Sebastião Salgado

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sebastião Salgado ukazuje svou novou knihu brazilskému prezidentovi
Sebastião Salgado v roce 2003 na fóru Social Mundial v Porto Alegre
Sebastião Salgado na konferenci Vale 2008

Sebastião Salgado (* 8. února 1944 Minas Gerais[1]) je brazilský dokumentární fotograf, který pokračuje v tradici černobílé humanistické fotografie.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Sebastião Salgado se narodil 8. února 1944 v Minas Gerais v Brazílii. Vystudoval ekonomii v Sao Paulu a v roce 1969 emigroval do Paříže. V roce 1973 pak začal pracovat jako fotograf. Postupně pracoval pro agentury Sygma a Gamma a byl členem sdružení Magnum Photos. Od počátku se věnoval velkým fotografickým projektům – dokumentoval život domorodců v Latinské Americe, Afričanů postižených hladomorem anebo celosvětovou migraci. Za svojí činnost získal více než 50 mezinárodních ocenění. V roce 1994 založil vlastní agenturu Amazonas Images. Salgado se věnuje převážně vlastním dlouhodobým sociálním projektům. Jeho zatím šest vydaných autorských publikací patří k vrcholům humanistického dokumentu. Sebastiao Salgado je ženatý a má dva syny. V květnu 2005 zahájil na pražském Hlavním nádraží svou výstavu cyklu „Workers“ v galerii Leica ve vlaku. Výstava byla putovní a cestovala po několika velkých městech po České republice.

Prolog[editovat | editovat zdroj]

Sebastião Salgado je jeden z nejznámějších brazilských i světových fotografů. Brazílie je zemí, kde se na ulici střílí po dětech, kde musí statisíce bezzemků nezákonně obsazovat půdu a kde desítky aktivistů jejich hnutí mizí beze stopy - jako oběti bojůvek najatých těmi mocnými a bohatými. Když Salgadovi bylo pět let, jeho rodina se odstěhovala na maloměsto, pak žil v São Paulu, v jednom z nejlidnatějších měst na světě. Z politických důvodů byl nucen svou rodnou zemi opustit. Nyní žije ve Francii.

Salgado zachycuje na svých snímcích realitu jakou je utrpení a fakt, že lidský život v takových oblastech světa, jako je Rwanda, Brazílie, Nigérie či Bosna, naprosto ztrácí hodnotu. Obzvláště působivé jsou jeho perspektivní snímky, na kterých má anonymní lidský dav na velké ploše černobílé fotografie skutečnou hloubku. Snímky Salgado komponuje podobně jako jsou plátna starých mistrů. Kompozice a hlavní postava, to ústřední, co se v ten moment stalo: to dokáže fotografie zachytit.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Brazilský fotograf potkával na svých cestách mnoho dětí. „Vždycky se kolem mě rozestoupily, až když jsem si je dal pěkně do řady a vyfotil je, daly mi pokoj,“ „Mají toho už tolik za sebou, že mají ve výrazu zkušenost dospělých, moudrých a smířených,“ říká o svých dětských duších fotograf. Tak vznikla celá série portrétů dětí, jejichž tváře jsou pravdivé. Tvary mříží, za kterými jsou uvězněny děti v ghettu Hočkinova města, mají ostré obrysy - a vystrašené tváře, které vykukují zpoza nich, ostře kontrastují v černobílé fotografii. Mrtvá těla a zbytky tlejících mrtvol nepůsobí na černobílé fotografii tak naturalisticky. O to víc jsou ovšem působivé.

Sebastião Salgado není klasickým fotoreportérem, ale spíše lidským fotografem s cítěním a schopností soucítit s trpícími. Je také umělcem, který se staví na stranu utlačovaných a ponižovaných. „Přijel jsem do Brazílie, abych fotografoval odbojné rolníky - jsou pro mě totiž jedním z posledních hnutí odporu v tomto světě,“ uvedl ke svým snímkům brazilského hnutí bezzemků Movimiento Sem Terra.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • An Uncertain Grace (1992)
  • Workers: An Archaeology of the Industrial Age (1993), obsahuje fotografie z 26 zemí světa
  • Terra (1997)
  • The Children: Refugees and Migrants (2000)
  • Migrations, (2000) obsahuje fotografie ze 39 zemí světa
  • Sahel: The End of the Road, 2004, (Series in Contemporary Photography, 3)
  • Africa, 36 x 26 cm, 336 stran, 2007, ISBN 978-3-8228-5621-5

Ocenění, granty[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Sebastião Salgado ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.guardian.co.uk/artanddesign/2004/sep/11/sebastiaosalgado.photography2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]