Patrick Roy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Patrick Roy
Osobní informace
Datum narození 5. října 1965 (48 let)
Místo narození Quebec City, Kanada
Občanství kanadské
Výška 185 cm
Váha 87 kg
Klubové informace
Současný klub trenér, Colorado Avalanche
Číslo 33
Pozice brankář
Předchozí kluby Ste-Foy
Granby Bisons
Sherbrooke
Montreal Canadiens
Colorado Avalanche
Draft NHL V roce 1984 jako 51. celkově
týmem Montreal Canadiens
Přehled medailí
Calderův pohár
vítěz 1984/1985 Sherbrooke Canadiens
Stanley Cup
vítěz 1985/1986 Montreal Canadiens
vítěz 1992/1993 Montreal Canadiens
vítěz 1995/1996 Colorado Avalanche
vítěz 2000/2001 Colorado Avalanche
Příbuzenstvo
bratr Stephane Roy
syn Jonathan Roy
syn Frédérick Roy

Patrick Roy (* 5. října 1965, Québec) je bývalým brankářem severoamerické NHL a současný trenér klubu Colorado Avalanche.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Montreal Canadiens[editovat | editovat zdroj]

Stal se idolem mnoha začínajících brankářů v jeho rodném Québecu. Už odmalička snil, že by mohl chytat v NHL jako jeho vzor Daniel Bouchard, který mu věnoval brankářskou hůl. V osmi letech dostal k vánocům golmanské betony a od této chvíle myslel jen na lední hokej. Jako junior nastupoval v brance nejhoršího týmu Quebecké juniorské soutěže Granby Bisons. V zápasech musel čelit někdy i 70 střelám, ale i tato zkušenost mu dopomohla k růstu jeho brankářského umění. Byl draftován jako celkově 51. v roce 1984 Montrealem Canadiens, ale za Canadiens začal pravidelně nastupovat až v sezóně 1985/86.

Fanoušci Montrealu, přesyceni výhrami svého mužstva 50., 60. a 70. let, se najednou po odchodu famózního Kena Drydena začali strachovat o popularitu svého klubu. Plných 7 let Montreal nevyhrál proslulý Stanleyův pohár a následující rok 1986 se s tímto mužstvem nepočítalo. Avšak tým doslova nabytý nováčky, překvapil tím, že se vůbec kvalifikoval do play-off. Jasnými kandidáty na zisk poháru byli bezpochyby Edmontonští olejáři, v čele s Gretzkym, Messierem a Kurrim, ti však klopýtli ve druhém kole play-off s jejich rivaly Calgary Flames v sedmi zápasech. Mezitím se Montreal úspěšně protloukal play-off. Fanoušci Habs měli konečně jistotu v brance. Hrdinu s číslem 33 hlavně vyzdvihovaly jeho zázračné zákroky, a také zajímavé rituály s nimiž vstupoval do každého utkání. Zvykl si jíst to samé jídlo ve stejnou hodinu v den zápasu, upřeně se díval na svou branku v domnění, že ji zhypnotizuje a pomůže mu k udržení malé černé věci před brankovou čarou. Protahoval si krk jako pták při každém přerušení hry a škubal hlavou po každém úspěšném zásahu. Toho si všímali domácí fanoušci a než se začali ptát, stal se pro ně v hale Forum hokejovým hrdinou. Montreal se dostal do finále s týmem Calgary Flames. Tam byli úspěšnější zástupci východu Kanady a Montreal mohl slavit. Za své výtečné výkony v zápasech play-off si Svatý Patrick odnesl nejen tuto přezdívku, ale i Conn Smythe Trophy za nejužitečnějšího hráče ve vyřazovací části soutěže.

Zajímavostí určitě je, že Roy před sezónou neuměl anglicky, poněvadž v jeho rodném městě mluví tímto jazykem jen pět procent quebečanů. A proto měl ze začátku trochu problémy hovořit s množstvím anglicky mluvících novinářů. Ve francouzštině vždy perfektně vysvětlil svoji hru v zápase, ovšem v angličtině odbyl odpověď pár slovy.

Roky ubíhaly a z Roye se stala jasná jednička v týmu Canadiens. Sezóna 88/89 ho zastihla ve skvělé formě, Montreal s Royem v brance prohrál jen 5 utkání v základní části. Po sezóně získal za tento brilantní výkon mj. i Vezina Trophy jako nejlepší brankář základní části. V play-off doslova zářil, ale Montreal ztroskotal ve finále s mužstvem Calgary Flames v šesti zápasech. Ze tří následujících sezón vytěžil dvě Vezina Trophy a William M. Jennings Trophy.

