Jean Racine

Jean Racine
Narození	22. prosince 1639 La Ferté-Milon
Úmrtí	21. dubna 1699 Paříž

Jean Racine [žán rasín] (22. prosince 1639 – 21. dubna 1699) byl francouzský dramatik, jeden z „velké trojky“ francouzských dramatiků 17. století (spolu s Molièrem a Corneillem). Psal především tragédie, i když v jeho repertoáru je i jedna komedie. Náměty čerpal především z antiky. Snažil se vybírat takové, které by promlouvaly k problémům 17. století. 12. ledna 1673 se stal, na přání Ludvíka XIV., členem Francouzské akademie.

Život

Racine byl synem písaře v solném mlýně. Ve třech letech se stal úplným sirotkem. Starala se o něj babička a tety. Od deseti let studoval v Port-Royalu. Roku 1653 odchází na kolej do Beauvais. Vrátil se roku 1655 a o tři roky později odchází do Paříže na roční pobyt na Harcourtskou kolej. Roku 1677 se oženil s Kateřinou Romanetovou, dcerou královského pokladníka z Amiens. Měli spolu sedm dětí (Jean-Baptiste, Marie Kateřina, Nanette, Babet, Fanchon, Madelon a Louis).

Díla

• Andromacha 1667, tragédie, jejíž děj se odlišuje od původních řeckých mýtů. Byla předlohou opery (tragédie lyrique) Andromaque André Grétryho z roku 1780.
• Britannicus
• Berenika
• Bajazid
• Mithridates

• Ifigenie
• Faidra
• Ester
• Atalia

Faidra

Jeho nejznámější tragédie se jmenuje Faidra. Děj se odehrává ve starověkém Řecku. Král Theseus se podruhé ožení s mladou dívkou Faidrou, jeho syn Hippolytos to těžce snáší. Faidra je však do Hippolyta zamilovaná, ale snaží se své city potlačit. Faidra se dovídá o tom, že Theseus v cizině zahynul. Rozhodne se Hippolytovi vyznat ze svých citů, ale ten její návrhy odmítá. Nabídne mu, že se s ním podělí o athénský trůn. Theseus však mrtvý není a vrací se z ciziny. Faidřina chůva mu poví, že se Hippolytos pokusil zneuctít Faidru. Theseus ho okamžitě vyžene z domu. Poté se ještě obrací k bohům, aby potrestali zločin. Faidra si uvědomuje, že byl Hippolytos nařknut neprávem, vypije jed, ale předtím se ještě přiznává Theseovi, že byl oklamán. "Snažil jsem se učinit Faidru méně odpuzující než je v antických tragédiích. Ve skutečnosti není vinna ani zcela bez viny, z vůle osudu a hněvu bohů, stává se obětí nepravé vášně, která v ní samé probudí ošklivost."

odkazy

Související články

• Francouzská literatura
• Seznam francouzských spisovatelů
• Faidra

Externí odkazy

• Dílo autora na projektu Gutenberg (anglicky)
• Biografie (francouzsky)
• Racine na stránkách Francouzské akademie (francouzsky)
• Racine na stránkách Comedie Francaise (francouzsky)

13. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce: François de La Mothe Le Vayer	1672–1699 Jean Racine	Nástupce: Jean-Baptiste-Henri de Valincour