Krajková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krajková
kostel sv. Petra a Pavla

kostel sv. Petra a Pavla

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0413 560456
kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4): Sokolov (CZ0413)
obec s rozšířenou působností: Sokolov
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 35,24 km²
počet obyvatel: 909 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 582 m
PSČ: 357 08
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 7
katastrální území: 7
adresa obecního úřadu: Krajková 295
35708 Krajková
starosta / starostka: Ing. Roman Šístek
Oficiální web: http://www.krajkova.com/
E-mail: ou-krajkova@volny.cz
Krajková na mapě
Krajková
Red pog.png
Krajková
Zdroje k infoboxu a částem obce
Commons-logo.svg multimediální obsah na Commons

Obec Krajková (něm. Gossengrün) se nachází v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 935 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 1277 – první zmínka o osadě Květná (dříve Plumberg či Blumenberg)
  • 1278 – Dolina (Loch)
  • 1287 – Markvarec (Marklesgrün, Markatsgruen)
  • 1350 – získali hartenbergské panství Taut II von Schönbrunn, Habard a Albrecht von Hartenberg, jako léno od Karla IV. Tehdy patřily k Hartenbergu již osady Gossengrün, Plumberg , Loch, Adelsberg, Bürgles, Luphardsgrun, Rathmansgrun, Markatzgrun, Lauterbach a půl vsi Horn.
  • 1350 – první doložená zpráva o obci Gossengrün (Krajková), která patřila jako poddanská ves jak dědičně tak i nevolnicky k Hatrenbergu dnes Hřebeny. (1350 se jmenovala Gossengrun, v roce 1357 Gossingrin, v roce 1364 Kossengruen, v roce 1384 Goczengruen, v roce 1507 Gossengrun, v roce
  • 1848 Kocengrün. Prvotní tvar byl Gossengrun, který má v druhém členu slovo Grun-palouk, rovina a v prvním členu osobní či rodinné jméno Gosso nebo Gozzo, jež se vyskytuje již v 9.století.)
  • 1350, 2. ledna – udělil český král Karel IV. obci dolové právo a právo kutat olovo
  • 1351 – vzpoura selského lidu
  • 1357 – byl v Gossengrünu otevřen farní úřad
  • 1364 – ministr financí Karla IV. Tymo von Kolditz vykonává jako pán z Hartenbergu darovací právo pro kostel
  • 1400 – kostel byl vyrabován loupeživou hordou
  • 1409 – patřil Hartenberg (Hřebeny) rytíři Janko Malerzíkovi
  • 1467 – se Hartenbergu zmocnili Schlickové (Šlikové).
  • 1419-1434 – doba husitských válek, válečné cesty většinou vedly do chebské oblasti přes Gossengrün, boje však přímo hartenberského panství se nedotkly
  • 1481, 1. červen Václav Šlik z Lažan pán z Holíče a flegar chebský uděluje městečku Gossengrünu městské právo, jak je užívají okolní městečka, totiž volně odkazovat, prodávat nemovitý majetek, provozovat řemesla a rozsuzovat sporné i trestní věci mezi sousedy, ale bez újmy soudu vrchnosti. Daruje jim svůj pivovar v Krajkové a ustanovuje, že se v žádné vesnici nesmí "šenkovat" pivo.
  • 1485, 18. červenec. – Pražský hrad, Král Vladislav uděluje na prosbu Václava Šlika z Lažan a Holiče jeho městečku Gossengrünu náležejícímu k hradu Hartenberku, týdenní trh každé úterý a městský znak i právo pečetiti zeleným voskem. V 18. století již pečetilo červeným voskem. Od roku 1485 tvořil znak Gossengrünu modrý štít, v němž vystupovala z pravého dolního kraje plechová rukavice, sahající až k lokti, která svrchu držela zkřížená hornická kladiva (vpravo želízko, vlevo mlátek) přirozené barvy se zlatými násadami. Již v 15.století vykonávalo město soudní právo, dokonce tzv. hrdelní právo, o čem svědčí popisné jméno části pozemku vedle silnice vedoucí na Květnou. Část této pozemkové parcely byla nazvána Galgenwiese, což přeloženo do češtiny se jmenuje šibeniční louka.
