Nathan Horton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nathan Horton
Osobní informace
Datum narození 29. května 1985 (29 let)
Místo narození Welland, Ontario, Kanada Kanada
Občanství Kanada kanadské
Výška 188 cm
Váha 104 kg
Klubové informace
Současný klub Columbus Blue Jackets (NHL)
Číslo 8
Pozice pravé křídlo
Předchozí kluby NHL
Boston Bruins
Florida Panthers
AHL
San Antonio Rampage
OHL
Oshawa Generals
GHJHL
Thorold Blackhawks
Draft NHL V roce 2003 jako 3. celkově
týmem Florida Panthers
Přehled medailí
Stanley Cup
vítěz 2010/2011 Boston Bruins

Nathan Horton (* 29. května 1985, Welland, Kanada) je kanadský profesionální hokejista hrající v současnosti za klub NHL Columbus Blue Jackets. V NHL hrál také za týmy Boston Bruins a Florida Panthers

Hráčská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Juniorské ligy[editovat | editovat zdroj]

Horton nastoupil do juniorského hokeje za Thorold Blackhawks. V jeho jediné sezoně s týmem nasbíral 16 gólů a 31 asistencí ve 41 zápasech. Před draftem OHL v roce 2001 uvedl, že pokud bude jedničkou draftu a tím pádem draftován týmem Mississauga IceDogs, nebude chtít za tým hrát. Tak ho raději IceDogs nechali a až jako druhého si ho vybrali Oshawa Generals. V nováčkovské sezoně si za Generals v 64 zápasech připsal 31 gólů a 36 asistencí.

Na začátku sezony 2002-03 přišel o 13 zápasů z dvaadvaceti, i přesto ale v tomto čase nasbíral 9 gólů a 18 bodů. Poté byl jmenován do širšího kádru kanadské juniorské reprezentace pro nadcházející mistrovství světa, ale byl jedním z prvních hráčů, které poslali domů. Byla to jeho poslední sezona v Oshawě a nasbíral 33 gólů a 35 asistencí ve čtyřiapadesáti zápasech.

Vstupní draft NHL 2003[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2002 byl Horton společně s Patrickem O'Sullivanem a Kevinem Kleinem považován za jednoho z nejlepších hráčů z OHL. O jedenáct měsíců později, v prosinci stejného roku, ho deník USA Today nazval jako „téměř jistého hráče vybraného mezi prvními pěti na draftu 2003“. Uprostřed sezony 2002-03 ho scouti z NHL umístili právě do této kategorie. Skauti ho přirovnávali k Johnu LeClairovi, jednomu z nejlepších silových útočníků historie ligy. Horton ale uvedl, že by se spíše přirovnával k Jeremymu Roenickovi nebo Peteru Forsbergovi, oba tito hráči byli rychlejší než LeClair.

Florida Panthers byli původním majitelem prvního výběru v draftu, ale vyměnili ho do Pittsburgh Penguins. Ti si vybrali brankáře Marca-André Fleuryho, druhým hráčem na draftu byl Eric Staal, kterého si vybrali Carolina Hurricanes a jako třetí přišel na řadu právě Horton.

Florida Panthers[editovat | editovat zdroj]

S Panthers podepsal kontrakt 6. října 2003. Hned poté ho jeho nový kouč, Mike Keenan, srovnával s legendárním Markem Messierem.

24. října stejného roku si proti Minnesota Wild připsal svůj první bod v NHL a to asistenci na gól ruského útočníka Ivana Novoselceva. První gól vstřelil o týden později, 1. listopadu, proti San Jose Sharks. Další gól si připsal hned v dalším zápase, proti Los Angeles Kings. 9. ledna 2004 se stal prvním nováčkem v historii NHL, který vstřelil gól z trestného střílení, bylo to do sítě Jeffa Hacketta z Philadelphia Flyers. O tři sezony později, nováček týmu Pittsburgh Penguins, Jordan Staal ho překonal jako nejmladší hráč v historii, který skóroval z trestného střílení, byl pouze o 183 dní mladší než Horton. Čtyři dny po trestném střílení Nathana Hortona si Horton poranil sval v ruce a zranění mu málem ukončilo sezonu. V té době byl třetím nejlepším hráčem Panthers s 10 góly. Chirurg Tony Miniaci nakonec nedoporučil operaci a Horton se vrátil do hry na začátku března 2004 proti Tampa Bay Lightning. Jeho problémy s ramenem pokračovaly a vyžádaly si operaci. Horton si v nováčkovské sezoně zahrál 55 zápasů a připsal si 14 gólů a 8 asistencí.