V roce 1992 přišel k mužstvu nový trenér Jacques Demers a hra Montrealu se rapidně změnila. Mužstvo více útočilo, a méně bránilo. To se odrazilo i na průměru brankáře. Tým Canadiens postoupil do play-off z 6. místa. V prvním kole narazil na klub Québec Nordiques a první dva zápasy prohrál. V novinách si fanoušci mohli přečíst v titulcích : „ Bitva brankářů - Hextall předčil Roye v obou zápasech “. Trenér brankářů Québec Nordiques, právě Daniel Bouchard, ten co obdaroval malého Patricka hokejkou, se o něm zmínil v tisku: „Patrick Roy je největší slabinou v týmu Canadiens.“ To Roye pěkně dopálilo. V následujících 11 zápasech Montreal neprohrál, hlavně zásluhou skvěle chytajícího Roye v brance Canadiens. Jeho tým se dostal do finále společně s Králi z LA. V prvním utkání v Montrealu Králové zvítězili 4:1 a zdálo se, že mužstvo Wayna Gretzkyho našlo recept na brankáře Roye. Ve druhém střetnutí kráčel hostující tým opět k vítězství. V 59. minutě vedl 2:1, ale osudné vyloučení útočníka Martyho McSorleyho, za neodpovídající zakřivení hokejky, znamenalo dvě trestné minuty a následně vyrovnávající gól domácího útočníka Desjardinse. Tentýž hráč vstřelil v prodloužení vítěznou branku po 51 vteřinách.

Pro mnoho lidí byl tento moment zlomovým v sérii. Montreal vyhrál další dvě utkání v Los Angeles opět v prodloužení. Po čtvrtém duelu se tisk zaobíral zajímavým postřehem kamer. Hluboko v prodloužení přikryl Patrick Roy kotouč lapačkou a útočník Tomas Sandstrom se snažil Roye vyprovokovat k nějaké chybě. Roy zdvihl hlavu a mrknul na Sandstroma. Tento okamžik se stal symbolem play-off 1993. Novináři se dožadovali vysvětlení této události. Podle samotného brankáře mělo toto gesto znamenat: „ Unavený Tomasi? Já nikoliv ! “ Jak by také mohl, vždyť se mu předminulou noc narodila dcera Jana. V pátém utkání na ledě haly Forum vyhrál domácí tým 4:1 a celou sérii rovněž 4:1 na zápasy. Patrick Roy, se kterým Canadiens zvítězili v play-off neuvěřitelných deset střetnutí v prodloužení, získal opět Conn Smythe Trophy a zpět své fanoušky, kteří mu vyčítali časté minely v klíčových zápasech. Canadiens vyhráli 24. Stanley Cup ve své historii a prozatím poslední.

Po vítězném play-off 93 se nad Montrealem přehnala mračna v podobě neúspěchu ve vyřazovací části. V sezóně 93/94 se Montreal probojoval do play-off, ovšem tam podlehl Bostonu Bruins v prvním kole 3:4 na zápasy. V této sérii měl Roy problémy se slepým střevem a chyběl Canadiens na jeden zápas. Ovšem místo toho, aby ležel na nemocničním lůžku, přemluvil doktory k prozatímní léčbě antibiotiky a vychytal svému mužstvu dvě důležitá vítězství. Ve staré Boston Garden měl Svatý Patrick 60 zásahů a jeho mužstvo vyhrálo 2:1 v prodloužení. Nakonec se ale z postupu radovali hráči Bostonu. Ve zkrácené sezóně 94/95 se Kanadské mužstvo „ Les Habitants “ vůbec poprvé s Royem v brance nedostalo do play-off. To byla pro fanoušky velká rána. Nevyhnutelná výměna trenéra ( Jacquese Demerse vystřídal jeho asistent Mario Tremblay ) sice Montrealu trochu pomohla z krize, ale mužstvo zásluhou trenéra ztratilo důležitý pilíř v brance.

2. prosince 1995 se utkali Canadiens s Detroitem v domácí hale Montreal Forum, jejíž sláva poněkud pohasínala. Žádný divák onoho dne určitě netušil budoucí katastrofální výsledek. Detroitu vycházelo úplně všechno a po několika minutách vedl hostující celek 5:0. Patrick Roy se dožadoval střídání, ale Mario Tremblay jeho prosbu nevyslyšel. Branky Red Wings rychle přibývaly, stejně tak jako Royův vztek na trenéra. Teprve za stavu 9:0 pro Red Wings trenér odvolal gestem nešťastného brankáře z ledu. Ze střídačky pak brankář vrhal na Tremblayho nenávistné pohledy. Konečné skóre znělo: Montreal – Detroit 1:11. Po zápase Roy vrazil do kanceláře generálního manažera a ohlásil, že za Montreal odchytal poslední utkání. Vedení Canadiens brankáři vyhovělo a ten se stěhoval do Colorada Avalanche – mužstva, které vzniklo tuto sezónu s hráči zaniknuvšího týmu Nordiques právě z Royova rodného města Québecu.

Colorado Avalanche[editovat | editovat zdroj]

V novém městě, kde hokej rozhodně nepatří mezi nejoblíbenější sporty, chytal Roy nadprůměrně, ovšem nijak oslnivě. To vše jen do té doby, než Colorado postoupilo do play-off. V tom okamžiku se jeho hra výrazně zlepšila a mužstvo s ním nezadržitelně kráčelo k zisku Stanleyova poháru. Ve finále se tým z Denveru potkal s Floridou Panthers. Smetení Floridy 4:0 na zápasy však nevystihuje, jak obtížná série to byla. Nejvíc to dokládá čtvrté utkání na Floridě. Fanoušci Panthers měli v oblibě vhazovat umělohmotné krysy, vždy po dosažení gólu domácích hráčů. Ale právě čtvrtý duel se stal pro diváky zklamáním. Po 60 minutách ukazovala kostka nad ledem stav 0:0, a proto se muselo prodlužovat. Oba brankáři zabetonovali svoji klec a útočníci zahazovali jednu šanci za druhou. V době, kdy se divákům začaly zavírat oči, obránce Colorada Uwe Krupp vystřelil od modré čáry a překonal překvapeného Johna Vanbiesbroucka v brance Floridy. Utkání trvalo 104 minut, což jsou bez 16 minut dva zápasy za sebou. Patrick Roy udržel čisté konto, byť na něj mířilo 63 střel. Odchod z kanadského Montrealu se tedy jistě vyplatil. Colorado Avalanche ve své první sezóně 95/96 slavilo titul.

I další sezóny se týmu z Denveru velmi dařilo, avšak vždy vypadl před branami finále. Patrick Roy, držící se stále na vrcholu, postoupil s lavinami na začátku nového milénia konečně do finále play-off. Tým New Jersey Devils, loňský vítěz poháru, vyzval laviny k souboji. Sedmi zápasová bitva nakonec určila jako vítěze Colorado Avalanche. Pro Patricka Roy to byl čtvrtý titul. Dále získal již třetí Conn Smythe Trophy, tím předčil dosavadní rekordmany Parenta, Orra, Gretzkyho a M. Lemieuxe s dvěma cenami. Následující rok Colorado opět sahalo po poháru, ovšem Haškův Detroit přehrál Colorado 4:3 na zápasy ve třetím kole play-off, kde Avalanche smolně vypadli hlavně zásluhou fantasticky chytajícího Haška. Tato sezóna byla pro Patricka skoro nejúspěšnější. Svůj průměr snížil na 1.96 branky na zápas. Stal se kandidátem na Vezina Trophy a Hart Memorial Trophy, ale obě ceny si odnesl mladý montrealský brankář José Théodore. Nabízí se otázka, jestli montrealští příznivci našli novou celebritu v brance „HABS“ v podobě José Théodora, tak jako před osmnácti lety v Patricku Roy. Jisté ovšem je místo Patricka Roy v prvním All Star týmu 2001/02. Sezóna 2002/03 uzavřela osmnáctiletou kariéru Svatého Patricka v NHL. A právě v této sezóně Roy odehrál svůj 1000. zápas v NHL. Jeho bilance se zdá neuvěřitelná: 1029 zápasů, 551 výher v základní části. V play-off opět zdaleka nejvyšší číslo odehraných zápasů – 247 a z toho plných 151 vítězství. Také stojí za připomenutí jeho skvělá hra v prodloužení. Vyhrál jich rovných 40 z 58. A takhle bychom mohli pokračovat s dalšími rekordy, které by pokryly několik řádků. V Coloradu se s ním rozloučili vytažením jeho dresu pod strop haly Pepsi Centre a vyřazením jeho magického čísla # 33, které žádný jiný hráč v Coloradu nesmí používat. Nově byl jeho dres s číslem 33 vyřazen i ze sestavy týmu Montreal Canadiens a Patrick Roy byl v prvním možném termínu uveden i do hokejové Síně Slávy.

