Boiótie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Boiótie nebo Boeotie (řecky Βοιωτια, Boiótia) je provincie ve středním Řecku a moderní prefektura zhruba ve stejných hranicích jako byla ve starověku.
Boiótie leží na sever od východní části Korintského zálivu, na jihu ji od Attiky odděluje pohoří Kithairon, na severu hraničí s Lokris a s Eubojským zálivem. V severní části leželo rozsáhlé jezero Kopais, odvodněné a proměněné na zemědělskou půdu roku 1892. Z jezera se už ve starověku odváděla voda zčásti podzemními umělými kanály.
Ve starověku a v řecké mytologii hrála Boiótie významnou roli. Důležitými městy byly Théby jako vojenská pevnost, Plataje a Orchomenos jako obchodní středisko. Geograficky tvoří Boiotie přirozený celek a má z velké části přírodní hranice. Protože byla i etnicky homogenní, snažily se Théby po staletí o její politické sjednocení, dosáhly však jen volné federace, hlavně s náboženským významem. Théby byly většinou rivalem Athén a často se proti nim spojovaly se Spartou; patrně také proto platili boióťané v Athénách za zabedněné hlupáky. Politický význam Boiótie a Théb skončil po zničení města Alexandrem Velikým roku 335 př. n. l. Z Boiótie pocházela řada významných mužů jako Pindaros, Hésiodos nebo Plútarchos a v Boiótii podle tradice zemřel evangelista svatý Lukáš.
[editovat] Odkazy
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Boiótia (Díl 4., str. 267)
V tomto článku je použit překlad textu z článku Boeotia na anglické Wikipedii.