  • 1523 – Pankretz Schlick prodává Hartenberg i s okolními vesnicemi vč. Gossengrünu svému bratranci
  • 1526 – hrabě Schlick zemřel v bitvě u Mohácze a majetek převzal Hieronymus Schlick
  • 1547, 10. října – byl Hartenberg i s okolními osadami, tedy i s Gossengrünem, zkonfiskován králem Ferdinandem ve prospěch Královské koruny.
  • 1552 – první cechovní výroba byla založena
  • 1553 – Hartenberg dostal od krále Heinrich von Plauen za věrné služby
  • 1558 – Bleistadt (Oloví) byl povýšen Ferdinandem I. na volné horní město, ale Gossengrün zůstal v poddanosti Hartenbergu
  • 1570, 25. května – Maxmilián II. potvrzuje gossengrünská privilegia
  • 1597 – koupil Hartenberg s celým okolím hrabě Heinrich von Pissnitz. Pissnitzové pak vlastnili zámek či celé panství přes 150 let. Potom hrabě Julius Heinrich von Pissnitz předal panství své neteři hraběnce von Bredau. Její dcera se provdala za hraběte von Auersperg. Tento rod pak vlastnil Hartenberg až do roku 1945, tj. do konce II. světové války.
  • 1598 – Heinrich von Pissnitz povoluje zásobovat pivem všechny vesnice svého panství
  • 1617 – dovolil hrabě Hans Heinrich von Pissnitz městské radě koupit Městský dům. Z něho byla potom vybudována městská radnice, která byla v domě č. 115 naproti kostelu, později byla přemístěna do domu č. 5 vedle hřbitovní zdi u kostela
  • 1618-1648 – třicetiletá válka znamenala spolu s morovými ránami (1680-81) pro obec katastrofální vymření téměř všech obyvatel. Zůstalo zde pouhých 18. manželských párů naživu
  • 1643 – Adam Heinrich von Pissnitz daroval usedlost Maierhof Lippnitzgrün městu, které zde zřídilo chudobinec (čp. 159 směrem na Květnou)
  • 1647 – král Ferdinand II. na zpáteční cestě z Chebu do Plzně přenocoval v Gossengrünu
  • 1650 – k Lochu (Dolina) patří štola sv. Petra (Sankt Petrus Stollen)
  • 1651 – evidováno 236 obyvatel a 45 domů
  • 1682 – stavba pomníku vedle cesty vedoucí do Květné a to s obrazem Krista na kříži, svatého Šebestiána a svatého Rochuse, morového sloupu na levé straně silnice vedoucí na Květnou a proti tomu byl postaven smírčí kříž jako pomník na dobu moru
  • 1680-84 – došlo v Gossengrünu k rebeliím. Vrchnost potrestala město odnětím práva vařit pivo a odnětím pivovaru, který byl vybudován ve druhé polovině 15. století a byl dán do správy poddanskému městu.
  • 1701 – byl postaven Mariánský sloup na náklady vrchnosti u kašny před kostelem
  • 1722 – měla obec Gossengrün 9 krejčích, 4 kováře, 2 koláře, 6 obuvníků, 3 pekaře, 2 sklenáře, 1 bednáře, 3 truhláře, 1 zámečníka, 9 nářaďářů, 2 řezníky, 2 tesaře, 4 zedníky, 2 hrnčíře, 1 mlynáře a 1 barvíře
  • 1753 – město Gossengrün vlastnilo jeden kamenec a uhelný důl vedle Habartova. Podle dalších záznamů však tento důl prodalo v roce 1840 firmě Johann David Stark. Další otevření uhelného dolu bylo zaznamenáno již v 19. století, kdy bratři Dörrflerovi z Gossengrünu otevřeli hnědouhelný důl v bývalé Čisté (Lauterbach) mezi Rádem a Svatavou.
  • 1760, 9. červenec – uvolnění z nevolnictví hartenberským pánům Juliusem Heinrichem von Pissnitz vydáním tzv. Freilassbriefu
