Teemu Selänne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Teemu Selänne
Osobní informace
Datum narození 3. červenec 1970 (44 let)
Místo narození Helsinki, Finsko
Občanství Finsko finské
Výška 183 cm
Váha 89 kg
Držení hole napravo
Klubové informace
Současný klub Anaheim Ducks (NHL)
Číslo 8
Pozice pravé křídlo
Předchozí kluby Winnipeg Jets (NHL)
Jokerit Helsinky (SM-liiga)
Colorado Avalanche (NHL)
San Jose Sharks (NHL)
Draft NHL V roce 1988 jako 10. celkově
týmem Winnipeg Jets
Přehled medailí
Olympijské kruhy Zimní olympijské hry
bronz ZOH 1998 Finsko
stříbro ZOH 2006 Finsko
bronz ZOH 2010 Finsko
bronz ZOH 2014 Finsko
Mistrovství světa
stříbro MS 1999 Finsko
bronz MS 2008 Finsko
Kanadský pohár
semifinále KP 1991 Finsko
Světový pohár
finále SP 2004 Finsko
Mistrovství Evropy juniorů
stříbro MEJ 1988 Finsko 18
Stanley Cup
vítěz 2006/2007 Anaheim Ducks

Teemu Selänne (* 3. července 1970, Helsinki, Finsko) je finský profesionální hokejista hrající severoamerickou NHL za tým Anaheim Ducks. Řadu let patřil k elitím útočníkům soutěže a i přes svůj věk je stále aktivním hráčem v nejslavnější klubové soutěži a členem finské reprezentace. Svou hrou založenou na rychlém bruslení si vysloužil přezdívku "Finský blesk".

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Teemu Selänne zahájil svou profesionální kariéru v týmu finské ligy Jokerit Helsinky, kde hrál v letech 19881992. V roce 1988 byl draftován jako číslo 10 do týmu NHL Winnipeg Jets. V NHL debutoval v sezóně 1992/1993. Vstup do soutěže měl impozantní - v prvním utkání zaznamenal dvě asistence, ve druhé poprvé skóroval, v pátém vstřelil svůj první hattrick a po dvanácti utkáních měl na svém kontě 11 gólů. Ve své první sezóně zaznamenal neuvěřitelné čtyři hattricky a jeden čtyřgólový zápas. Na konci sezóny měl na kontě 76 gólů a 132 bodů, čímž vysoce překonal historické nováčkovské rekordy. Tyto jsou také dodnes platné a nikdo se těmto číslům ani nepřiblížil. Nutno dodat, že to pro Selänneho byla také nejpovedenější sezóna v jeho kariéře, kterou co do produktivity již nenapodobil. Po zásluze získal Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka, byl jmenován do prvního All star týmu a zahrál si exhibiční utkání hvězd. V další sezóně jeho produktivita znatelně klesla, zaznamenal 54 bodů, když musel 33 utkání vynechat kvůli zranění Achillovy šlachy. Během výluky v sezóně 1994/1995 se vrátil do Jokeritu a pomohl svému mateřskému klubu k vítězství v hokejovém Poháru mistrů evropských zemí.

V následujícím ročníku NHL se jeho produktivita opět zvedala, vedl se 72 body klubové hodnocení, když byl vyměněn do Anaheim Mighty Ducks. V tomto klubu strávil s přestávkou největší část své kariéry. Výměna mu velmi prospěla, nastupoval v útoku s Paulem Kariyou, s nímž si velmi rozuměl. V další sezóně (1996/1997) zaznamenal 109 bodů a jejich vzájemná spolupráce (Kariya jich přidal 99) vynesla Anaheimu historicky první postup do play-off. Přestože byl klub kritizován, že jde o tým jediné útočné řady, dokázal postoupit do druhého kola, kde ztroskotal na Detroitu, pozdějších vítězech Stanley Cupu. Selänne byl podruhé v kariéře jmenován do prvního All star týmu.

