Charles Babbage

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Charles Babbage

Charles Babbage (26. prosince 179118. října 1871) byl anglický matematik, filozof, vynálezce a strojní inženýr, který jako první přišel s nápadem sestrojit programovatelný počítač. Části jeho nedokončených strojů jsou vystaveny v Londýnském vědeckém muzeu. V roce 1991 byl podle Babbageových originálních plánů sestaven plně funkční diferenční stroj, za pomoci prostředků dostupných v 19. století. Tím se ukázalo, že by skutečně fungoval už tehdy. O devět let později dokončili ve vědeckém muzeu i tiskárnu, kterou Babbage pro svůj počítací stroj navrhl. V současnosti je Babbage, díky vynálezu prvního mechanického počítače, jenž nakonec vedl k návrhům komplexnějších strojů, považován za „otce počítače“.

Část Babbageova diferenčního stroje, který, za použití součástek nalezených v dílně, sestavil jeho syn.

Návrhy počítačů[editovat | editovat zdroj]

Babbage hledal metodu, jež by umožnila zpracovávat matematické tabulky mechanicky, čímž by se předešlo selhání lidského činitele (v tehdejší době častému). V tomto hledání jej pravděpodobně ovlivnily tři faktory: odpor k nepořádnosti, zkušenost s prací s logaritmickými tabulkami a dosavadní výzkum Wilhelma Schickarda, Blaise Pascala a Gottfrieda Leibnitze na poli počítacích strojů. Poprvé se o principech počítacího stroje zmínil roku 1822 v dopise Siru Humphry Davymu.

Babbageho stroje patřily mezi první mechanické počítače, i když, především kvůli problémům s financováním a osobním záležitostem, nebyly nikdy dokončeny. Pod jeho vedením bylo postaveno několik parou poháněných strojů, které dosáhly jistého úspěchu. Tento úspěch dokázal, že je možné počítání zmechanizovat. I když byly jeho stroje neohrabané a primitivní, jejich základní struktura byla velmi podobná moderním počítačům. Měly oddělenou datovou a programovou paměť, operovaly na základě instrukcí, měly oddělenou vstupní/výstupní jednotku a jejich řídicí jednotka mohla provádět podmíněné skoky.

Diferenční stroj[editovat | editovat zdroj]

V Babbageově době počítali číselné tabulky lidé, kterým se říkalo „počítači“, což znamenalo „ti, kteří počítají“, podobně jako prodavač je „ten, který prodává“. Při svém studiu v Cambridge pozoroval Babbage množství chyb, kterých se lidé při tomto procesu dopouštěli, což jej přivedlo na jeho životní dílo, snahu počítat tabulky mechanicky. V roce 1822 začal s projektem diferenčního stroje, který měl počítat hodnoty polynomických funkcí. Na rozdíl od jiných tehdejších pokusů navrhl Babbage svůj stroj tak, aby počítal série hodnot automaticky. Použitím metody konečných rozdílů bylo možno vyhnout se potřebě násobení a dělení.

Petice proti flašinetářům[editovat | editovat zdroj]

Charles Babbage inicioval petici proti londýnským flašinetářům, kteří rušili jeho klid. Petice neuspěla a flašinetáři a hudebníci celého Londýna se začali na oplátku scházet pod Charlesovými okny a vyhrávali tam co možná nejhlasitěji.[zdroj?]

Prolomení Vigenérovy šifry[editovat | editovat zdroj]

Jednou natrefil Charles Babbage na článek jakéhosi člověka, který tvrdil, že vynalezl nerozluštitelnou polyalfabetickou šifru. Babbage chvástala upozornil na skutečnost, že jde o Vigenèrovu šifru, která v té době existovala již více než sto let, ačkoliv se příliš nepoužívala (její šifrování a dešifrování bylo náročné na čas a pro tehdejší účely postačovala prostá homogenní monoalfabetická šifra). Chvástal na výtku nereagoval a odpověděl pouze v tom smyslu, že Babbage nedokáže „jeho“ šifru prolomit. Charles Babbage šifru prolomil a řešení poslal „vynálezci šifry“. Jinak ale výsledek své práce nijak nešířil a Vigenérova šifra byla jakožto nerozluštitelná užívána poté, co homogenní šifra přestala lidem užívajícím telegraf stačit. Dešifrování Vigenérovy šifry spočívá v hledání stejných skupin hlásek, určováním jejich vzdáleností v textu (počet písmen mezi skupinami) a určováním společných dělitelů vzdáleností - tak lze zjistit délku klíče. Známe-li délku klíče, je velmi snadné rozčlenit zašifrovaný text na skupiny, které byly šifrované vždy podle téhož písmena klíče, a tyto skupiny lze dešifrovat pomocí jednoduché frekvenční analýzy, neboť se nejedná o nic složitějšího než Caesarovy šifry.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Pavel Kasík. Počítač se povedlo postavit až po 182 letech. Tvoří ho pět tun koleček.. iDNES.cz [online]. 13. srpna 2013, rev. 13. srpna 2013 [cit. 13. srpna 2013]. Dostupné online.