Sezona 2004-05 se v NHL kvůli stávce nehrála a Horton musel, stejně jako zbytek hráčů podepsat smlouvu s někým jiným. Poté co se diskutovalo, jestli se hráči pod 20 let musí vrátit do svých juniorských týmů nebo ne, se Horton rozhodl, že dá přednost farmářskému týmu Panthers v AHL, San Antonio Rampage. Po sedmi minutách v jeho druhém zápase za Rampage si připsal první gól v AHL, první asistence přišla později, byla to nahrávka na gól Gregoryho Campbella. 3. prosince 2004 vstřelil proti Houston Aeros oba góly svého týmu, který nakonec vyhrál v prodloužení.

Ve druhé sezoně za sebou mu vedení Panthers nedovolilo startovat za kanadskou juniorskou reprezentaci a tak byl jediným hráčem společně s houstonským obráncem Brent Burnsem, který nejel na mistrovství světa juniorů, i když ho tam chtěli. Pár dnů před rozhodnutím organizace Panthers si při bitce přivodil opět zranění ramene a opět musel na operaci. Ve 22 zápasech za Rampage si připsal 5 gólů a 4 asistence.

Na začátku sezony 2005-06 odpovídal na otázky o jeho problematickém rameni, že se cítí lépe a silněji. V zahajovacím utkání sezony proti Atlanta Thrashers vstřelil první gól Panthers v sezoně a vprůběhu několika dalších zápasů byl nejlepším střelcem týmu. 8. listopadu 2005 byl umístěn na listinu zraněných hráčů kvůli zranění kolena. 1. prosince hrál první zápas od zranění, proti Washington Capitals a hned vstřelil gól. Poté vstřelil 2 góly do sítě Chicago Blackhawks a ve statistikách stálo 10 gólů v 17 zápasech. 13. prosince, proti Nashville Predators, vstřelil svůj první hattrick. Přestože chyběl 10 zápasů kvůli zranění, po osmatřiceti zápasech měl stejně gólů jako Olli Jokinen, což bylo 16 a také nejvíce ze všech hráčů Panthers. V polovině ledna 2006 se konečně dostal do první lajny floridského týmu, i přesto se ale mluvilo o možné výměně do Vancouver Canucks, ke které nakonec nedošlo. V březnu ho trenér poprvé v kariéře postavil do jedné z formací hrajících oslabení. V jednasedmdesáti zápasech v sezoně si připsal 28 gólů a 19 asistencí.

Po sezoně 2005-06 mu vypršel jeho nováčkovský kontrakt. Panthers s ním podepsali novou smlouvu 12. července 2006 na jeden rok za 1,1 milionu dolarů. V sezoně se neshodl s trenérem Jacquesem Martinem, který ho postavil do čtvrté lajny. Po dobrých výkonech se Horton vrátil do první lajny k Jokinenovi a Ville Peltonenovi. Ve druhé sezoně za sebou se o něm mluvilo, že z Floridy odejde, protože není spokojený. Nakonec s Panthers zůstal a v 82 zápasech sezony si připsal 31 gólů a 31 asistencí.

Po sezoně, 21. června 2007, překvapivě podepsal novou, šestiletou smlouvu na 24 milionů dolarů. 5. dubna 2008 vstřelil svůj stý gól v NHL. Před startem sezony 2008-09, nový kouč Panthers, Peter DeBoer přemístil Hortona z pozice pravého křídla na pozici centra. 1. listopadu 2008 hrál proti Nashville Predators svůj třístý zápas v NHL. 26. listopadu se zranil a po somi zápasech, 17. prosince, se vrátil zpět do sestavy. Po zápase řekl, že se hra týmu pod novým koučem změnila a že se mu na Floridě začalo líbit. Před uzávěrkou přestupů se ale opět objevily spekulace o výměně, tentokrát do Chicago Blackhawks. O pár dní později musel jít na operaci se zraněným prstem. Sezonu ukončil s 22 góly a 23 asistencemi v 67 zápasech.

