Joanne Rowlingová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Joanne Rowlingová
J. K. Rowling 2010.jpg
Rowlingová čte z knihy Harry Potter a kámen mudrců na Easter Egg Roll v Bílém domě
Narození 31. července 1965
Yate
Pseudonym J. K. Rowling
Národnost britská
Státní příslušnost Spojené království Spojené království
Vzdělání bakalář umění
Alma mater University of Exeter
Žánr Fantasy literatura pro děti a mládež
Významná díla Harry Potter

Prázdné místo

Volání kukačky

Manžel Jorge Arantes (1992–1995)
Neil Murray (2001–současnost)
Děti 2 dcery, 1 syn
Emblem-web.svg oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimédia na Commons

Joanne Rowlingová OBE FRSL (v angličtině Joanne Rowling) (* 31. července 1965 v Yate), píšící pod jménem J. K. Rowlingová (J. K. Rowling) či pseudonymem Robert Galbraith je britská spisovatelka, známá zejména díky řadě knih o čarodějnickém učni Harry Potterovi, ale i novele pro dospělé - Prázdné místo. Tato knižní série získala celosvětový úspěch včetně řady ocenění a prodalo se jí více než 400 milionů kopií.

Kromě psaní knih o Harry Potterovi je Rowlingová známá také svým životním příběhem, kdy se z života na sociálních dávkách stala během pěti let multimilionářkou. Nedělník The Sunday Times v roce 2008 odhadl její majetek na 560 milionů liber (1,1 miliard amerických dolarů) a označil ji za 12. nejbohatší ženu v Británii. Forbes ji označil jako 48. nejvlivnější celebritu roku 2007. Stala se filantropkou, podporuje organizace jako Comic Relief, One Parent Families a Multiple Sclerosis Society of Great Britain.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Úřední jméno spisovatelky je Joanne Rowling(ová) nikoliv Joanne Kathleen Rowling(ová), jak se často uvádí. Vydavatelství Bloomsbury totiž při vydání prvního dílu Harryho Pottera chtělo, aby se křestní jméno autorky na obálkách objevilo jen jako dvě iniciály. Obávalo se totiž menšího prodeje úvodního dílu, pokud by bylo zřejmé, že jeho autorem je žena.[zdroj?] Joanne se zkrátilo na J., a protože Rowlingová nemá žádné prostřední jméno, použila jako druhou iniciálu jméno po své babičce Kathleen. Na obálkách se tak objevilo J. K. Rowling (v češtině J. K. Rowlingová). Sama si vždy křestním jménem nechávala říkat „Jo“.

Život před vydáním Harryho Pottera[editovat | editovat zdroj]

Joanne Rowlingová se narodila v Yate, Gloucestershire ve Spojeném království v roce 1965. Společně se svou matkou, otcem a sestrou Dianne se přestěhovala do Winterbourne, Bristolu a nakonec do Tutshillu. Navštěvovala Wyedeanskou střední školu, kde často svým přátelům vyprávěla příběhy. V roce 1990 podlehla její matka ve věku 45 let dlouhotrvajícímu boji s roztroušenou sklerózou. Jako vysokoškolské zaměření si na nátlak rodičů vybrala francouzštinu, což později označila za životní chybu. Po ročním pobytu v Paříži, který byl součástí jejích vysokoškolských studií, se vrátila do Anglie, kde pracovala hlavně pro Amnesty International. Nápad na příběh o kouzelnickém učni dostala během cesty vlakem z Manchesteru do Londýna. Na cílové zastávce měla již vymyšlenou většinu postav a základní děj prvního dílu série – Harry Potter a kámen mudrců. Rowlingová se přestěhovala do Portugalska, aby zde vyučovala angličtinu. Zde se vdala za portugalského televizního reportéra Jorga Arantese. V roce 1993 se jim narodila dcera Jessica Rowlingová Arantesová. Manželství ale nevydrželo a Rowlingová se ještě před rozvodem v roce 1994 vrátila spolu se svojí dcerou do Edinburgu.

Nezaměstnaná Rowlingová dokončila v tomto skotském městě práce na prvním dílu, přičemž některé části psala po edinburských kavárnách. Koluje pověst o tom, že v kavárnách psala, aby se vyhnula svému nevytápěnému bytu. Ona sama to však popřela.