V sezóně 1997/1998 nastřílel Selänne 52 branek a s Petrem Bondrou se dělil o pozici nejlepšího střelce. Když o rok později NHL zavedla oficiální cenu - Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce, stal se se 47 góly jejím prvním vítězem. V následujích sezónách jeho produktivita mírně poklesla, přesto vedl klubové bodování. Týmu se však nedařilo, dvakrát skončil před branami play-off. V březnu 2001, když Anaheim padl na poslední místo konference, přišla výměna do San Jose Sharks za Jeffa Friesena, Steva Shieldse a výběr v druhém kole draftu 2003. V San Jose strávil další dvě sezóny, jeho produktivita však nijak nevynikala a klub se po ztrátě šancí na play-off v sezóně 2002/2003 pokusil vyměnit jej do New Jersey, Selänne však využil práva výměnu zablokovat. Po sezóně pak odešel do Colorado Avalanche, kde se sešel opět s Paulem Kariyou. Colorado si od jejich spolupráce slibovalo šanci na zisk Stanley Cupu, pro Selänneho však sezóna i vinou zdravotních problémů dopadla katastrofálně. Nasbíral jen 16 gólů a celkem 32 bodů - nejméně v kariéře a propadl se až do čtvrtého útoku. Další rok byla v NHL výluka, kterou využil k léčení.

Po návratu do NHL podepsal jednoletou smlouvu s Anaheimem. Jeho produktivita výrazně vzrostla, se 40 góly a 90 body byl nejproduktivnějším hráčem týmu, který pak v play-off dosáhl na finále Západní konference. Během sezóny překonal hranici tisíce bodů v základní části. V ročníku 2006/2007 svou produktivitu ještě vylepšil (48 gólů 94 bodů) a překonal další milníky - 1000 utkání či 500 gólů v základní části, i několik klubových rekordů. Byl spolu s Ryanem Getzlafem a Corey Perrym hlavním tahounem a poprvé v kariéře si zahrál finále Stanley Cupu. Anaheim v pěti utkáních porazil Ottawu Senators a Selänne poprvé v kariéře dosáhl na Stanley Cup. Poté zvažoval ukončení kariéry, ale rozhodl se pokračovat v Anaheimu a i po skončení dalších sezón si bral čas na rozmyšlenou. Nakonec vydržel do nezvykle vysokého věku. Již jako čtyřicátník v sezóně 2010/2011 zaznamenal vynikajících 80 bodů, v další sezóně se stal nejstarším hráčem, který odehrál všechna utkání základní části. Jeho produktivita očekávaně klesala, před startem sezóny 2013/2014 oznámil, že bude jeho poslední. V úvodu se zranil, vynechal několik utkání a zaznamenal celkem 27 bodů. Poslední utkání základní části odehrál 13. dubna 2014 proti Colorado Avalanche. Dočkal se velkého aplauzu a byl jmenován první, druhou i třetí hvězdou utkání. Za svou kariéru v základní části nasbíral 1457 bodů, což znamená historicky 15. místo, je druhým mezi evropskými hráči za Jaromírem Jágrem a nejlepším Finem. V historickém pořadí střelců je s 684 góly dokonce jedenáctý.

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Ve své bohaté reprezentační kariéře se účastnil šestkrát olympijských her, čím je spoludržitelem rekordu. Má na svém kontě čtyři olympijské medaile - bronzovou z roku 1998, stříbrnou z roku 2006 a další dvě bronzové z let 2010 a 2014. Zaznamenal také výrazná individuální ocenění a zápisy - v roce 1992 byl se sedmi góly nejlepším střelcem, v roce 1998 s 10 body nejproduktivnějším hráčem, v roce 2006 (6 gólů, 11 bodů) vyhlášen nejlepším útočníkem a členem all-star týmu a v roce 2014 vyhlášen nejužitečnějším hráčem turnaje. Se 43 kanadskými body je nejproduktivnějším hráčem olympijské historie. Je také nejstarším hráčem, který vybojoval olympijskou hokejovou medaili.

Z mistrovství světa má jednu stříbrnou a jednu bronzovou medili. Zlato z vrcholné reprezentační akce mu tak v bohaté sbírce schází.


Přehled hráčské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Kanadské bodování Teemu Selänneho na ZOH[editovat | editovat zdroj]

Poř. ZOH Branky Přihrávky Body
1. ZOH 1992 7 4 11
2. ZOH 1998 4 6 10
3. ZOH 2002 3 0 3
4. ZOH 2006 6 5 11
5. ZOH 2010 0 2 2
6. ZOH 2014 4 2 6
Celkem 24 19 43

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Výběr v prvních kolech vstupního draftu NHL týmem Winnipeg Jets (1972–96)
Předchůdce:
Bryan Marchment
1988
Teemu Selänne
Nástupce:
Stu Barnes