Žitný ostrov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Malý Dunaj
Mapa Malého Dunaje

(Velký) Žitný ostrov, maďarsky: Csallóköz, je největší říční ostrov v Evropě, nachází se na jihozápadním Slovensku v povodí Dunaje v Podunajské nížině. Na jih od něj se nachází tzv. Malý Žitný ostrov.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Žitný ostrov ohraničuje z jihu koryto Dunaje, ze severu jeho rameno Malý Dunaj a na krátkém úseku také řeka Váh na východě (někdy je uváděn jako Vážský Dunaj). Malý Dunaj se od Dunaje odpojuje u Bratislavy a do Váhu se vlévá u Kolárova. Je to vlastně obrovský náplavový kužel, který vytvořil Dunaj pod Bratislavou v období, kdy se řeka prořezávala skrz Malé Karpaty a vstoupila do poklesávající Malé Dunajské kotliny.

Celý Žitný ostrov je obrovskou zásobárnou podzemních vod a jednou z nejúrodnějších zemědělských oblastí Slovenska.

Nachází se na jihozápadě Slovenska a se svým mírným až mírně teplým podnebím je nejúrodnější nížina Slovenska. Povrch Žitného ostrova mírně klesá od Bratislavy směrem ke Komárnu. Nejsou zde nějaké větší rozdíly v nadmořských výškách. Bratislava leží v nadmořské výšce 134 m n. m., Komárno 108 m n. m. a Dunajská Streda 118 až 119 m n. m. Tento malý sklon vznikl postupným ukládáním malých nánosů štěrku, písku a povodňových kalů. Nepatrný spád pak způsobuje, že voda má zde ztížený odtok.

Na Žitném ostrově se vyskytují různé druhy půd. Na západě v oblasti Podunajských Biskupic, směrem na Šamorín a na východ od Dunajské Stredy, kde je podzemní voda dostatečně hluboko, se nachází černozemě. Na obvodu černozemí se nalézají hnědozemě. Lužní půdy se vyskytují ve východní polovině Žitného ostrova v prostoru Dunajská Streda, Gabčíkovo, Veľký Meder, Okoč a Komárno. Rašelinová půda vyplňuje mrtvá ramena Dunaje v okolí Dunajské Stredy a Velkého Mederu. Slaniska a slatiniště se vyskytují mezi Komárnem a Velkým Mederem, u Dunajské Stredy. Nivní půdy vznikly na územích kde se řeky rozlévaly do značné šířky a to podél Dunaje a Malého Dunaje.

Ačkoliv Žitný ostrov má nejmenší počet atmosférických srážek na celém území Slovenska (v průměru jen 590 mm ročně), jeho největším bohatstvím je právě voda. Pod povrchem se nachází asi 10 miliard m3 kvalitní pitné vody, která je znova a znova doplňována vodou prosakující z řek. Vzhledem k tomu, že řeka Dunaj a jeho četná říční ramena neustále měnila svůj směr, vznikly říční usazeniny v podobě tzv. aluviálních niv. Jejich materiál se skládá ze štěrků, písků a hlín. Množství podzemní vody závisí na rozsahu, mocnosti a propustnosti těchto sedimentů. Usazeniny Dunaje na Žitném Ostrově jihovýchodně od Bratislavy dosahují mocnosti 10-15 metrů, u Čilistova více než 150 m, mezi Čilistovem, Dunajskou Stredou a Gabčíkovem 200 m a ve východní části Žitného ostrova jen několik metrů. Toto nerovnoměrné rozložení způsobuje, že zde nejsou ve všech místech stejné podmínky pro výskyt podzemních vod. Podzemní voda se nalézá většinou 200–700 metrů pod povrchem, ale v blízkosti Dunaje a Malého Dunaje jen v hloubce 100–150 metrů.

Na Žitné ostrově je jen málokdy bezvětří. Po většinu roku zde věje západní až severozápadní vítr. Nejsilnější větry vějí v březnu a nejslabší v prosinci. Mrazy obvykle začínají již v polovině října, ale opravdová zima zde trvá přibližně 40 dnů. Časté jsou zde zimy bez sněhu a sněhová pokrývka zřídkakdy přetrvává po celou dobu. Počet letních dnů se zde pohybuje okolo 100. Nejteplejší měsíc je červen s průměrnou teplotou 20 stupňů Celsia. Slunce zde svítí v 2000 – 2500 hodin ročně, přičemž tato hodnota je největší v srpnu a nejmenší v prosinci. Počet dní se srážkami je největší v zimě, ale nejvíce srážek zde spadne v létě, o něco méně pak na jaře. Průměrná roční teplota je 9,3 stupňů Celsia. Nejvyšší teplota 37 stupňů Celsia byla naměřena dne 16. června 1928. Nejnižší teplota -33,1 stupňů Celsia zde byla naměřena dne 11. února 1929.

