Džochar Dudajev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Džochar Dudajev
Portrét D. Dudajeva na zdi ve Varšavě
Portrét D. Dudajeva na zdi ve Varšavě
1. prezident separatistické
Čečenské republiky Ičkérie
Ve funkci:
9. listopadu 1991 – 21. dubna 1996
Viceprezident Zelimchan Jandarbijev
Nástupce Zelimchan Jandarbijev

Narození 15. únor 1944

Jalchoroj

Úmrtí 21. duben 1996
(ve věku 52 let)
Gechi-Ču
Národnost čečenská
Politický subjekt KSSS (1968),
NCChP (1990)
Choť Alla Dudaeva
Děti 3
Profese Vojenský pilot
Náboženství Islám
Ocenění Řád rudé hvězdy a Řád rudého praporu
Vojenská služba
Sloužil Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Flag of Chechen Republic of Ichkeria.svg Čečenská republika Ičkérie
Složka Sovětské letectvo
Ozbrojené síly Ičkérie
Doba služby 1962-1991
1991-1996
Hodnost Generálmajor
Jednotka 326. těžká bombardovací divize (1987-1991)
Všechna vojska (nejvyšší velitel, 1991-1996)
Bitvy/války Sovětská válka v Afghánistánu
První čečenská válka

Džochar Musajevič Dudajev (15. únor 1944 Jalchoroj, Čečensko21. duben 1996 Gechi-Ču, Čečensko) byl čečenský politik, první prezident separatistické Čečenské republiky Ičkérie.

Sovětským generálem[editovat | editovat zdroj]

Dětství prožil v Kazachstánu, kam byla jeho rodina vystěhována z Čečensko-Ingušské autonomní sovětské socialistické republiky, v rámci násilného vystěhování kavkazských etnik nařízeného Josifem Stalinem po druhé světové válce. Jeho rodina se do Čečny vrátila v jeho třinácti letech, roku 1957. Roku 1966 absolvoval vojenskou pilotní školu a roku 1974 prestižní Gagarinovu leteckou akademii. Roku 1968 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Nakonec se stal generál-majorem letectva, prvním sovětským generálem čečenské národnosti v historii. Zúčastnil se mimo jiné války v Afganistanu, jeho zásahy proti muslimským bojovníkům mu jeho oponenti často později připomínali, když se sám přihlásil k islámu. Roku 1987 se stal velitelem letecké základny v estonském Tartu, svým vlažným přístupem k rostoucímu estonskému nacionalismu významně přispěl k procesu odchodu Estonska z SSSR. Ze sovětské armády odešel roku 1990 a vrátil se do Čečenska.

Separatistickým prezidentem[editovat | editovat zdroj]

Vstoupil do místní politiky a byl zvolen předsedou Všenárodního kongresu čečenského lidu, opoziční politické strany, která začala požadovat samostatnost Čečenska. Roku 1991 se začal Sovětský svaz rozpadat. Dudajevova strana se pokusila využít situace, vytvořila ozbrojeneckou skupinu, a ta pod Dudajevovým velením 6. září 1991 zaútočila na sídlo nejvyššího sovětu Čečensko-Ingušské autonomní sovětské socialistické republiky, který v té době řídil komunistický politik Dodu Zavgajev. Dudajev sovět rozehnal a převzal moc v zemi. Vyhlásil nový stát: Čečenskou republiku Ičkérie a v referendu z října 1991, hodnoceném často jako sporné, se nechal potvrdit jako prezident tohoto nově vzniklého státního útvaru. Nový stát uznala ovšem jen Gruzie, ostatní země respektovaly postoj Ruska, které Čečensko dál považovalo za své území. Roku 1992 se stát rozdělil (oddělilo se Ingušsko), roku 1993 Dudajev vyhlásil plnou státní nezávislost, začal tisknout vlastní měnu, zakázal výuku ruštiny na školách a čečenština přešla z azbuky na latinku. Zemí začaly zmítat obrovské ekonomické problémy a kriminalita, což vedlo opozici k pokusu Dudajeva sesadit vypsáním referenda. Ten reagoval rozpuštěním parlamentu.

První čečenská válka[editovat | editovat zdroj]

Rusko se pokusilo využít vnitřního rozvratu a 1. prosince 1994 zahájilo leteckým bombardováním Grozného útok, čímž začala tzv. První čečenská válka. 11. prosince ruská vojska vstoupila do Čečny. Dudajev se stáhl z Grozného, pokračoval však v bojích i roku 1995, jeho základnou bylo především město Vedeno. Roku 1996 však již čečenský odpor představoval spíše guerillovou válku, zejména poté, co v dubnu 1996 byl ruskou raketou zabit i sám Dudajev.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]