Boston Bruins[editovat | editovat zdroj]

22. června 2010 byl společně s Gregorym Campbellem vyměněn do Boston Bruins za Dennise Widemana, výběr v prvním kole draftu 2010 a výběr ve třetím kole draftu 2011.

V prvních dvanácti zápasech v dresu Bostonu zaznamenal sedm branek a šest asistencí. Nakonec skončil jako druhý v pořadí týmových střelců a čtvrtý v počtu přihrávek.

V prvním kole playoff vstřelil dva vítězné goly v prodloužení a pomohl tak k postupu přes Montreal. V sedmém semifinále proti Tampě dal jediný gól zápasu a rozhodl o tom, že si jeho tým zahraje finále Stanley Cupu.

Ve třetím finálovém utkání byl Horton tvrdě zasažen do hlavy hráčem Vancouveru Canucks Aaronem Romem. Útočník Bostonu ztratil vědomí, kterého nabyl až v sanitce. Diagnóza ukázala na těžký otřes mozku a Horton tak musel předčasně ukončit sezonu. I bez něj se ale Bostonu podařilo v sezoně 2010/2011 vyhrát Stanley Cup.

Horton za 21 zápasů ve vyřazovací části zaznamenal sedmnáct bodů za 8 gólů a 9 asistencí.

22. ledna 2012, Horton utrpěl otřes mozku opět, tentokrát to zavinil útočník Philadelphie Tom Sesito. Horton se do konce sezony neobjevil na ledě a tak odehrál pouze 46 zápasů ve kterých nasbíral 32 bodů. Boston skončil v základní části sezony 2011/2012 druhý, ale už v prvním kole playoff jej vyřadil tým Washingtonu.

Ve zkrácené sezoně 2012/2013 odehrál téměř všechny zápasy v základní části, ve kterých si připsal 22 bodů, v playoff jich zaznamenal dalších 12. Boston se dostal až do finále Stanley cupu, ale po slibném začátku série prohrál Hortonův tým třikrát v řadě a vítězem Stanleyova poháru se stal tým Chicaga.

Jelikož se Horton nedohodl na prodloužení smlouvy v Bostonu tak se stal volným hráčem.

Columbus Blue Jackets[editovat | editovat zdroj]

5. července 2013 Podepsal sedmiletý kontraktt za 37.1 milionu dolarů s Columbusem

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

    Základní část   Play-off
Sezona Tým Liga Z G A B TM Z G A B TM
2000–01 Thorold Blackhawks GHJHL 41 16 31 47 75
2001–02 Oshawa Generals OHL 64 31 36 67 84 5 1 2 3 10
2002–03 Oshawa Generals OHL 54 33 35 68 111 13 9 6 15 10
2003–04 Florida Panthers NHL 55 14 8 22 57
2004–05 San Antonio Rampage AHL 21 5 4 9 21
2005–06 Florida Panthers NHL 71 28 19 47 89
2006–07 Florida Panthers NHL 82 31 31 62 61
2007–08 Florida Panthers NHL 82 27 35 62 85
2008–09 Florida Panthers NHL 67 22 23 45 48
2009–10 Florida Panthers NHL 65 20 37 57 42
2010–11 Boston Bruins NHL 80 26 27 53 85 21 8 9 17 35
2011–12 Boston Bruins NHL 46 17 15 32 54
2012–13 Boston Bruins NHL 43 13 9 22 22 22 7 12 19 14
Celkem v NHL 591 198 204 402 543 43 15 21 36 49

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

7. července 2007 se oženil s kanadskou modelkou Tammy Plante. Má dva syny - Dylana a Zacharyho

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nathan Horton na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Výběr v prvních kolech vstupního draftu NHL týmem Florida Panthers
Předchůdce:
Petr Tatíček
2003
Nathan Horton
Nástupce:
Anthony Stewart