  • 1761 – stavba druhého chudobince čp.160. V roce 1846-47 obě dvě budovy, které byly tehdy známy pod jménem Starý špitál, zbourány a na jejich místě byl vystavěn tzv. Armenhospital (nový chudobinec-špitál) stavba cihelná.
  • 1761 – stavbu Svatojánské kapličky umožnil Julius Heinrich von Pissnitz
  • 1763 – podle účtů výdajů a příjmů z tohoto roku je možno usoudit, že uživatelem pivovaru už bylo jen město, kterému patřil celý výdělek či výtěžek z pivovaru. Později ovládla pivovar skupina podílníků. Mezi nimi a městem poté došlo v roce 1832 k dohodě, město dostávalo 20% z výtěžku.
  • 1770 – evidováno 162 domů
  • 1789 – zbourána zastaralá věž kostela
  • 1807 – největší požár Gossengrünu, shořelo 42 rodinných domů
  • 1817-1848 – zpevnění silnice vedoucí ze Svatavy přes Krajkovou a Leopoldových Hamrů do Lubů. Náklady na tuto práci financovalo Hartenbergské panstvo t.č. hrabě Auersperg.
  • 1818 – povolení k zahájení krajkářské školy a tím byl dán základ pro výrobu bruselských krajek
  • 1847 – v tomto roce má město Gossengrün níže uvedený počet řemeslníků: 7 pekařů, 1 hospodského výčepního, 1 puškaře, 2 malíře či barvíře, 6 bednářů, 5 řezníků, 2 hostinské, 2 sklenáře, l zedníka, 2 mlynáře, 2 kováře hřebíků, 2 koželuhy, 2 zámečníky, 4 kováře, 3 krejčí, 10 obuvníků, 5 továrníků na krajky (pohromadě s 300 zaměstnanci), 2 punčocháře, 8 stolařů, 2 hrnčíře, 3 koláře, 27 tkalců, 40 tovaryšů a 16 učňů, 1 tesařského mistra, 4 obchodníků se zbožím, 4 kramáře a potulného obchod¬níka, dále je uvedeno že Gossengrün má 112 mistrů, 68 tovaryšů a 324 učňů vč. pomocných dělníků.
  • 1847 – evidováno počet obyvatel 1633 osob a 229 domů
  • 1865 – stavba budovy Střelnice čp.241
  • 1869 – byl otevřen první poštovní úřad ve městě
  • 1871 – otevřena spořitelna a záložna
  • 1878 – byly položeny základní kameny pro výstavbu nové školy, 5. října 1879 byla vysvěcena již nová budova a předána do využívání. Stála 18000 zlatých.
  • 1890 – se přestává v pivovaře vařit pivo a dům je přestavěn na bytové jednotky. V roce 1934 byl tento dům koupen obcí za 19 700,- korun. Pivovar, který měl čp. 160 a nalézal se vedle bývalého chudobince-špitálu čp. 159 na výpadovce na Květnou, byl využíván v poválečných letech Státními statky jako skladovací prostor (seník, sýpka, sklad pro umělé hnojivo atd.)
  • 1890 – Markvarec má 160 obyvatel a 30 domů, Hrádek 244 obyvatel
  • 1901 – zemřela hraběnka Francisca von Auersperg a byla vložena do rodinné hrobky v kostele sv. Petra a Pavla
  • 1910 – výstavba textilní továrny , její napojení na el. síť z Leopoldových Hamrů
  • 1911 – vybudováno telefonní spojení obce se Sokolovem
  • 1920 – elektrické vedení do Gossengrünu je napojeno na elektrárnu v Dolním Rychnově
  • 1928 – zavedena pravidelná autobusová linka ze Sokolova do Krajkové
  • 1931 – evidováno 1498 obyvatel ve 253 domech (1489 Němců, 6 Čechoslováků, 2 cizinci, 1 ost. nár.)
  • 1938, 15. září - zastřeleno 5 československých vojáků vojínem ČSA německé národnodti a jednoho četníka německými ordnery ve dnech henleinovského puče

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Petra a Pavla, na náměstí Karla IV.
  • Socha Panny Marie, na náměstí Karla IV.
  • Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého
  • Smírčí kříž a boží muka
  • Kašna

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Krajková ve Wikimedia Commons