Faidra
| otec | Mínós |
|---|---|
| matka | Pásifaé |
| bratr | Deukalión |
| bratr | Glaukos |
| bratr | Androgeós |
| bratr | Katreus |
| sestra | Ariadna |
| manžel | Théseus |
| nevlastní syn | Hippolytos |
Faidra (řecky Φαίδρα) je v řecké mytologii dcera krétského krále Mínóa a jeho manželky Pásifaé.
Měla čtyři bratry - Deukalióna, Glauka, Androgea a Katrea - a starší sestru Ariadnu.
Syn athénského krále Aigea Théseus zabil Mínotaura za pomoci její sestry Ariadny. Tu ale opustil a po řadě dobrodružství se stal athénským králem. Poté, co mu zemřela manželka Antiopa, oženil se podruhé — s Faidrou. Měli všechny předpoklady pro šťastné manželství.
Faidra se však zamilovala do Théseova syna z prvního manželství — Hippolyta. Příběh má několik verzí. Jedna říká, že se lásce bránila a vzala si život, aby zachránila svou i manželovu čest. Podle jiné verze ona sama Hippolyta sváděla, byla však odmítnuta a z uražené ješitnosti ho obvinila, že byla svedena. Théseus požádal boha Poseidóna, aby Hippolyta zahubil. Poseidón poslal netvora, který splašil koně a ti Hippolyta usmýkali k smrti. Když vyšla pravda najevo, spáchala Faidra sebevraždu.
Obsah |
Odraz v umění [editovat]
Generace umělců se přely o to, zda Faidra byla svůdkyně nebo nevinná oběť. Její příběh zpracovali:
Malířství [editovat]
- Pierre-Narcisse Guérin: Phèdre et Hippolyte, 1815, Musée du Louvre
- Alexandre Cabanel: Phèdre, 1880, Musée Fabre
Drama [editovat]
- Eurípidés: Hippolytos, tragédie
- Lucius Annaeus Seneca: Phaedra
- Jean Racine: Faidra (Phèdre), 1677
- Gabriele d'Annunzio: Fedra, 1909
- Bernard von Brentano: Phädra, 1939
- Robinson Jeffers: Žena z Kréty (The Cretan Woman), 1951
- Per Olov Enquist: Pro Faidru (Till Fedra), 1980
- Sarah Kane: Faidra (z lásky) (Phaedra´s Love), 1996, adaptace Senecovy Faidry
- Karol Horák: Domov z plastelíny [Faidra.vertikálny rez], 2007
Hudba [editovat]
- Jean-Philippe Rameau: Hippolyte et Aricie (1733) - opera
- Christoph Willibald Gluck: Ippolito (1744) - opera
- Jules Massenet: Předehra k Racinově Faidře, 1909
- Ildebrando Pizzetti: Fedra, 1915, opera na text d'Annunziův
- Arthur Honegger: Předehra k d'Annunziově Faidře (Prélude pour la 'Phaedre' de Gabriele d'Annunzio, H 61), 1926
- Jean Cocteau, hudba Georges Auric: Phédre, 1950 - balet
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- kolektiv autorů. Slovník antické kultury. Praha : Svoboda, 1974. Kapitola heslo Faidra, s. 209.
Reference [editovat]
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
- Publius Ovidius Naso, Proměny
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí