Loren Shriver

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Loren James Shriver
Loren Shriver
Astronaut NASA
St. příslušnost USA USA
Datum narození 23. září 1944
Jefferson, Iowa
Hodnost Plukovník USAF
Čas ve vesmíru 16d 02h 04m
Kosmonaut od 1978
Mise STS-51-C, STS-31, STS-46
Znaky
misí
51-c-patch.jpg Sts-31-patch.png Sts-46-patch.png

Loren James Shriver (* 23. září 1944 v Jeffersonu, stát Iowa, USA)[1] je americký letec a kosmonaut z raketoplánů. Ve vesmíru byl třikrát.

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a výcvik[editovat | editovat zdroj]

Po základní a střední škole absolvoval vojenskou leteckou akademii (United States Air Force Academy) a v roce 1967 zde získal titul inženýra. Magistrem v oboru astronautických věd se stal roku 1968 (Purdue University). Zůstal v armádě a na vojenské základně Edwards pracoval jako zkušební pilot. Zde byl vybrán do týmu kosmonautů NASA jako astronaut – pilot. V té době byl kapitánem amerického vojenského letectva, ženatý a měl čtyři děti.[2]

Lety do vesmíru[editovat | editovat zdroj]

Svůj první let absolvoval v roce 1985 a byla to expedice vojenská. Na palubě raketoplánu Discovery s ním letěli čtyři vojáci – Thomas Mattingly, James Buchli, Gary Payton a Ellison Onizuka. Novináři kvůli utajení k místu startu ani neměli přístup. Jedním z dosažených cílů bylo vypuštění špionážní družice Magnum nad Indický oceán. Startovali z Floridy na Kennedyho vesmírném středisku. Přistáli na základně Edwards.

Podruhé letěl v raketoplánu Discovery na jaře 1990. Během pětidenního letu vypustili Hubbleův kosmický dalekohled (angl. Hubble Space Telescope - HST). Posádka: Loren Shriver, Charles Bolden, Bruce McCandless, Steven Hawley a Kathryn Sullivanová. Startovali na Floridě, přistáli na základně Edwards v Kalifornii.

Třetím letem byla sedmidenní mise STS-46 raketoplánu Atlantis. Sedmičlenná posádka byla ve složení Loren Shriver, Andrew Allen, Jeffrey Hoffman, Marsha Ivinsová, Franklin Chang-Diaz, Claude Nicollier a Ital Franco Malerba. Během letu vypustili na oběžnou dráhu družici Eureka a na vlečném laně družici TSS. Tu pak stáhli zpět na palubu a přistáli na Floridě.

Loren je zapsán v historii jako 156. kosmonaut Země. Ve vesmíru strávil 16 dní.

Po letech[editovat | editovat zdroj]

I po ukončení aktivní služby v týmu kosmonautů v NASA zůstal v různých funkcích a to jak v Houstonu, tak na mysu Canaveral.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti USA, s. 360.  
  2. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Američtí astronauti-kandidáti vybraní v USA v roce 1978, s. 461.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]