Východní Thrákie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Východní Thrákie uvnitř Marmarského regionu

Východní Thrákie (jiné názvy: Edirnská Thrákie, turecká Thrákie, Thrákie, evropské Turecko; bulharsky: Източна Тракия (Iztočna Trakija)/ Одринска Тракия (Odrinska Trakija), řecky: Ανατολική Θράκη (Anatoliki Thraki), turecky: Doğu Trakya) je území dnešní evropské části Turecka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Řeka Marica (turecky Meriç), hranice mez východní a západní Thrákií

Oblast byla původně osídlena Thráky, kteří se zde usadili mezi 12.-9. století př. n. l. Jedna z teorii říká, že Thrákové sem přišli z Řecka, odkud je vyhnali řecké kmeny. Přibližně od 8. století př. n. l. se zde usadili Řekové, kteří zde u pobřeží zakládali kolonie. Řekové osídlili celou pobřežní oblast a většinu Thráků vyhnali. Nejznámější starořecké kolonie zde byly Kallipolis (dnes Gelibolu), Kardia, Ainos (dnes Enez), Sestos, Perinthos (dnes Marmara Ereğlisi), Selymbria (dnes Silivri) a Byzantion (dnes Istanbul). Řekové se usadili i na pobřeží Černého moře. Šlo hlavně o iónské Řeky, území v okolí Byzantionu obývali Dórové. Řecka kultura se odsud dostala i do vnitrozemské Thrákie.

Během peloponéské války stáli místní Řekové na straně Athén. Později Thrákie připadla Makedonii, pak svobodné Thrákii a v 1. století definitivně Římanům. Postupně se zde rozmohlo křesťanství. Císař Hadrián zde postavil město Hadrianopolis (dnes Edirne). Císař Konstantin Veliký Byzantion přebudoval na nové hlavní město, Konstantinopol, kde se usadilo obyvatelstvo z různých končin východní části říše (hlavně Řekové). Od roku 395 patří Thrákie do Východořímské (Byzantské) říše. V 6. století sem pronikli Slované, kteří se pokusili Konstantinopol dobýt, ale neúspěšně a tak se usadili v dnešní severní turecké Thrákii a slovanizovali původní Thrácké či helenizované thrácké obyvatelstvo. Od 7. století sem pronikali Prabulhaři, kteří se později se Slovany a Thráky pomíchaly a slovanizovali se. Řekové se udrželi, obývali širší pobřežní území. Od 14. století území ovládli Turci, kteří v roce 1453 dobyli Konstantinopol, dlouho bylo hlavní město Osmanské říše Edirne. Během turecké doby se zde usuzovalo řecké obyvatelstvo, hlavně ve vnitrozemí a v Konstantinopoli, na pobřeží žili Řekové kontinuálně. Většina vnitrozemského obyvatelstva (snad Bulhařů) se do 17. století islamizovalo a poturčilo.

Turecký údaj z roku 1910 udává, že Východní Thrákie má 1 669 500 obyvatel, z toho 655 600 tvoří Řekové, 604 500 Turci, 71 800 Bulhaři a 337 600 obyvatel tvořili různé jiné národnosti. Místní Řekové se věnovali především obchodním činnostem, nejvýznamnější města byly Istanbul ( řec. Konstandinupoli), Edirne (řec. Adrianupoli), Gelibolu (řecky Kallipoli), Tekirdağ (řecky Redestos) a Kirklareli (řecky Saranda Ekklisies). Z posledně jmenovaného pocházel Evangelos Tsantalis, řecký vinař, který založil známou vinnou značku Tsantali. území bylo známé pod jménem Romilia, tedy země Romaine (Řeků). V roce 1923, po vzniku Turecka a po Řecko-turecké válce, se konala výměna obyvatel mezi Řeckem a Tureckem. Většina místních Řeků se vystěhovala do Řecka (hlavně do oblastí Západní Thrákie a Makedonie) a do turecké Thrákie přišlo etnické turecké obyvatelstvo z Řecka. Mnoho nově usazených Turků pocházelo ze Soluně. Mezi muslimy se tu usadili i muslimští Arumuni z Řecka. Povoleno měli zůstat jen Istanbulští Řekové, kteří se však po roce 1955 téměř všichni vystěhovali do Řecka.

Dnes[editovat | editovat zdroj]

Dnes je území turecké Trácie vyspělou oblastí Turecka, nachází se zde největší město Istanbul. Jiná významná města jsou Edirne, Gelibolu, Kirklareli, Tekirdağ a Tekirdağ. Dnes zde žije přibližně 10 000 000 obyvatel, převážně Turků.

Související články[editovat | editovat zdroj]