Ray Davies

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ray Davies
Ray Davies v Torontu, 1977
Ray Davies v Torontu, 1977
Základní informace
Rodné jméno Raymond Douglas Davies
Narození 21. června 1944 (70 let)
Fortis Green
Žánry Rock, rock and roll, hard rock
Povolání Hudebník, skladatel
Aktivní roky 1963 – současnost
Příbuzná
témata
The Kinks
Ocenění komandér Řádu britského impéria
Website RayDavies.info
Významný nástroj
Fender Telecaster
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Raymond Douglas Davies (* 21. června 1944 v Muswell Hill v Londýně) je znám především jako zpěvák, kytarista, skladatel a vůdčí osobnost britské rockové kapely The Kinks. Po rozchodu Kinks v roce 1996 pokračuje ve své sólové kariéře. Tu začal v roce 1984, kdy napsal scénář a režíroval úspěšný a kritiky ceněný televizní film Return To Waterloo. Na soundtracku k filmu se podíleli Kinks s výjimkou Davea Daviese. Ray Davies se ve filmu objevuje na začátku jako potulný zpěvák v londýnském metru. V roce 1998 vydal album The Storyteller, které doprovodil úspěšnými vystoupeními společně s kytaristou Petem Mathisonem. Při vystoupeních předčítal mezi skladbami ze svého autobiografického románu X-Ray. Prvním oficiálním studiovým sólovým albem Ray Daviese byla deska Other People's Lives z roku 2006.

Ray Davies se rovněž věnuje literatuře. Kromě autobiografie je také autorem sbírky na sebe navzájem navazujících povídek Waterloo Sunset, které vydalo nakladatelství Hyperion v roce 2000. Každý z krátkých příběhů ve svém jádru vychází z některých jeho skladeb.

Život[editovat | editovat zdroj]

Denmark Terrace 6,
rodiště bratrů Daviesových

Davies se narodil v Denmark Terrace čp. 6 ve Fortis Green v Muswell Hill v severním Londýně rodičům Fredovi a Annie Daviesovým. Měl sedm starších sester a mladšího bratra Davea Daviese. Navštěvoval William Grimshaw Secondary Modern School (nyní Fortismere School).[1]

V letech 1962–1963 byl Davies studentem umění na Hornsey College of Art v Londýně. V této době se z The Kinks začala stávat profesionální kapela. Na začátku roku 1964 The Kinks získali nahrávací smlouvu a z Daviese se stal hlavní skladatel a de facto lídr kapely. V srpnu téhož roku kapela vydala svůj třetí singl "You Really Got Me", který byl velmi úspěšný a pro The Kinks znamenal významný průlom v jejich kariéře.

V letech 1966 and 1975 kapela procházela obdobím hudebního experimentování a zaznamenala řadu významných uměleckých i komerčních úspěchů. Mezi rokem 1976 a jejich rozpadem o 20 let později se The Kinks navrátili k mainstreamovému rocku a dosáhli dalších úspěchů, například s hity "Destroyer", "Come Dancing" nebo "Do It Again". The Kinks se rozpadli v roce 1996 a Ray Davies od té doby vystupuje sólově.

V roce 1973 se Davies pokusil o sebevraždu kvůli rozpadu jeho prvního manželství; později u něj byla diagnostikována bipolární afektivní porucha.[2]

Davies má se svým bratrem Davem (kytaristou The Kinks) velmi bouřlivý vztah, což mělo na kapelu velký vliv. Davies byl třikrát ženatý a má čtyři dcery (Louisa, Victoria, Natalie a Eva). V osmdesátých letech měl vztah s Chrissie Hynde z The Pretenders, se kterou má dceru Natalie.

V roce 1990 byl Davies spolu s The Kinks uveden do Rock and Roll Hall of Fame a v roce 2005 do UK Music Hall of Fame.

4. ledna 2004 byl Davies ve French Quarter v New Orleans postřelen do nohy, když pronásledoval zloděje, kteří ukradli kabelku jeho přítelkyni.[3] K tomu došlo ani ne týden poté, co byl Davies jmenován komandérem Řádu britského impéria.

Sólová diskografie[editovat | editovat zdroj]

Ray Davies v Ottawě (2008)

Sólová alba[editovat | editovat zdroj]

Kolaborační alba[editovat | editovat zdroj]

Kompilační alba[editovat | editovat zdroj]

  • Collected (2009)
  • Waterloo Sunset - The Very Best of The Kinks and Ray Davies (2012)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ray Davies na anglické Wikipedii.

  1. (1996) Q Encyclopedia of Rock Stars. Dorling Kindersley. ISBN 0-7513-0393-3. 
  2. A Kinks reunion? Never!
  3. "Kinks star shot in New Orleans", CNN, 5 January 2004. Ověřeno k 24 May 2007.