Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Za vaši a naši svobodu

Demonstrace na Rudém náměstí v roce 1968 (rusky Демонстрация 25 августа 1968 года) se konala 25. srpna 1968 na moskevském Rudém náměstí v tehdejším Sovětském svazu, a to na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem do Československa. Invaze měla za následek potlačení Pražského jara a pokusu uvolnit režim a spustit proces částečné demokratizace v komunistickém Československu, tzv. obrodný proces.

Mnoho lidí po celém světě demonstrovalo proti vojenskému vpádu Sovětského svazu a jeho spojenců do Československa. Jedna z demonstrací se uskutečnila i v Moskvě. Účastníci se shromáždili u místa zvaného Lobnoje mesto, což je kamenná plošina nacházející se před chrámem Vasila Blaženého na Rudém náměstí.

Protest[editovat | editovat zdroj]

Natalja Gorbaněvská

Protest začal v poledne, sešlo se osm lidí, konkrétně lingvista Konstantin Babickij, básník Vadim Delone, dělník Vladimir Dremljuga, anglista Viktor Fajnberg, básnířka a překladatelka Natalja Gorbaněvská, fyzik Pavel Litvinov, lingvistka Larisa Bogorazová a Taťjana Bajevová.[1]

S sebou měli malou československou vlaječku a transparenty s různými hesly, včetně:

  • "Ztrácíme naše nejlepší přátele" («мы теряем лучших друзей»),
  • "Ať žije svobodné a nezávislé Československo!" (transparent protestující napsali v českém jazyce)
  • "Hanba okupantům" («Позор оккупантам!»),
  • "Ruce pryč od ČSSR" («Руки прочь от ЧССР!»),
  • "Za vaši a naši svobodu" («За вашу и нашу свободу!»),
  • "Svobodu pro Dubčeka" («Свободу Дубчеку!»).

Během několika minut byli demonstranti napadeni, naloženi do aut KGB a převezeni na policejní stanici. Československá vlajka byla zničena a transparenty zabaveny. Vzhledem k tomu, že Natalja Gorbaněvská měla krátce po porodu, nestanula před soudem. Ostatní účastníci demonstrace také přesvědčili teprve 21letou Taťjanu Bajevovou aby prohlásila, že na místě byla náhodou a s celou akcí nemá nic společného. Krátce na to byla propuštěna.

Tresty[editovat | editovat zdroj]

Zadržení byli odsouzeni k několikaletým trestům vězení, k pobytu v pracovních táborech nebo ve vyhnanství. Viktor Fajnberg a Natalja Gorbaněvská k psychiatrické léčbě. Po propuštění většina z účastníků protestu emigrovala do Francie a Spojených států amerických.

Připomenutí[editovat | editovat zdroj]

V roce 2013 byl protest zopakován[2], nicméně vše proběhlo pokojněji než v roce 1968. Ruská policie zadržela desítku lidí, kteří si přišli připomenout sovětskou invazi do Československa a žádat také větší svobodu v současném Rusku. Českou diplomacii zásah policie překvapil – žádala od ruské strany, aby demonstranty netrestala[3]. Ministerstvo zahraničních věcí Slovenské republiky se nechalo slyšet, že si demonstrantů váží, ale odmítlo hodnotit, jestli porušili Ruské zákony nebo nikoliv[4].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Proti okupaci Československa demonstrovalo i "sedm statečných" [online]. Česká Televize / ČT24, 2008, [cit. 2008-08-25]. Dostupné online. (CZ) 
  2. Zatýkání na Rudém náměstí [online]. Česká Televize, 2013, [cit. 2013-08-25]. Dostupné online. (CZ) 
  3. Česko žiada netrestať Ruských aktivistov [online]. RTVS, 2013, [cit. 2013-08-26]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. PALATA, Luboš. Porušili zákony? Nehodnotíme, reaguje Slovensko na zatýkání v Moskvě [online]. iDNES.cz Spravy, 2013, [cit. 2013-08-26]. Dostupné online. (CZ) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]