semifinále
1933/34 NHL (Americká divize) 1 48 18 5 25 111 130 -19 41 4. NeNe
1934/35 NHL (Americká divize) 1 48 26 6 16 129 112 +17 58 1. Semifinále
1935/36 NHL (Americká divize) 1 48 22 6 20 92 83 +9 50 2. Čtvrtfinále
1936/37 NHL (Americká divize) 1 48 23 7 18 120 110 +10 53 2. Čtvrtfinále
1937/38 NHL (Americká divize) 1 48 30 7 11 142 89 +53 67 1. Semifinále
1938/39 NHL 1 48 36 2 10 156 76 +80 74 1. Vítěz SC
1939/40 NHL 1 48 31 5 12 170 98 +72 67 1. Semifinále
1940/41 NHL 1 48 27 13 8 168 102 +66 67 1. Vítěz SC
1941/42 NHL 1 48 25 6 17 160 118 +42 56 3. Semifinále
1942/43 NHL 1 50 24 9 17 195 176 +19 57 2. Finále SC
1943/44 NHL 1 50 19 5 26 223 268 -45 43 5. NeNe
1944/45 NHL 1 50 16 4 30 179 219 -40 36 4. Semifinále
1945/46 NHL 1 50 24 8 18 167 156 +11 56 2. Finále SC
1946/47 NHL 1 60 26 11 23 190 175 +15 63 3. Semifinále
1947/48 NHL 1 60 23 13 24 167 168 -1 59 3. Semifinále
1948/49 NHL 1 60 29 8 23 178 163 +15 66 2. Semifinále
1949/50 NHL 1 70 22 16 32 198 228 -30 60 5. NeNe
1950/51 NHL 1 70 22 18 30 178 197 -19 62 4. Semifinále
1951/52 NHL 1 70 25 16 29 162 176 -14 66 4. Semifinále
1952/53 NHL 1 70 28 13 29 152 172 -20 69 3. Finále SC
1953/54 NHL 1 70 32 10 28 177 181 -4 74 4. Semifinále
1954/55 NHL 1 70 23 21 26 169 188 -19 67 4. Semifinále
1955/56 NHL 1 70 23 13 34 147 185 -38 59 5. NeNe
1956/57 NHL 1 70 34 12 24 195 174 +21 80 3. Finále SC
1957/58 NHL 1 70 27 15 28 199 194 +5 69 4. Finále SC
1958/59 NHL 1 70 32 9 29 205 215 -10 73 2. Semifinále
1959/60 NHL 1 70 28 8 34 220 241 -21 64 5. NeNe
1960/61 NHL 1 70 15 13 42 176 254 -78 43 6. NeNe
1961/62 NHL 1 70 15 8 47 177 306 -129 38 6. NeNe
1962/63 NHL 1 70 14 17 39 198 281 -83 45 6. NeNe
1963/64 NHL 1 70 18 12 40 170 212 -42 48 6. NeNe
1964/65 NHL 1 70 21 6 43 166 253 -87 48 6. NeNe
1965/66 NHL 1 70 21 6 43 174 275 -101 48 5. NeNe
1966/67 NHL 1 70 17 10 43 182 253 -71 44 6. NeNe
1967/68 NHL (Východní divize) 1 74 37 10 27 259 216 +43 84 3. Čtvrtfinále
1968/69 NHL (Východní divize) 1 76 42 16 18 303 221 +82 100 2. Semifinále
1969/70 NHL (Východní divize) 1 76 40 19 17 277 216 +61 99 2. Vítěz SC
1970/71 NHL (Východní divize) 1 78 57 7 14 399 207 +192 121 1. Čtvrtfinále
1971/72 NHL (Východní divize) 1 78 54 11 13 330 204 +26 119 1. Vítěz SC
1972/73 NHL (Východní divize) 1 78 51 5 22 330 235 +5 107 2. Čtvrtfinále
1973/74 NHL (Východní divize) 1 78 52 9 17 349 221 +128 113 1. Finále SC
1974/75 NHL (Adamsova divize) 1 80 40 14 26 345 245 +100 94 2. Předkolo
1975/76 NHL (Adamsova divize) 1 80 48 17 15 313 237 +76 113 1. Semifinále
1976/77 NHL (Adamsova divize) 1 80 49 8 23 312 240 +72 106 1. Finále SC
1977/78 NHL (Adamsova divize) 1 80 51 11 18 333 218 +115 113 1. Finále SC
1978/79 NHL (Adamsova divize) 1 80 43 14 23 316 270 +46 100 1. Semifinále
1979/80 NHL (Adamsova divize) 1 80 46 13 21 310 234 +76 105 2. Čtvrtfinále
1980/81 NHL (Adamsova divize) 1 80 37 13 30 316 272 +44 87 2. Osmifinále
1981/82 NHL (Adamsova divize) 1 80 43 10 27 323 285 +38 96 2. Semifinále KPW
1982/83 NHL (Adamsova divize) 1 80 50 10 20 327 228 +99 110 1. Finále KPW
1983/84 NHL (Adamsova divize) 1 80 49 6 25 336 261 +75 104 1. Čtvrtfinále KPW
