Norman Brookes
| Norman Brookes | |
|---|---|
 Norman Brookes (1919) | |
| Stát |  Austrálie |
| Datum narození | 14. listopadu 1877 |
| Místo narození | Melbourne, Austrálie |
| Datum úmrtí | 28. září 1968 (90 let) |
| Místo úmrtí | Melbourne, Austrálie |
| Výška | 180 cm |
| Hmotnost | 68 kg |
| Držení rakety | levou rukou |
| Síň slávy | 1977 (profil) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (1911) |
| Wimbledon | vítěz (1907, 1914) |
| US Open | čtvrtfinále (1919) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (1924) |
| Wimbledon | vítěz (1907, 1914) |
| US Open | vítěz (1919) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 19. listopadu 2010 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sir Norman Everard Brookes (14. listopadu 1877, Melbourne – 28. září 1968, tamtéž) byl australský tenista, dvojnásobný vítěz Wimbledonu ve dvouhře – první, který nebyl Britem, šampión v singlu na Australian Open, po němž je na prvním grandslamu pojmenován pohár pro vítěze mužské dvouhry a prezident Australského tenisového svazu.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Melbourne do rodiny Williama Brookes, který zbohatl na těžbě zlata v oblasti Bendigo. Vystudoval soukromou střední školu Melbourne Grammar School. Poté nastoupil jako úředník do papírny, kde byl jeho otec generálním ředitelem.
19. dubna 1911 se v melbournské katedrále svatého Pavla oženil s dvacetiletou Mabel Balcombe Emmertonovou, dcerou právníka Harryho Emmertona. Z manželství vzešly tři dcery.
Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]
Již v dětství hrál pravidelně tenis na dvorci rodinného sídla v Queens Road, a také v blízké ulici Lorne St.
V letech 1907 a 1914 se stal vítězem nejslavnějšího turnaje světa ve Wimbledonu. V obou ročnících také zaznamenal titul v mužské čtyřhře spolu s Novozélanďanem Anthony Wildingen, kterého porazil ve finále dvouhry roku 1914. Stal se jedním z iniciátorů založení Australian Open, do roku 1927 známým pod názvem Australasian Championship, jenž dokázal v roce 1911 vyhrát v singlu a roku 1924 v deblu.
V letech 1905–1920 odehrál v Davis Cupu 39 zápasů za týmy Austrálie–Nového Zélandu a Austrálie. Během první světové války sloužil jako pověřenec australské pobočky Britského červeného kříže v Egyptě.
Podílel se na rekonstrukci stadionu Kooyong, který se stal centrálním dvorcem v dřívějším dějišti prvního grandslamu v Melbourne. Roku 1926 se na dvacet osm let stal prezidentem Australského tenisového svazu. Zemřel roku 1968 v South Yarra, v současnosti melbournském předměstí.
Australský fotbal[editovat | editovat zdroj]
V mládí hrál také australský fotbal. V roce 1898 nastoupil ke dvěma zápasům na nejvyšší úrovni za klub St. Kilda, v nichž zaznamenal dva góly.[1]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
V roce 1939 byl pasován na rytíře „jako uznání za působení ve veřejné službě.“[2]
Na jeho počest je pojmenována cena pro vítěze mužské dvouhry na Australian Open – Norman Brookes Challenge Cup.
V roce 1977 byl posmrtně uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.
Roku 1981 vydala australská pošta známku s jeho karikaturou od Tonyho Raftyho (55 centová)[3].
Finálová utkání na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]
Dvouhra (5)[editovat | editovat zdroj]
Vítěz (3)[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Turnaj | Finalista | Výsledek |
| 1907 | Wimbledon |  Arthur Gore |
6-4 6-2 6-2 |
| 1911 | Australian Championships | Horace Rice |
6-1 6-2 6-3 |
| 1914 | Wimbledon |  Anthony Wilding |
6-4 6-4 7-5 |
Finalista (2)[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Turnaj | Vítěz | Výsledek |
| 1905 | Wimbledon | Laurence Doherty |
6-8 2-6 4-6 |
| 1919 | Wimbledon | Gerald Patterson |
3-6 5-7 2-6 |
Čtyřhra (5)[editovat | editovat zdroj]
Vítěz (4)[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Turnaj | Spoluhráč | Finalisté | Výsledek |
| 1907 | Wimbledon | Anthony Wilding |
 Karl Behr Beals Wright |
6-4 6-4 6-2 |
| 1914 | Wimbledon | Anthony Wilding |
Charles Dixon Herbert Roper Barrett |
6-1 6-1 5-7 8-6 |
| 1919 | US Championships | Gerald Patterson |
Vincent Richards Bill Tilden |
8-6 6-3 4-6 4-6 6-2 |
| 1924 | Australian Championships | James Anderson |
Pat O'Hara Wood Gerald Patterson |
6-2 6-4 6-3 |
Finalista (1)[editovat | editovat zdroj]
| Rok | Turnaj | Spoluhráč | Vítězové | Výsledek |
| 1911 | Australian Championships | J. Addison |
Rodney Heath Randolph Lycett |
2-6 5-7 0-6 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norman Brookes na anglické Wikipedii.
- ↑ Saints – True Sportsmen Pt. 1 – Sir Norman Brookes [online]. St Kilda Football Club [cit. 2009-10-04]. Dostupné online.
- ↑ It's an Honour [online]. Australian Government [cit. 2008-02-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-08.
- ↑ Poštovní známka Normana Brookese
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Norman Brookes na Wikimedia Commons - (anglicky) Norman Brookes na adb.com
- (anglicky) Norman Brookes na stránkách Mezinárodní tenisové síně slávy