Ocenění a úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Základní část a playoff[editovat | editovat zdroj]

Základní část Playoff
Sezóna Tým Liga Z V P R MIN OG ČK POG Úsp% Z V P MIN OG ČK GAA Úsp%
1981–82 Ste-Foy Gouverneurs QAAA 40 27 23 10 2400 156 3 2.63 2 2 0 114 2 1 1.05
1982–83 Granby Bisons QMJHL 54 13 35 1 2808 293 0 6.26
1983–84 Granby Bisons QMJHL 61 29 29 1 3585 265 0 4.44 4 0 4 244 22 0 5.41
1984–85 Granby Bisons QMJHL 44 16 25 1 2463 228 0 5.55
1984–85 Montreal Canadiens NHL 1 1 0 0 20 0 0 0.00 1.000
1984–85 Sherbrooke Canadiens AHL 1 1 0 0 60 4 0 4.00 .852 13 10 3 769 37 0 2.89
1985–86 Montreal Canadiens NHL 47 23 18 3 2649 148 1 3.35 20 15 5 1215 39 1 1.93
1986–87 Montreal Canadiens NHL 46 22 16 6 2681 131 1 2.93 6 4 2 330 22 0 4.00
1987–88 Montreal Canadiens NHL 45 23 12 9 2582 125 3 2.90 .900 8 3 4 428 24 0 3.36 .889
1988–89 Montreal Canadiens NHL 48 33 5 6 2743 113 4 2.47 .908 19 13 6 1206 42 2 2.09 .920
1989–90 Montreal Canadiens NHL 54 31 16 5 3173 134 3 2.53 .912 12 5 6 640 26 1 2.43 .911
1990–91 Montreal Canadiens NHL 48 25 15 6 2835 128 1 2.71 .906 13 7 5 785 40 0 3.06 .898
1991–92 Montreal Canadiens NHL 67 36 22 8 3934 155 5 2.36 .914 11 4 7 685 30 1 2.63 .904
1992–93 Montreal Canadiens NHL 62 31 25 5 3594 192 2 3.20 .894 20 16 4 1293 46 0 2.13 .929
1993–94 Montreal Canadiens NHL 68 35 17 11 3867 161 4 2.50 .918 6 3 3 374 16 0 2.56 .930
1994–95 Montreal Canadiens NHL 43 17 20 6 2566 127 1 2.97 .906
1995–96 Montreal Canadiens NHL 22 12 9 1 1260 62 1 2.95 .907
1995–96 Colorado Avalanche NHL 39 22 15 1 2305 103 1 2.68 .909 22 16 6 1453 51 3 2.10 .921
1996–97 Colorado Avalanche NHL 62 38 15 7 3597 143 7 2.32 .923 17 10 7 1033 38 3 2.21 .932
1997–98 Colorado Avalanche NHL 64 31 19 13 3835 153 4 2.39 .916 7 3 4 429 18 0 2.51 .906
1998–99 Colorado Avalanche NHL 61 32 19 8 3648 139 5 2.29 .917 19 11 8 1137 52 3 2.51 .909
1999–00 Colorado Avalanche NHL 63 32 21 8 3704 141 2 2.28 .914 17 11 6 1039 31 3 1.79 .928
2000–01 Colorado Avalanche NHL 62 40 13 7 3584 132 4 2.21 .913 23 16 7 1450 41 4 1.70 .934
2001–02 Colorado Avalanche NHL 63 32 23 8 3773 122 9 1.94 .925 21 11 10 1241 52 3 2.51 .909
2002–03 Colorado Avalanche NHL 63 35 15 13 3768 137 5 2.29 .920 7 3 4 423 16 1 2.27 .910
NHL celkově 1029 551 315 131 60225 2546 66 2.54 .910 247 151 94 15205 584 23 2.30 .918
QMJHL celkově 159 58 89 3 8856 786 0 5.33 4 0 4 244 22 0 5.41

Reprezentace[editovat | editovat zdroj]

Rok Tým Turnaj Z V P R MIN OG ČK POG Úsp%
1998 Kanada ZOH 6 4 2 0 369 9 4 1.46 .935
QMJHL celkově 6 4 2 0 369 9 4 2.46 .935

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]