Matematická informatika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Informatika
Obory informatiky
Programování
Matematická informatika
Teoretická informatika
Teorie složitosti
Umělá inteligence
Teorie grafů
Teorie informace
Informační technologie
Bioinformatika
Chemoinformatika
Geoinformatika
Lékařská informatika
Neuroinformatika
Sociální informatika
Informatici
Charles Babbage
Alan Turing
Donald Knuth
další...
Dějiny informatiky

Matematická informatika (počítačová věda) studuje výpočetní a informační procesy z hlediska hardware i software. V praxi se vztahuje k počítačům a od abstraktní analýzy algoritmů, formálních jazyků atd. pokračuje ke konkrétnějším tématům, jakými jsou programovací jazyky, software a hardware.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Současný výzkum se věnuje zlepšení komunikace mezi člověkem a počítačem a zefektivnění způsobů tvorby, použití a hledání informací.

Computer science is no more about computers than astronomy is about telescopes.
Informatika se nezabývá počítači o nic více než astronomie dalekohledy.
- Edsger Dijkstra, informatik
Computer science is not as old as physics; it lags by a couple of hundred years. However, this does not mean that there is significantly less on the computer scientist's plate than on the physicist's: younger it may be, but it has had a far more intense upbringing!
Informatika není tak stará jako fyzika, pár set let za ní zaostává. To však neznamená, že si informatici naložili menší sousto než fyzici: informatika může být mladší, ale její vývoj byl mnohem intenzivnější.
- Richard Feynman, fyzik

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky matematické informatiky jsou spojeny s pokusy navrhnout a sestrojit stroje, které můžeme považovat za předchůdce dnešních číslicových počítačů. Stroje pro řešení numerických úloh, jako jsou počítadla existují již od starověku. V roce 1623 navrhl Wilhelm Schickard první mechanickou kalkulačku, ale její stavbu nedokončil. [2] V roce 1642 Blaise Pascal navrhl a vyrobil první funkční mechanickou kalkulačku. Charles Babbage navrhl diferenční stroj a univerzální analytický stroj ve viktoriánských časech, [3] , pro které Ada Lovelace napsala návod. Díky této práci je považována za prvního programátora na světě. Okolo roku 1900 se začaly používat děrné štítky.

První univerzální stroje na zpracování informací byly sestrojeny ve 40. letech 20. století. Brzy se ukázalo, že počítače lze používat i pro jiné oblasti zpracování informací, než pro matematické výpočty, což vedlo v padesátých a šedesátých letech 20. století ke vzniku matematické informatiky jako vědního oboru. První studijní program v oboru matematická informatika byl ve Spojených státech otevřen v roce 1962 na Purdue University.

Odvětví matematické informatiky[editovat | editovat zdroj]

Aplikované obory[editovat | editovat zdroj]