Hans Jüttner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hans Jüttner
Hans Jüttner jako SS-Obergruppenführer. Na jeho krku visí Rytířský kříž záslužného kříže.
Hans Jüttner jako SS-Obergruppenführer. Na jeho krku visí Rytířský kříž záslužného kříže.
Narození: 2. březen, 1894
Německé císařství Schmiegel, Německé císařství
Úmrtí: 24. květen, 1965 (71 let)
Německo Bad Tölz, Německo
Vojenská kariéra
Hodnost: SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS
Doba služby: 1914–1945
Sloužil: Flag of the German Empire.svg Německé císařství (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg Výmarská republika (do roku 1933)
Flag of German Reich (1935–1945).svg Třetí říše
Složka: Flag of German Empire (merchant+cross).svg Reichsheer (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr (do roku 1933)
Flag Schutzstaffel.svg Waffen-SS (do roku 1945)
Velel: SS-Führungshauptamt
Války: První světová válka
Druhá světová válka
Bitvy: Bitva o Gallipoli
Vyznamenání: Rytířský kříž záslužného kříže
Německý kříž ve stříbře

Hans Gustav Gottlob Jüttner (2. března 1894 - 24. května 1965) byl důstojník Waffen-SS za druhé světové války v hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS. Známý je svým působením jako velitel SS-Führungshauptamt (Hlavní velící úřad SS). Mimo jiné byl i držitelem mnoha vojenských vyznamenání jako je například Rytířský kříž záslužného kříže nebo Německý kříž ve stříbře.

První světová válka a poválečné období[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 2. března roku 1894 ve městě Schmiegel na území tehdejšího Pruska. Poté, co dokončil gymnázium a složil maturitní zkoušku, tak byl na praxi v bance a následně v roce 1914 vstoupil jako dobrovolník do německé armády.

Během války bojoval na východní frontě a účastnil se bitvy o Gallipoli. Také si vysloužil oba stupně železného kříže a mnoho jiných vyznamenání. Z armády byl propuštěn roku 1920 v hodnosti Oberleutnant (Nadporučík), poté, co bylo Německo nuceno po prohrané válce zmenšit své ozbrojené síly .

Krátce působil u jednotek Freikorps a následně se živil jako prodavač. V roce 1928 si otevřel svoji vlastní živnost a stal se ekonomicky soběstačným. Roku 1931 vstoupil do NSDAP a následně i k jednotkám SA.

V roce 1933 přestěhoval do Vratislavi, kde působil na místní univerzitě jako učitel tělovýchovy. Stejný rok vstupuje k jednotkám SA a je zařazen ke vysokoškolské kanceláři spadající pod SA. O rok později je převelen do bavorského Mnichova, kde se stává vedoucím úseku zabývající se vzděláváním.

V polovině května přestupuje však k SS a je zařazen jako SS-Hauptsturmführer (Kapitán SS) SS-Verfügungstruppe (SS-VT), které byly později přeměněny na Waffen-SS. K počátku září je povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführer (Major) a přeřazen do Berlína k inspekčnímu oddělení SS-Verfügungstruppen.

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Roku 1939 byl jmenován již v hodnosti SS-Standartenführer (Plukovník) jako inspektor záložních jednotek divize SS-Verfügungsdivision.

Počátkem roku 1940 se stává velitelem velícího úřadu SS-Verfügungstruppen. V létě téhož roku se stává náčelníkem štábu u nově vytvořeného hlavního velícího úřadu SS (SS-Führungshauptamt), který měl na starosti organizační a správní záležitosti Waffen-SS. Pod pravomoc jeho úřadu spadala i správa nacistických koncentračních táborů na území Třetí říše.

V lednu roku 1943 dosahuje Jüttner na vrchol své kariéry a to když je jmenován do funkce velitele hlavního velícího úřadu SS (SS-Führungshauptamt). Později říšský vůdce SS Heinrichem Himmlerem jmenoval Jüttnera do funkce velitele armádní výzbroje a také velitelem záložní armády. Hans Jüttner byl také jedním z těch, kteří byli zodpovědní za výstavbu zajateckých táborů, v kterých byli drženi sovětští vojáci.

Život po válce[editovat | editovat zdroj]

Na konci války je Jüttner zajat 17. května roku 1945 britskými jednotkami a později v roce 1948 je Jüttner odsouzen na 10 let nucených prací za válečné zločiny. Po následném odvolání je jeho trest zmírněn jen na 4 roky nucených prací. Později po svém propuštění Jüttner žije v bavorském Bad Tölzu, kde vlastní místní sanatorium. Zde také později 24. května roku 1965 umírá.

Shrnutí vojenské kariéry[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Významná vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]