1984/85 NHL (Adamsova divize) 1 80 36 10 34 303 287 +16 82 4. Čtvrtfinále KPW
1985/86 NHL (Adamsova divize) 1 80 37 12 31 311 288 +23 86 3. Čtvrtfinále KPW
1986/87 NHL (Adamsova divize) 1 80 39 7 34 301 276 +25 85 3. Čtvrtfinále KPW
1987/88 NHL (Adamsova divize) 1 80 44 6 30 300 251 +49 94 2. Finále SC
1988/89 NHL (Adamsova divize) 1 80 37 14 29 289 256 +33 88 2. Semifinále KPW
1989/90 NHL (Adamsova divize) 1 80 46 9 25 289 232 +57 101 1. Finále SC
1990/91 NHL (Adamsova divize) 1 80 44 12 24 299 264 +35 100 1. Finále KPW
1991/92 NHL (Adamsova divize) 1 80 36 12 32 270 275 -5 84 2. Finále KPW
1992/93 NHL (Adamsova divize) 1 84 51 7 26 332 268 +64 109 1. Čtvrtfinále KPW
1993/94 NHL (Severovýchodní divize) 1 84 42 13 29 289 252 +37 97 2. Semifinále VK
1994/95 NHL (Severovýchodní divize) 1 48 27 3 18 150 127 +23 57 3. Čtvrtfinále VK
1995/96 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 40 11 31 282 269 +13 91 2. Čtvrtfinále VK
1996/97 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 26 9 47 234 300 -66 61 6. NeNe
1997/98 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 39 13 30 221 194 +27 91 2. Čtvrtfinále VK
1998/99 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 39 13 30 214 181 +33 91 3. Semifinále VK
1999/00 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 24 19 6 33 210 248 -38 73 5. NeNe
2000/01 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 36 8 8 30 227 249 -22 88 4. NeNe
2001/02 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 43 6 9 24 236 201 +35 101 1. Čtvrtfinále ZK
2002/03 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 36 11 4 31 245 237 +8 87 3. Čtvrtfinále ZK
2003/04 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 41 15 7 19 209 188 +21 104 1. Čtvrtfinále ZK
2004/05 NHL (Severovýchodní divize) 1 Soutěž byla v této sezóně z důvodu chybějící kolektivní smlouvy zrušena.
2005/06 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 29 16 37 230 266 -36 74 5. NeNe
2006/07 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 35 6 41 219 289 -70 76 5. NeNe
2007/08 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 41 12 29 212 222 -10 94 3. Čtvrtfinále VK
2008/09 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 53 10 19 274 196 +78 116 1. Semifinále VK
2009/10 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 39 13 30 206 200 +6 91 3. Semifinále VK
2010/11 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 46 11 25 246 195 +51 103 1. Vítěz SC
2011/12 NHL (Severovýchodní divize) 1 82 49 4 29 269 202 +67 102 1. Čtvrtfinále VK
2012/13 NHL (Severovýchodní divize) 1 48 28 6 14 131 109 +22 62 2. Finále SC
2013/14 NHL (Atlantická divize) 1 82 54 9 19 261 177 +144 117 1. Semifinále VK
2014/15 NHL (Atlantická divize) 1 82 41 14 27 213 211 +2 96 5. NeNe
2015/16 NHL (Atlantická divize) 1 82 42 9 31 240 230 +10 93 4. NeNe
2016/17 NHL (Atlantická divize) 1 82 38 6 7 31 234 212 +22 95 3. Čtvrtfinále VK
2017/18 NHL (Atlantická divize) 1 82 41 9 12 20 270 214 +56 112 2. Semifinále VK
2018/19 NHL (Atlantická divize) 1 82 38 11 9 24 259 215 +44 107 2. Finále SC
2019/20 NHL (Atlantická divize) 1 82 Semifinále VK
2020/21 NHL (Východní divize) 1 56 25 8 7 16 168 136 +32 73 3.
