Alfred North Whitehead
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
|
| Alfred North Whitehead | |
|---|---|
| Význam: |
*** NAROZENÍ ***
|
| Narození | |
| Datum: | 15. únor 1861 |
| Místo: | Ramsgate, Kent, Velká Británie |
| Úmrtí | |
| Datum: | 30. prosinec 1947 |
| Místo: | Massachusetts, USA |
| Citát | |
| Úkolem filosofie je obnova celku zatemněného selekcí. | |
Alfred North Whitehead (15. únor 1861, Ramsgate, Kent, Velká Británie – 30. prosinec 1947, Cambridge, Massachusetts, USA) byl filosof, fyzik a matematik, který se zabýval logikou, matematikou, filosofií vědy a metafyzikou. Teprve v druhé polovině 20. století začal být uznáván jako jeden z nejvýznamnějších anglo-amerických filosofů.
[editovat] Život
Whitehead se narodil v Ramsgate v hrabství Kent. Vystudoval na Trinity College v Camdridgi, kde po ukončení studií sám působil jako profesor matematiky. V letech 1911–1924 vyučoval aplikovanou matematiku a fyziku v Londýně a poté se na dalších 12 let stal profesorem filosofie na Harvardu. Od roku 1924 žil trvale v USA a plně se věnoval filosofii.
[editovat] Myšlení a dílo
Whiteheadův myšlenkový vývoj bývá rozdělován do tří období. V prvním (do první světové války) se věnoval především matematice. Nejznámější prací v oblasti matematiky je Principia Mathematica, kterou napsal společně se svým žákem Bertrandem Russellem. Jedná se o třísvazkovou knihu, kde se pokusili upevnit a sjednotit logické základy matematiky.
V druhém, londýnském období se Whitehead zabýval především filosofií vědy v dialogu s Einsteinovou teorií relativity a kvantovou teorií. Mezi jeho nejvýznamnější filosofická díla patří Věda a moderní svět (1925) a Proces a realita (1929), které již spadá do třetího období, kdy Whitehead usiloval o syntézu vědeckého, etického a estetického pohledu na svět. Jedním z hlavních pojmů této procesuální filosofie, kterou označoval jako „spekulativní“, je událost. Tvrdí, že celý vesmír je tvořen předivem událostí, jež neustále vznikají a zanikají. Událost je jakési dynamické kvantum časoprostoru. Whiteheadovo kumulativní pojetí vesmíru zpětně ovlivnilo některé zakladatele kvantové mechaniky, např. Nielse Bohra.