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že území Žitného ostrova je velmi úrodné největší plochy byly přeměněny na pole a zachovalo se zde jen velmi málo lesů a luk. U Dunaje se vyskytují lužní lesy, ve kterých roste např. topol bílý, topol černý, jilm vaz, různé druhy vrb, olše lepkavá. V křovinatém a bylinném patře zde můžeme, mimo jiné, nalézt kopřivu dvoudomou, ostružiny, svídu krvavou a bez černý. Jen v těchto lesích se vyskytuje divoká vinná réva a hloh. Také zde můžeme nalézt panonské dubové lesy s dubem letním, javorem, jilmem, dřínem a mnohými jinými druhy v bylinném patře.

Ramena Dunaje (například Klátovské rameno) a zdejší kanály, které protkávají celý Žitný ostrov mají velmi bohatou vegetaci. Z chráněných druhů rostlin se zde vyskytuje např. lekníny a další druhy.

Fauna Žitného ostrova je také velmi různorodá. Nejvýznamnější drobnou zvěří jsou zajíci a bažanti. Z vysoké zvěře se tu nejvíce vyskytují srnci, jeleni (tzv. dunajští) a divočáci (černá zvěř). Převládajícím prvkem fauny je však vodní a mokřadní ptactvo. Vyskytují se zde různé druhy kachen, labutí (zejména labuť zpěvná), čejek, kormoránů a dropů atd.) Vody Dunaje a jeho ramen obývá celkem přirozeně také velký počet druhů různých sladkovodních ryb.

Přírodní prostředí Žitného ostrova je silně degradované kvůli intenzivní zemědělské výrobě, silným větrům a vodní erozi. Na severu k jeho znehodnocování přispívá i průmyslová výroba. Celá příbřežní niva Dunaje spolu s okolními lesy byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí. Na Žitném ostrově se nalézají i přírodní rezervace. A to Čenkovská lesostep a Zlatná na Ostrove. V rezervaci Zlatná na Ostrove hnízdí největší slovenský pták drop velký a její rozloha činí okolo 10000 hektarů. Čenkovská lesostep je jediným slovenským výskytem rostliny Ephedra distachya (slovensky: chvojníka dvojklasého).

Zemědělství a průmysl[editovat | editovat zdroj]

Na Žitném ostrově se pěstují teplomilné plodiny jako např. kukuřice, pšenice, cukrová řepa, slunečnice, řepka olejka, různé druhy ovoce a zeleniny. Z průmyslu je tu zastoupen hlavně průmysl potravinářský, strojařský a chemický.

Žitný ostrov je z důvodů dobrých zemědělských a klimatických podmínek hustě osídlen.

Turistický ruch[editovat | editovat zdroj]

Nejvýznamnějšími rekreačními středisky jsou:

Zde jsou koupaliště navštěvovaná i zahraničními turisty a v poslední době se k rekreaci využívá také břeh Dunaje, tzv. Malý Žitný ostrov u Bodíků, Dobrohoště a Vojky. Tyto části jsou navštěvovány hlavně Bratislavany. Oblíbený je splav Malého Dunaje. K zajímavostem Žitného ostrova patří také vodní mlýny.

Dějiny, název, památky[editovat | editovat zdroj]

Podle historických dokladů se zdá, že dnešní říční ostrov zde existuje jen několik staletí, protože před tím byl hlavním korytem Dunaje dnešní Malý Dunaj.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Tento region má velmi dlouhé dějiny, protože už v bronzové době byl dávno obýván. To dokazují i vykopávky z období z doby okolo 1300 př. n. l. Od této doby se zde postupně usazovaly nové kmeny a národy. Velký vliv na zde žijící obyvatele měla kultura Etrusků a Keltů, ale přece jen patrně vůbec největší vliv zde měla Říše římská. V 6. století se zde usadili Slované, v 9. století byl ostrov součástí Nitrianského knížectví a Velkomoravské říše, od 10. století pak Uherska. Maďarské obyvatelstvo se zde ve větším množství usadilo až od konce středověku či začátku novověku.

Název[editovat | editovat zdroj]

Maďarský název Csallóköz je patrně zkomolenina slovenského jména místní osady Čalov(o), podle které byla později pojmenována i říčka na ostrově a později pak i celý ostrov přidáním maďarské koncovky -köz.[zdroj?]

Doloženy jsou i názvy například:

  • Challow 1209
  • Challovkus 1269
  • fluv. Challowo 1291
  • portus Chalow 1291 atd.)

Samotný název Žitný ostrov je však moderní název z pocházející až z roku 1919, který možná vznikl připodobněním slovenského slova žito k historickému německému pojmenování ostrova Grosse Schütt, Schüttinsel.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Mezi historické památky Žitného ostrova patří Žltý kaštieľ v Dunajské Strede, který je postaven v barokním stylu a pochází z 18. století. V Žltom kaštieli se nachází Žitnoostrovské muzeum, dále Vermesova Villa, kde je Slovenská národní galerie a všechny kostely, které se na tomto území nacházejí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Žitný ostrov na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]