Život po vydání Harryho Pottera[editovat | editovat zdroj]

J. K. Rowlingová po získání čestného doktorátu z Aberdeenské univerzity

Po obrovském úspěchu prvního dílu napsala Rowlingová 6 dalších pokračování a 3 doplňkové knihy, které byly vydány ve prospěch nadace Comic Relief. Prodej knihy udělal z Rowlingové multimilionářku, v roce 2001 si tak mohla koupit luxusní sídlo ve stylu 19. století u břehu řeky Tay ve Skotsku. V tom samém roce se zde vdala za Dr. Neila Murraye.

Série o Harry Potterovi má celkem 7 částí. Překladatel většiny částí, Pavel Medek, říká, že pokračování této série by nemělo smysl a že by to zbytečně roztahovalo celý příběh. Všech sedm knih již bylo v angličtině i v češtině vydáno. Nakladatelství Albatros, které má v ČR na tuto sérii exkluzivní práva, vydalo český překlad 31. ledna 2008. Přes obrovský úspěch knih (nebo snad právě kvůli němu) se Rowlingové nevyhnula ani řada problémů. Vydání pátého dílu (Harry Potter a Fénixův řád) se zdrželo kvůli nařčení z plagiátorství spisovatelkou Nancy Stoufferovou. Soud nakonec rozhodl ve prospěch Joanne Rowlingové. Autorka si také chtěla od psaní na chvíli odpočinout, protože během psaní čtvrtého dílu se cítila přepracovaná. Nakonec však donutila vydavatelství posunout datum publikace a na pátý díl celé série tak měla celé tři roky klidného psaní. Rowlingová řekla, že část tohoto času strávila i psaním něčeho jiného, na čem by chtěla pokračovat po uzavření celé série o Harrym Potterovi.

Na konci roku 2003 dostala Rowlingová nabídku televizního producenta Russella T. Daviese na spolupráci při tvorbě slavného britského sci-fi seriálu Doctor Who. I když byla nabídkou nadšená, musela jí nakonec odmítnout, protože už pracovala na dalším dílu série. Ten nese v originále jméno Harry Potter and the Half-blood Prince (Harry Potter a princ dvojí krve). Těsně před Vánoci 2004 oznámila Rowlingová dokončení knihy, datum vydání bylo stanoveno na polovinu roku 2005, kniha vyšla 16. července 2005, česky vyšla 19. prosince 2005, nelegálně se však začala prodávat už dřív.

Rowlingová se - stejně jako řada dalších literárních, hudebních či filmových osobností - krátce objevila jako postavička v americkém kresleném sitcomu Simpsonovi.

Knihy o Harrym Potterovi[editovat | editovat zdroj]

Doplňkové knihy k Harry Potterovi[editovat | editovat zdroj]

První dvě doplňkové knihy napsala Rowlingová pod pseudonymy. Jedná se o skutečné verze knih, které jsou zmíněny v samotném příběhu o Harrym. Fantastická zvířata je učebnice, ve které jsou v abecedním pořadí uvedeni různí fantastičtí tvorové, zatímco Famfrpál je nejoblíbenější knihou v celé bradavické školní knihovně. Vytištěné jsou včetně poznámek na okrajích listů a instrukcí od Albuse Brumbála. V Bajkách barda Beedleho si můžeme přečíst pohádky, které čarodějové čtou svým dětem. Veškerý výtěžek jde na konto nejznámější britské charitativní nadace - Comic Relief. Rowlingová obdarovala řadu různých charitativních organizací, zejména však přispívá na výzkum a léčení roztroušené sklerózy, které podlehla spisovatelčina matka. Podle Rowlingové matčina smrt hluboce poznamenala její autorský styl.

Filmy[editovat | editovat zdroj]

Filmová verze prvního dílu Harry Potter a Kámen mudrců byla uvedena v roce 2001 a o rok později přišel do kin i Harry Potter a Tajemná komnata. Oba filmy se setkaly s diváckým úspěchem, kritika jim však vytýká řadu nedostatků a jednoznačně nebyly přijaty ani fanoušky knižní předlohy.

Se změnou režiséra přišla ve filmové verzi třetího dílu mnohem temnější atmosféra. Harryho Pottera a vězně z Azkabanu (uveden 2004) režíroval Alfonso Cuarón, jehož práci Rowlingová obdivovala již před natáčením Harryho. Autorka označila adaptaci třetího dílu jako svoji nejoblíbenější. Čtvrtý díl (Ohnivý pohár) byl vypuštěn do kin ČR 01.12.2005, pátý díl (Fénixův řád) 19.07.2007, šestý, předposlední díl (16.07.2009). Poslední kniha, Harry Potter a relikvie smrti byla ve filmovém zpracování rozdělena do dvou dílů režírovanách Davidem Yatesem. První část měla premiéru 18.11.2010, druhá v roce 14.07.2011.

