Agrippina mladší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Agrippina mladší na minci

Iulia Vipsania Agrippina (* 6. listopadu 15 po Kr. v Kolíně nad Rýnem, † 59 v Kampánii), na rozlišení od své matky často zvaná Agrippina mladší (latinsky Agrippina minor), byla dcera Germanika a Agrippiny starší, dcery Marka Vipsania Agrippy a vnučky Augusta.

[editovat] Život

Agrippina Mladší byla úzce svázána se třemi římskými císaři. Byla sestrou šíleného Caliguly, matkou Nerona, syna ze svého prvního manželství, a od roku 49 manželkou Claudia, který se osm let předtím stal císařem (100 největších tyranů, 2000).

Agrippina byla v prvním manželství provdána za Gnaea Domitia Ahenobarba, s nímž měla jediného syna Nerona. Její bratr Caligula ji poslal roku 39 do vyhnanství, z nějž se po jeho zavraždění směla vrátit zpět. Po druhém manželství s Passienem Krispem se v roce 49 provdala za svého strýce Claudia, který jí propůjčil titul Augusta.

V době, kdy si Agrippina brala Claudia, byl už on starý a nemocný. Agrippina ucítila šanci chopit se moci a přinutila jej, aby adoptoval Nerona jako svého nástupce a oženil ho se svou dcerou Octavií. Zároveň však nechala všechny případné rivaly zabít. Mnoho urozených mužů bylo zneklidněno tím ,že říši vládne žena. Pokusili se Claudia varovat, jenomže Agrippina byla rychlejší (100 největších tyranů, 2000).

Agrippina se pokoušela Neronovi zajistit následnictví na trůnu, ačkoli Claudius měl sám syna Britannika. Roku 54 nechala svého muže otrávit a Nerona prohlásit císařem. V dalších letech však postupně ztrácela na svého syna vliv a ten ji nechal roku 59 zavraždit.

Nero zjistil, že ani on sám si nemůže být před matčinou touhou po moci jistý. Agrippina musela zemřít. Jenže to nebylo tak snadné. Třikrát se ji pokusil otrávit a utopit, ale bez úspěchu. Nero dal postavit dokonce loď, jež se měla stát nástrojem Agrippininy smrti. Když se koráb ocitl na moři, rozpadl se a Agrippina skončila ve vlnách. Dokázala však plavat směrem ke břehu, kde ji pak zachránila rybářská loď. Nakonec poslal Nero do jejího domu vojáky s cílem ji zabít (100 největších tyranů, 2000). .

Jako u většiny příslušníků julijsko-claudijského rodu je obraz Agrippiny ovlivněn líčením antických pramenů (především Tacita a Suetonia), které příliš nedovolují objektivní posouzení. Podle pramenů byla Agrippina rozkazovačná, ovlivňovala lidi kolem sebe, měla ráda drahé věci, a pro svého syna a pro svůj úspěch u dvora byla ochotna udělat cokoli.