Třída (matematika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Třída (někdy také přesněji množinová třída) je matematický pojem z oboru teorie množin používaný pro označení souboru objektů, u kterých lze případ od případu určit, zda do dané třídy náleží nebo nenáleží - soubor tedy musí být dobře popsán z hlediska náležení.

Postavení tříd v teorii množin[editovat | editovat zdroj]

Pohled na pojem třída se výrazně liší podle toho, v jakém systému teorie množin je používán.

V původní naivní teorii množin tento pojem splývá s pojmem množina, který je zde definován jako „dobře popsaný soubor objektů“. Po objevení zásadních nesrovnalostí v takto pojaté teorii množin (označovaných jako paradoxy - vizte například Russellův paradox, Cantorův paradox) byla teorie množin postavena na axiomatické základy.

To mimo jiné znamenalo, že objekty, z výše uvedené definice byly omezeny na množiny - jediné, co může ve světě teorie množin někam náležet (ve smyslu „být prvkem“), je množina. Svět teorie množin se tak rozdělil na dva typy objektů - ty, které někam náležejí (množiny), a ty, do kterých něco náleží (třídy).

Přístup k zavedení tříd se liší podle použité axiomatické soustavy:

  • V nejpoužívanější Zermelově-Fraenkelově teorii množin (označované obvykle ZF) jsou třídy zaváděny mimo vlastní jazyk teorie množin - jako metajazykový pojem, který je používán pro rozdělení množin na ty, které splňují, a které nesplňují nějakou formuli, kterou lze o množinách vyslovit. Pomocí každé formule  \phi \,\! lze tedy všechny množiny rozdělit na ty, které jí splňují (to je třída „spřažená“ s touto formulí, obvykle označovaná  \{ x : \phi \} \,\! ) a ostatní:  \{ x : \neg \phi \} \,\! .
  • Ve Von Neumannově-Bernaysově-Gödelově teorii množin (označované obvykle NBG) jsou již v její axiomatice rozlišeny dva typy objektů - množiny a třídy. Množiny jsou pak (podle axiomu definice množiny) ty třídy, které náležejí do jiné třídy:  Set(X) \Leftrightarrow (\exist Y)(X \isin Y) \,\!

Ať již se při definici postupuje „zezdola“ (od množin k třídám) jako v případě ZF nebo „seshora“ (od tříd k množinám) jako v případě NBG, v obou případech lze o vztahu tříd a množin vyslovovat stejná tvrzení - následující odstavec tedy je platný jak v ZF, tak NBG.

Vztah mezi třídami a množinami[editovat | editovat zdroj]

Každá množina  x \,\! je zároveň třída (nebo přesněji - lze jí ztotožnit s právě jednou třídou danou předpisem  x = \{y : y \isin x \} \,\! ). Naopak to ale neplatí. V axiomatických soustavách teorie množin se z původních paradoxů naivní teorie množin staly vlastně důkazy, že nějaká konkrétní třída není množinou - taková třída se nazývá vlastní. Například Cantorův paradox převeden do řeči moderní teorie množin říká, že univerzální třída  \mathbb{V} = \{ x : x = x \} \,\! není množina, ale vlastní třída.

Třídy se tedy dělí na „malé“ množiny a na „velké“ vlastní třídy. Přívlastky „malé“ a „velké“ je v tomto kontextu nutné brát s rezervou - označit například nekonečnou množinu  \aleph_{\omega} \,\! (viz funkce alef) za „malou“ vyžaduje poměrně „velkou“ dávku odvahy.

Axiom vydělení[editovat | editovat zdroj]

Důležitou roli ve vztahu množin a vlastních tříd hraje takzvaný axiom vydělení, který postuluje, že třída, která je obsažena v nějaké množině, je nutně také množinou. Tato vlastnost je pro třídy a množiny velmi podstatná, neboť implikuje, že všechny základní matematické objekty (čísla, relace, funkce, …) existují jako množiny (v nějaké formální teorii množin) a mají (v této teorii) vlastnosti, které od nich očekáváme. Díky tomu je možné považovat teorii množin za „nejvyšší teorii“, v níž je celá matematika již obsažena - za takzvaný „svět matematiky“.

Existují zobecnění teorie množin, ve kterých axiom vydělení neplatí, tj. existují vlastní třídy, které jsou částí nějaké množiny. Takovým zobecněním teorie množin je například teorie polomnožin, kterou zavedl český matematik Petr Vopěnka a spolu se svými kolegy a žáky (z nichž nejvýrazněji přispěl Petr Hájek) ji rozvinul do rozsáhlé teorie.

Související články[editovat | editovat zdroj]