Rowlingová odmítla návrhy filmařů, aby byly filmy natáčeny ve Spojených státech nebo s americkými herci. Jen neochotně dovolila vydavatelům změnit název první knihy na „američtější“ Sorcerer's Stone a to ještě omezila jen na USA. Ve filmech na britských hercích trvala, kvůli čemuž sérii nakonec odmítl režírovat Steven Spielberg. Tvůrcem scénářů je Steven Kloves, kterému Rowlingová asistuje, aby se ujistila, že děj filmů nebude odporovat budoucímu ději knih. Podle svých slov prozradila Klovesovi o zbývajících dílech více, než komukoliv jinému. Také prý řekla několik detailů, které se týkají jejich postav, Alanu Rickmanovi a Robiemu Coltraneovi.

Další knihy[editovat | editovat zdroj]

Kniha Volání kukačky (vydaná pod pseudonymem Robert Galbraith)

Po dokončení série o Potterovi napsala Rowlingová i další díla, které nemají s kouzelnickým světem nic společného. Tyto knihy jsou zasazeny do reálného světa, kde se vyskytují anglické reálie, existující osoby (např. Gordon Brown je zmiňován ve Volání kukačky), atd. Knihou Volání kukačky začala Rowlingová psát sérii knih o soukromém detektivovi Cormoranu Strikeovi.

Soudní spory[editovat | editovat zdroj]

Rowlingová vedla kvůli Harrymu Potterovi několik soudních sporů.

Nancy Stoufferová[editovat | editovat zdroj]

Na konci 90. let začala Nancy Stoufferová veřejně prohlašovat, že série o Harrym Potterovi je postavena na jejích knihách z 80. let, například The Legend of Rah and the Muggles a Larry Potter and His Best Friend Lilly.

V roce 2001 se Rowlingová, Scholastic Press (americký vydavatel série) a Warner Bros. přenechali zjišťování, zda došlo k porušení copyrightu či registrovaných ochranných známek Strofferové, na soudu. Právníci Rowlingové označili velkou část tvrzení Stroufferové za podvrh a požadovali uvalení sankcí na Stroufferovou spolu se zaplacením svých soudních výdajů. Soud rozhodl ve prospěch Rowlingové s tím, že Stroufferová vypovídala lživě a zfalšovala podklady tak, aby podporovaly její tvrzení.[1] Stroufferová pak dostala pokutu 50 000 USD a musela zaplatit i část soudních výdajů.

V lednu 2004 soud sdělil, že odmítl odvolání Stroufferové, neboť (podle soudu) v žádném případě není možné dojít k závěru, že by mohlo dojít záměně konkrétních znaků obou děl.

Obě autorky používají sporné termíny s odlišným významem. V dílech Rowlingové znamená označení „Mudla“ (v originále „Muggle“) běžného člověka bez kouzelnických schopností, zatímco Stroufferová tímto slovem označuje malé, bezvlasé postavičky s našpičatělými hlavami. Kromě toho, knihy o Harrym Potterovi mají rozsah románu a jejich cílovou skupinu tvoří zejména starší děti a dospělí, zatímco Stroufferová tvořila krátké knížky určené nejmenším dětem. Na základě toho předchozí soud správně zamítl požadavky Stroufferové.

New York Daily News[editovat | editovat zdroj]

19. června 2003 oznámila Rowlingová spolu s americkým vydavatelem Scholastic, že podávají žalobu na New York Daily News o 100 milionů USD, neboť tyto noviny otiskly informace o pátém dílu Harry Potter a Fénixův řád ještě před oficiálním vydáním knihy. Konkrétně deník uveřejnil souhrn děje a několik krátkých citací. Doprovodná fotografie zobrazovala dvě stránky knihy s čitelným textem. Situace byla ale komplikovaná faktem, že novinář deníku knihu koupil v obchodě, jehož prodavač si údajně neuvědomil, že knihu může začít prodávat až po datu oficiálního vydání.

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Rowlingová se vdala v roce 2001 za Dr. Neila Murraye. Soukromý obřad proběhl ve spisovatelčině sídle ve Skotsku. O dva roky později se jim narodil syn David Gordon Rowling Murray a v roce 2005 dcera Mackenzie Jean Rowling Murray. Rowlingové se tak splnil životní sen mít tři děti.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROWLING v. STOUFFER

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu