Planeta opic (film, 1968)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Planeta opic
Původní název Planet of the Apes
Jazyk angličtina
Délka 112 minut
Žánr sci-fi
Námět Pierre Boulle
Scénář Michael Wilson
Rod Serling
Režie Franklin J. Schaffner
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Charlton Heston
James Earl Jones
Kim Hunter
Produkce Arthur P. Jacobs
Hudba Jerry Goldsmith
Kamera Leon Shamroy
Střih Hugh S. Fowler
Výroba a distribuce
Premiéra USA 8. února 1968 [( Natočen dle titulků uvedených ve filmu už v roce 1967 )]
Distribuce 20th Century Fox
Rozpočet 5.8 mil USD
Předchozí a následující díl

Do nitra Planety opic
Planeta opic na IMDb

Planeta opic (anglicky Planet of the Apes) je americký dobrodružný sci-fi film z roku 1968 založený na stejnojmenném francouzském románu. Režisérem byl Franklin J. Schaffner, hlavní mužskou roli zde ztvárnil americký herec Charlton Heston.

Jde o první ze série pěti filmů natočených mezi roky 1968 a 1973. Tato série se dále dočkala pokračování v roce 2001 remakem Planeta opic a v roce 2011 rebootem Zrození Planety opic.

Děj[editovat | editovat zdroj]

V tomto filmu nejdříve vypustí lidstvo kosmickou loď, která po dlouhé cestě (z hlediska posádky 18 měsíců, ale díky relativistickým efektům na Zemi uplyne přes 2000 let) havaruje na neznámé planetě.

Brzy potkají skupinu němých lidí, nejevících známky vysoké inteligence, a skupinu mluvících goril na koních, které je chytají do sítí a zabíjejí střelnými zbraněmi. Člen posádky Taylor je následně zajat s prostřeleným hrdlem, takže nemůže mluvit. Z jeho kolegů přežil jen jediný, ale tomu opice vyoperovaly část mozku.

Nakonec se mu podaří přesvědčit šimpanzí samici, psycholožku Ziru, že je schopen komunikovat a myslet. To je pro opice neslýchané, protože lidi považují za nebezpečná zvířata, která je třeba vyhubit nebo používat k experimentům.

Taylor se pokusí o útěk a zjistí, že se mu vrací řeč. Je postaven před výzkumný tribunál, který se snaží zjistit, odkud Taylor pochází.

Zira a její snoubenec, šimpanzí archeolog Cornelius, Taylora unesou i s domorodou dívkou Novou, do které se zamiloval. Dojdou do tzv. Zakázané zóny, kam mají opice vstup zapovězen a kde před rokem Cornelius našel stopy dávné civilizace. Tam však výpravu dožene Corneliův nadřízený, Dr. Zaius se skupinou vojáků. V jeskyni mu Cornelius ukáže důkazy, že planetu dříve ovládali lidé, kteří byli vyspělejší, než nyní opice. To je v příkrém protikladu ke svaté víře opic, které věří, že bylo stvořeni jako vrchol tvorstva. Proto Zaius, který o těchto důkazech věděl již dříve, zničí jeskyni řízenou explozí, protože toto poznání by destabilizovalo opičí společnost.

Taylor s Novou dále putuje sám a na pobřeží nakonec nalezne napůl pohřbenou Sochu Svobody. Tak s hrůzou zjistí, že je ve skutečnosti na Zemi a že se lidstvo v minulosti téměř vyhubilo jadernou válkou.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]