Erich Höpner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Erich Höpner
Erich Höpner jako General der Kavallerie
Erich Höpner jako General der Kavallerie
Narození: 14. září 1886
Německé císařství Frankfurt nad Odrou, Německé císařství
Úmrtí: 1. květen 1944 (57 let)
Třetí říše Berlín, Třetí říše
Vojenská kariéra
Hodnost: Generaloberst (generálplukovník)
Doba služby: 19051942
Sloužil: Flag of the German Empire.svg Německé císařství (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (defence minister 1921).svg Výmarská republika (do roku 1933)
Flag of German Reich (1935–1945).svg Třetí říše
Složka: Flag of German Empire (merchant+cross).svg Reichsheer (do roku 1918)
Flag of Weimar Republic (war).svg Reichswehr (do roku 1933)
Wehrmacht
Velel: 1. prapor 17. pěšího pluku (1930-1932)
4. pluk horských myslivců (1932-1933)
náčelník štábu 1. pěší divize(1933-1934)
náčelník štábu I. armádního sboru (1934-1935)
náčelník štábu velitelství 1. skupiny (1935-1937)
1. lehká brigáda (1937-1938)
1. lehká divize (1938)
XVI. armádní sbor (motorizovaný, 1938-1941)
4. tanková skupina (1941-1942)
4. tanková armáda (1942)
Války: První světová válka
Druhá světová válka
Bitvy: Invaze do Polska (1939)
Bitva o Francii (1939-1940)
Operace Barbarossa (1941)
Obležení Leningradu (1941)
Bitva před Moskvou (1941-1942)
Vyznamenání: Rytířský kříž
Domácí řád Hohenzollernů s meči

Erich Höpner (14. září 1886, Frankfurt nad Odrou8. srpna 1944, Berlín) byl generálplukovníkem německého Wehrmachtu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Höpnerova skupina při zahájení operace Barbarossa

Do Německé císařské armády vstoupil v březnu 1905. V první světové válce sloužil jako nižší důstojník u jezdectva, posléze působil ve štábech sborů a koncem války ve štábech armád. Po válce zůstal v Reichswehru, kde sloužil v nižších štábech. Od dubna 1930 velel pěšímu praporu a v říjnu 1932 se stal velitelem 4. horského pluku. Od února 1933 opět sloužil ve vyšších štábech jako náčelník. V říjnu 1937 byl jmenován velitelem 1. lehké brigády, kterou v říjnu následujícího roku reorganizoval na 1. lehkou divizi. V listopadu 1938 již velel XVI. motorizovanému sboru.

S tímto sborem se účastnil polské kampaně i bitvy o Francii. V rámci chystané Operace Barbarossa, mu bylo svěřeno velení nad 4. tankovou skupinou , která spadala pod Skupinu armád Sever (von Leeb). Během pár dnů po začátku operace, se jeho tankové jednotky převalily přes Litvu a dosáhly mostů přes řeku Daugavu u Dvinsku v Lotyšsku, čímž se jim podařilo roštěpit sovětskou rudou armádu v Pobaltí. V následujících letních měsících, jeho tanková skupina postupovala přes Pskov do nitra Ruska, ale rostly i její problémy dané zvětšující se vzdáleností, tedy logistikou a opotřebováním techniky, ale i rozšiřující se frontou a tudíž rozmělňováním jednotek a nedostatkem posil na zaplnění utrpěných ztrát. Přes tyto problémy pronikly v září jeho jednotky až k Ladožskému jezeru.

Na podzim 1941, byla jeho tanková skupina přesunuta ke Skupině armád Střed (von Bock), aby podpořila útok na Moskvu. Když přešla v prosinci německá vojska do defenzívy a následně čelila sovětské ofenzívě, byl Höppner jeden z mála německých velitelů, který si dokázal udržet chladnou hlavu a na vlastní odpovědnost začal provádět organizovaný ústup svojí 4. tankové skupiny a nově svěřené 3. tankové skupiny od "Moskevských bran" ke Vjazmě, v souladu se sousední 9. armádou, čímž obě tankové skupiny uchránil od obklíčení a zničení. Ale díky opakovanému ignorování rozkazu od OKW (tedy od Hitlera) a jeho otevřenosti vůči nadřízeným, byl 8. ledna 1942 zbaven velení nad 4. tankovou armádou (přejmenovanou z jeho 4. tankové skupiny), propuštěn z Wehrmachtu spolu s odebráním práva nosit uniformu, práva na pobírání penze, bydlením ve služebním domě a zákazem nošení obdržených vyznamenání. Byl velmi přísně potrestán, snad nejpřísněji jako jeden z tzv. obětních beránků bitvy u Moskvy.

Nikdy nebyl přiznivcem NSDAP a s postupem času se jeho odpor k vládě zvětšoval. Byl jedním ze spiklenců zasvěcených do atentátu na Hitlera 20. července 1944. Po nezdrařeném atentátu byl zatčen gestapem, v berlínské věznici byl mučen a následně na rozkaz Hitlera popraven.

Válečné zločiny[editovat | editovat zdroj]

Na výstavě, která se uskutečnila v lednu 2009 v Mnichově, bylo uvedeno že generál Höpner před útokem na Sovětský svaz, uložil podřízeným jednotkám zastřelení zajatých politických důstojníků Rudé armády, jak to požadoval Adolf Hitler ve svém rozkaze z 6. června 1941, ale z vlastní iniciativy požadoval po svých jednotkách i zastřelení civilních komunistických komisařů.
Na přelomu let 1941 a 1942 nedaleko Moskvy byly u vojáka z Höpnerovy tankové skupiny nalezeny fotografie z masakru ve městě Kovnu a na území Litvy a Lotyšska, který se uskutečnily pár dní po napadení SSSR, při kterých byly stříleni komunisté a obyvatelé židovského původu. Tyto fotografie následně byly v SSSR i v zahraničí zveřejněny jako jedny z prvních důkazů německých zvěrstev na okupovaném území.

Povýšení a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Data povýšení[editovat | editovat zdroj]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Erich Hoepner ve Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hitlerovi generálové - Christopher Chant, Wiliam Fowler, Richard Humble, Jenny Shawová
  • Ztracená Vítězství - Erich von Manstein