Kolečko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o jednoduchém dopravním zařízení. Další významy jsou uvedeny v článku Kolečko (rozcestník).

Kolečko (resp. kolečka či lidověji a nářečně kolec, kolca, kotouč, kortouč, radvánec, chodsky kolmaha[1], valašsky tačky), je jednoduché mechanické zařízení resp. ruční stroj sloužící pro manuální přepravu materiálů, jednokolové vozidlo. Jedná se o kombinaci dvou jednoduchých strojů (páky a kola), jenž slouží pro přepravu zejména sypkých materiálů. Stroj obdobné konstrukce a účelu je trakař.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Kolečko

Optimální na sypké nebo dobře dělitelné materiály, např:

Nevhodné pro přepravu:

  • desek
  • dlouhých železných (a jiných) profilů.

Obsah má 60-80l.

Při přepravě materiálu na ne zcela zaplněném kolečku je vhodné snažit se jej vrstvit co nejblíže k ose kola.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Schéma kolečka

Skládají se z následujících částí:

  1. držadla
  2. vana na náklad - korba
  3. kolo
  4. opěrky

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Historické celoželezné kolečko

Kolečka byla vyvinuta z trakaře. Byla jedním z přelomových vynálezů, neboť pro krátké vzdálenosti, jako např. na stavbě, se s nimi na rozdíl od zvířaty tahaných vozů dalo dostat prakticky všude. Ačkoli neměla takovou nosnost jako veliká kára, unesla přesto více než průměrný člověk. Původně byla stavěna ze dřeva, ve 20. století se uplatnily ocelové trubky a plech.

Jako nástroj enormně zvýšily celkovou efektivitu práce, urychlily také (ačkoli ne přímo) průmyslovou revoluci. V mnoha zemích se však i přes výhody kolečka stále používají pro přepravu nosítka.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alois Vojtěch Šembera: Základové dialektologie československé; s příklady všech řečí slovanských a různořeči českých, moravských a slovenských, Vídeň, 1864