Bertha Benzová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bertha Benz, c. 1871
Příbuzenstvo
manžel Karl Benz

Bertha Benz (rozená Cäcilie Bertha Ringer; 3. května 1849, Pforzheim5. května 1944, Ladenburg) byla manželka Karla Benze. Stala se první ženou-řidičkou automobilu vůbec a také prvním člověkem, který uskutečnil dálkovou jízdu v automobilu.[1] Pro svůj přínos, podporu činnosti svého muže a propagaci jeho práce je považována za průkopnici automobilismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Bertha Benz Memorial Route[2]
„První čerpací stanice světa“ - městská lékárna ve Wieslochu, v popředí plastika na počest Berthy Benz

Narodila se v roce 1849 ve Pforzheimu jako dcera tesařského mistra Karla Friedricha Ringera. Ve věku 23 let se 20. června 1872 v Ladenburgu vdala za Karla Benze. Svému muži poskytovala v jeho úsilí značnou oporu a to nejen psychologickou. Ještě před svatbou mu pomohla z jeho finančních těžkostí. Vložila do jeho firmy své předčasně vyplacené věno, s jehož pomocí bylo možno splatit dluhy a také vyplatit společníka Augusta Rittera, který působil těžkosti a firmu tak zachránila před bankrotem. Vyplacení společníka také umožnilo Benzovým samostatnost v rozhodování o dalším vývoji jejich podniku. Manželeé spolu měli pět dětí: Eugen (1873), Richard (1874), Clara (1877), Thilde (1882) a Ellen (1890).

Později, poté co se Benzův patentovaný motorový vůz při krátkých zkušebních jízdách (téměř pokaždé ukončených poruchou) nesetkal s kýženým zájmem přihlížejících a potencionálních zákazníků, rozhodla se podpořit manžela velmi účinným způsobem. 5. srpna 1888 bez vědomí svého muže podnikla se svými syny – čtrnáctiletým Richardem a patnáctiletým Eugenem v Benzově tříkolce 106 kilometrů dlouhou jízdu z Mannheimu do rodného Pforzheimu. Z Mannheimu odjížděla za svítání a přes Bad Schönborn a jeho část Mingolsheim a Neulingen-Bauschlott dojela k večeru do Pforzheimu. Mezitím, pro uklidnění manžela poslala telegram o úspěšné cestě. Ačkoliv byla primárním cílem jízdy návštěva její matky ve Pforzheimu, Bertha, která o ovládání automobilu, na rozdíl od svých synů, nic nevěděla, chtěla také přinést svému muži komerční úspěch prostřednictvím veřejné prezentace jeho vynálezu. Veřejné představení vozu a marketing totiž její muž jako typický vynálezce podceňoval.

Cestou musela řešit mnoho technických a jiných problémů. Například protože v té době nebylo možno koupit benzín (Ligroin) jinde než v lékárně, poté co jí došlo palivo, stala se městská lékárna ve Wieslochu u Heidelbergu vlastně první „čerpací stanicí“ na světě. Také karburátor se palivem často zanášel a ucpával a bylo nutno jej čistit, k čemuž používala dlouhou a úzkou sponu do vlasů. Bylo třeba také velmi často dolévat vodu do odpařovacího, tedy ztrátového chladicího systému, systém bezztrátový byl zkonstruován až o dvanáct let později Wilhelmem Maybachem.

Tato první dálková cesta přinesla zájem přihlížejících i místních novin, rozptýlila také pochybnosti o spolehlivosti a bezpečnosti „automobilu“ a položila tak základ budoucímu úspěchu firmy. Vedla také k mnoha technickým zdokonalením Benzova vozu, například i k přidání dalšího převodu pro snazší zdolání větších stoupání, který v původním typu chyběl a vůz tak bylo někdy do prudšího kopce nutno tlačit. Bertha Benzová se do Mannheimu vrátila následujícího dne.

Zemřela ve vysokém věku 95 let v Ladenburgu, kde původně sídlila první dílna jejího muže a kde s rodinou od roku 1906 bydlela.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.mercedes-benz.cz/index_historie_osobnosti_bertha_benz.htm
  2. Bertha Benz Memorial Route
  3. Bertha Benz Memorial Route

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Bertha Benz na anglické Wikipedii a Bertha Benz na německé Wikipedii.