Jaderná válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Výbuch vodíkové bomby se z dálky jeví jako východ nového slunce

Jaderná válka je ozbrojený konflikt, ve kterém by došlo k hromadnému nasazení jaderných či termonukleárních zbraní. Takové zbraně by zcela změnily pojetí konfliktu; ke střetu by došlo rychle (díky mezikontinentálním střelám, které k zasáhnutí cíle potřebují pouze desítky minut) a nepřátelské konvenční síly, stejně jako průmyslové kapacity by byly okamžitě eliminovány.

Předpokládá se, že vypuknutí jaderné války by tak vedlo k obrovským ztrátám jak na lidských životech (neboť hlavními cíli útoku by se staly hustě osídlené oblasti), tak i na infrastruktuře. Zatímco první jaderné zbraně na konci druhé světové války byly schopné decimovat celá města, vývoj přinesl možnost masivního nasazení těchto zbraní na velké vzdálenosti s ještě ničivějším účinkem. Proto by takový konflikt potenciálně mohl mít za následek zničení celé lidské civilizace či planety - nebo takovou proměnu podmínek, která by znamenala drastické zhroucení lidské civilizace. Následný stav, ke kterému dochází po jaderné válce, je znám jako nukleární zima.

Možný konflikt v dějinách[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Kubánská krize, Mezikontinentální balistická raketa, Jaderná velmoc a Jaderná triáda.

V současné době několik nejmocnějších zemí disponuje jadernými hlavicemi, jejichž počet přesahuje několik desítek tisíc.[1]

Po jaderném útoku na Hirošimu a Nagasaki[2] na konci druhé světové války sice k dalšímu použití těchto zbraní nedošlo, často se ovšem prováděly jaderné testy (např. v Tichomoří, či Severním ledovém oceánu). Lidstvo se od dob prvního použití atomové bomby již několikrát ocitlo na pokraji jaderné války, a to jak mezi USA a Sovětským svazem (obě země disponují největšími kapacitami jaderných zbraní), tak i mezi některými menšími zeměmi (např. Indií a Pákistánem; na počátku 21. století se stalo tématem zneužití těchto zbraní pro účely celosvětového terorismu).

Jednou z nejznámějších krizí, které hrozily vypuknutím jaderné války, byla tzv. kubánská, kdy se Sověti pokusili rozmístit nosiče s jadernými hlavicemi na Kubě, pouze několik desítek či set kilometrů od amerického území. V následujících dekádách došlo k méně známým, nicméně také nebezpečným krizovým situacím - např. roku 1983 sovětský počítač na jihu Moskvy oznámil chybně jaderný útok na SSSR.[3]

Obrana[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Strategická obranná iniciativa, Protijaderný kryt a Atomová ponorka.

Spojené státy, Sovětský svaz a celá řada dalších zemí se v dobách rizika celosvětové jaderné války věnovaly možnostem, jak se ubránit proti případnému úderu, či případně vyvinout technologie, sloužící k ještě rychlejšímu možnému úderu, aby bylo možné předehnat protivníka. Objevily se tak jaderné ponorky, byly budovány protijaderné kryty. Spojené státy začaly vyvíjet protiraketové systémy s cílem zneškodnit sovětské střely ještě během letu.

V kultuře[editovat | editovat zdroj]

Jaderná válka je častým námětem sci-fi autorů o konci, či drastických proměnách civilizace. Populárním tématem byla hlavně v časech války studené, kdy bylo riziko celosvětového konfliktu díky americko-sovětskému antagonismu neustále přítomné.

Filmy[editovat | editovat zdroj]

  • Den poté - americký katastrofický televizní film o následcích globální jaderné války
  • Vlákna - britský televizní film pojednávající o 12 letech možných následků globální jaderné války pro Velkou Británii.[4]
  • Terminátor - americký akční, sci-fi film

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Globální jaderné síly [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné online.  
  2. PHOTOGRAPHS OF HIROSHIMA AND NAGASAKI [online]. [cit. 2008-02-02]. Dostupné online.  
  3. September 26th, 1983: The day the world almost died [online]. [cit. 2010-08-28]. Dostupné online.  
  4. http://www.csfd.cz/film/4700-vlakna/