2021/22 NHL (Atlantická divize) 1 82 40 11 5 26 255 220 +35 107 4. Čtvrtfinále VK
2022/23 NHL (Atlantická divize) 1 82 54 11 5 12 305 177 +128 135 1. Čtvrtfinále VK
2023/24 NHL (Atlantická divize) 1 82
2023/24 NHL (Atlantická divize) 1 82
Zdroj na NHL.com

Přehled kapitánů a trenérů v jednotlivých sezónách[editovat | editovat zdroj]

Sezóna Kapitán Hlavní trenér
1924/1925 bez kapitána Art Ross
1925/1926 Sprague Cleghorn Art Ross
1926/1927 Sprague Cleghorn Art Ross
1927/1928 Lionel Hitchman Charles Adams
1928/1929 Lionel Hitchman Charles Adams
1929/1930 Lionel Hitchman Art Ross
1930/1931 Lionel Hitchman Art Ross
1931/1932 George Owen Art Ross
1932/1933 Dit Clapper Art Ross
1933/1934 Dit Clapper Art Ross
1934/1935 Dit Clapper Frank Patrick
1935/1936 Dit Clapper Art Ross
1936/1937 Dit Clapper Art Ross
1937/1938 Dit Clapper Art Ross
1938/1939 Cooney Weiland Art Ross
1939/1940 Dit Clapper Cooney Weiland
1940/1941 Dit Clapper Cooney Weiland
1941/1942 Dit Clapper Art Ross
1942/1943 Dit Clapper Art Ross
1943/1944 Dit Clapper Art Ross
1944/1945 Dit Clapper Art Ross
1945/1946 Dit Clapper Frank Patrick
1946/1947 Jack Crawford Art Ross
1947/1948 Jack Crawford Art Ross
1948/1949 Jack Crawford Art Ross
1949/1950 Jack Crawford Art Ross
1950/1951 Milt Schmidt Lynn Patrick
Sezóna Kapitán Hlavní trenér
1951/1952 Milt Schmidt Lynn Patrick
1952/1953 Milt Schmidt Lynn Patrick
1953/1954 Milt Schmidt Lynn Patrick
1954/1955 Ed Sandford Milt Schmidt
1955/1956 Fernie Flaman Milt Schmidt
1956/1957 Fernie Flaman Milt Schmidt
1957/1958 Fernie Flaman Milt Schmidt
1958/1959 Fernie Flaman Milt Schmidt
1959/1960 Fernie Flaman Milt Schmidt
1960/1961 Fernie Flaman Milt Schmidt
1961/1962 Don McKenney Phil Watson
1962/1963 Don McKenney Milt Schmidt
1963/1964 Leo Boivin Milt Schmidt
1964/1965 Leo Boivin Milt Schmidt
1965/1966 Leo Boivin Milt Schmidt
1966/1967 Johnny Bucyk Milt Schmidt
1967/1968 bez kapitána Harry Sinden
1968/1969 bez kapitána Harry Sinden
1969/1970 bez kapitána Harry Sinden
1970/1971 bez kapitána Tom Johnson
1971/1972 bez kapitána Tom Johnson
1972/1973 bez kapitána Armand Guidolin
1973/1974 Johnny Bucyk Armand Guidolin
1974/1975 Johnny Bucyk Don Cherry
1975/1976 Johnny Bucyk Don Cherry
1976/1977 Johnny Bucyk Don Cherry
1977/1978 Wayne Cashman Don Cherry
Sezóna Kapitán Hlavní trenér
1978/1979 Wayne Cashman Don Cherry
1979/1980 Wayne Cashman Fred Creighton
1980/1981 Wayne Cashman Gerry Cheevers
1981/1982 Wayne Cashman Gerry Cheevers
1982/1983 Wayne Cashman Gerry Cheevers
1983/1984 Terry O'Reilly Gerry Cheevers
1984/1985 Terry O'Reilly Gerry Cheevers
1985/1986 Ray Bourque a Rick Middleton Butch Goring
1986/1987 Ray Bourque a Rick Middleton Butch Goring
1987/1988 Ray Bourque a Rick Middleton John Cunniff
1988/1989 Ray Bourque John Cunniff
1989/1990 Ray Bourque Mike Milbury
1990/1991 Ray Bourque Mike Milbury
1991/1992 Ray Bourque Rick Bowness
1992/1993 Ray Bourque Brian Sutter
1993/1994 Ray Bourque Brian Sutter
1994/1995 Ray Bourque Brian Sutter
1995/1996 Ray Bourque Steve Kasper
1996/1997 Ray Bourque Steve Kasper
1997/1998 Ray Bourque Pat Burns
1998/1999 Ray Bourque Pat Burns
1999/2000 Ray Bourque Pat Burns
2000/2001 Jason Allison Pat Burns
2001/2002 bez kapitána Robbie Ftorek
2002/2003 Joe Thornton Robbie Ftorek
2003/2004 Joe Thornton Mike Sullivan
2004/2005 Sezóna zrušena

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boston Bruins na anglické Wikipedii.

  1. a b c "ABOUT TD GARDEN" [online]. tdgarden.com [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. "League Index" [online]. hockey-reference.com [cit. 2019-01-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]