Plzeň hlavní nádraží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Plzeň hlavní nádraží
Pohled na výpravní budovu v roce 2019
Pohled na výpravní budovu v roce 2019
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
MěstoPlzeň
UliceNádražní
Souřadnice49°44′37″ s. š., 13°23′17″ v. d.
Plzeň hl.n.
Plzeň hl.n.
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice732750[1]
Tratě160, 170, 178, 180, 190
Nadmořská výška325[2] m n. m.
V provozu od1862
Dopravní koleje11 (lobezské + čekací koleje), 16 (seřaďovací nádraží), 26 (osobní nádraží)[3]
Nástupiště (nástupní hrany)6 (12)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMHD v přednádražním prostoru, zastávka linkových autobusů.
PoznámkyVýpravní budova i s okolím byla 15. května roku 2000 vyhlášena kulturní památkou.[4]
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumČekárna pro cestujícíSměnárnaÚschovna zavazadelSamoobslužné úschovní skřiňkyBezbariérové WCTAXIBankomatVnitrostátní pokladní přepážkaBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službyPoštaSchodištěEskalátoryVýtahy
Kód památky50202/4-5194 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plzeň hlavní nádraží je centrální železniční stanice v Plzni. Zprovozněna byla v roce 1862, kdy byla uvedena do provozu část České západní dráhy z Prahy do Plzně. Stanice je elektrizovaná, výpravní budova je majetkem České republiky.[5] Areál plzeňského hlavního nádraží je zapsaný v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.[6]

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

Původní budova plzeňského nádraží okolo roku 1890
Železniční stanice Plzeň hlavní nádraží během rekonstrukce v roce 2023
Výpravní budova hlavního nádraží
Hlavní průčelí výpravní budovy
Hlavní průčelí výpravní budovy
Účel stavby

nádraží

Základní informace
Slohsecese
ArchitektRudolf Štech
Výstavba1898–1908
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaNádražní 9, Plzeň
UliceNádražní
Nadmořská výška325 m
Další informace
Rejstříkové číslo památky50202/4-5194 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Současná výpravní budova plzeňského hlavního nádraží byla slavnostně otevřena v roce 1907. Budova byla postavena v neorenesančním a secesním slohu (secese patrná zejména na štukové výzdobě a kovových prvcích) podle návrhu architekta Rudolfa Štecha, který se podílel i na financování stavby. Přitom se však významně zadlužil a nevida východiska z tíživé situace se 2. ledna 1908 oběsil.[7]

Nádraží je koncipováno jako tzv. ostrovní, tj. výpravní budova je umístěna mezi kolejišti, která jsou vedena na vysokých náspech. Některé z kolejí byly navrženy jako železniční vlečky do plzeňských průmyslových podniků (Škodovy závody, pivovar).[8]

Budova těžce utrpěla spojeneckým bombardováním na jaře 1945, kdy v noci ze 16. na 17. dubna zaútočily na Plzeň britské bombardéry. Když jedna z bomb zasáhla jihozápadní roh kopule výpravní budovy, celá kopule se výbuchem nadzdvihla a posunula o 15 cm. Poškozeno bylo i mnoho dalších nosných částí budovy. Po druhé světové válce se zvažovala i kompletní demolice poničené budovy. Kopuli nakonec opravila skupina 15 mostařů Škodových závodů, kteří pomocí hydrauliky vrátili kopuli zpět na její místo (opravovali ji ve svém volném čase). Celá budova byla poté rekonstruována do původní podoby. Nádraží několikrát změnilo jméno. V době svého vzniku bylo někdy označováno jako centrální nádraží, po dobu první republiky se používal název Plzeň hlavní nádraží. V roce 1949 bylo nádraží přejmenováno na Plzeň Gottwaldovo nádraží na počest prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. V 50. letech byly v hale instalovány sochy hutníka a posunovače, které se zachovaly až do současnosti. V roce 1971 byl před výpravní budovou odhalen pomník Klementa Gottwalda, ten byl ale po roce 1989 odstraněn. Po sametové revoluci se nádraží opět vrátilo k názvu Plzeň hlavní nádraží. V letech 2011–2012 proběhla velká rekonstrukce interiérů výpravní budovy, na to navázala rekonstrukce nástupišť a okolí budovy.[9]

V roce 2014 byl dokončen spojovací podchod nástupišť směrem k pivovaru.

Budova i s okolím byla 15. května 2000 vyhlášena kulturní památkou. Památkově chráněná je především samotná výpravní budova, ale i zastřešení nástupišť, terasy před hlavním průčelím, náměstíčko před budovou (zde stojí památník československým legionářům s plaketou T. G. Masaryka) a opěrné zdi směrem k viaduktům.[4] Budova je charakteristická také svou velkolepou kopulí, která sahá do výšky 40 m.

Dne 9. prosince 2018 se slavnostně otevřel nový autobusový terminál u hlavního vlakového nádraží v Šumavské ulici, který disponuje deseti autobusovými stanovišti a jednou provozní budovou s veřejnými toaletami. Projekt stavby byl spolufinancován z fondů Evropské unie a Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Terminál je v délce 134 metrů zastřešen. Nově vzniklá autobusová stání jsou bezbariérově spojena s železniční stanicí.[10][11]

Od května 2021 probíhá celková rekonstrukce výpravní budova, jež se nese v myšlence více propojit nádraží s městem.[12]

Železniční uzel[editovat | editovat zdroj]

Plzeňské hlavní nádraží je klíčovou součástí plzeňského železničního uzlu, vychází odtud tratě na Prahu (trať 170), České Budějovice (trať 190), Klatovy (trať 183), Domažlice (trať 180), Cheb (trať 178) a Žatec (trať 160). Trať Praha–Plzeň–Cheb je součástí budovaného III. železničního koridoru, tedy páteřní trati uzpůsobené pro rychlosti až 160 km/h. Na území města se nachází též železniční stanice a zastávky Plzeň-Křimice, Plzeň-Orlík, Plzeň-Doubravka, Plzeň-Jižní Předměstí, Plzeň-Slovany, Plzeň-Bolevec, Plzeň-Bílá Hora, Plzeň-Doudlevce, Plzeň-Koterov, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-Zadní Skvrňany, Plzeň zastávka a Plzeň-Valcha.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Hledání v seznamu žel.stanic - nákladní doprava. SŽDC a O11 GŘ ČD [online]. 15-10-2013, rev. 15-10-2013 [cit. 15-10-2013]. Dostupné v archivu pořízeném dne 04-03-2016. 
  2. ↑ Nadmořské výšky železničních stanic a zastávek. www.provoz.szdc.cz [online]. 13-10-2013, rev. 13-10-2013 [cit. 13-10-2013]. Dostupné online. 
  3. ↑ Staniční řád železniční stanice Plzeň hl. n.. www.iwan.eu07.pl [online]. 5-10-2013, rev. 5-10-2013 [cit. 5-10-2013]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-10-09]. Identifikátor záznamu 163433 : Železniční stanice - hlavní nádraží, z toho jen: výpravní budova včetně podchodů pro pěší, příčná ocelová hala, severní viadukt, plocha přednádražního náměstí, zastřešení nástupišť, atd. viz spis. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. ↑ Nahlížení do katastru nemovitostí, Plzeň, Nádražní 9
  6. ↑ Areál: Železniční stanice Plzeň - hlavní nádraží [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-05-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ Životopis Rudolfa Štecha na www.artarchiv.cz
  8. ↑ MALIVÁNKOVÁ WASKOVÁ, Marie. Příběhy plzeňských domů I.. Plzeň: Starý most, 2012. ISBN 978-80-87338-21-6. Kapitola Hlavní nádraží. 
  9. ↑ Zpráva o rekonstrukci na stránkách Národního památkového ústavu. www.npu.cz [online]. [cit. 2013-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-04. 
  10. ↑ Útvar koordinace evropských fondů města Plzně [online]. 2019-03-01 [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ VESELÁ, Dana. Terminál Šumavská: devět autobusových stanovišť. Plzeňský deník [online]. 2018-11-7 [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  12. ↑ KRIEGEROVÁ, Eva. Plzeňské hlavní nádraží prochází rekonstrukcí. Plzen.eu [online]. Město Plzeň, 2022-10-17 [cit. 2023-02-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Železniční trať Plzeň–Žatec
Železniční trať Praha–Plzeň
Železniční trať Plzeň–Cheb
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Železniční trať Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín
Železniční trať Plzeň – České Budějovice
Železniční stanice a zastávky v Plzni
Zrušené a nezrealizované
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plzeň_hlavní_nádraží&oldid=23858506“