KV-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o tanku. O egyptské hrobce pojednává článek KV 1.
KV-1
KV-1C z roku 1942 ve finských barvách. Následné údaje platí pro vz. 1941 (KV-1A a B)
KV-1C z roku 1942 ve finských barvách. Následné údaje platí pro vz. 1941 (KV-1A a B)
Základní charakteristika
Posádka 5
Délka 6,75 m (korba), 6,9 m (s kanonem)
Šířka 3,32-3,35 m
Výška 2,71 m
Hmotnost 47,5 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 75 mm (čelo trupu), 75-90 mm (čelo věže)
Hlavní zbraň 1 x 76,2 mm kanon F-32 nebo F-34
Sekundární zbraně 3x 7,62 mm kulomet DT
Pohon a pohyb
Pohon Dieselový 12-válec V-2K
448 kW (600 hp)
Odpružení torzní tyče
Max. rychlost 35 km/h
Poměr výkon/hmotnost 12,6hp/tunu
Dojezd 150 km (terén) nebo 225-250 km (kvalitní silnice)

KV-1 byla první a klasická varianta sovětského těžkého tanku KV (KV jako Kliment Vorošilov). Byla vyvinuta v roce 1939 jakožto jednověžová varianta (alternativa) třívěžových těžkých tanků SMK a T-100, které byly vyvíjeny jako náhrada za nepovedené těžké tanky T-35. Duchovním otcem tanku byl Josef Kotin.

Počátek[editovat | editovat zdroj]

KV-1 vzor 1939

Původní prototyp byl vyzbrojen dvěma děly (1x 76,2 mm a 1x 45 mm, obojí v jedné věži), 45mm kanon však byl později odmontován, aby posádka získala prostor k práci. Tank byl vyzkoušen pod dohledem zvláštní komise za zimní války v bojích na Karelské šíji. Zde se osvědčil zejména svojí odolností (klasické protitankové zbraně Finů si s ním nedokázaly poradit). V souvislosti s neúspěchem jeho vícevěžových konkurentů bylo rozhodnuto okamžitě zahájit sériovou výrobu, bez provedení obvykle požadovaných zkoušek. Do výzbroje Rudé armády byl přijat 19. prosince 1939. Zároveň byl vydán pokyn vypracovat projekt speciálního lépe vyzbrojeného typu tanku, který by dokázal ničit dobře opevněná postavení nepřítele (viz KV-2).


Další technické údaje a parametry[editovat | editovat zdroj]

Překonávání terénu[editovat | editovat zdroj]

  • Svislá překážka: 1,2 m
  • Stoupání: 36°
  • Příkop: 2,59 m

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

Prototyp měl 1x 76 mm kanon (L-11) a 1x 45 mm, lehčí byl později odmontován. Další stroje již dostávaly jen těžší z obou zbraní a to nejprve kanon L-11, posléze F-32 a F-34, stroje typu KV-1S dostaly většinou moderní ZIS-5 (je možné že během oprav byl dáván i do starších typů).

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Výroba, zahájená v prosinci 1939, stihla ještě dodat několik strojů na bojiště zimní války, ovšem bylo jich jen málo a přišly po ukončení klíčových bitev. První stroje měly svařovanou věž, posléze se vyráběly i věže odlévané. Prvním velkým bojovým nasazením stroje se tedy stala až velká vlastenecká válka. V čase jejího zahájení disponovala Rudá armáda několika sty tanky typu KV-1 (udává se 639 strojů KV-1 a KV-2 k okamžiku jejího zahájení), celkem bylo vyrobeno asi 4775 strojů typu KV, kolik jich bylo konkrétně typu KV-1 se neví.

Bojová hodnota stroje[editovat | editovat zdroj]

KV-1, který přišel o věž

Z hlediska takticko-technických parametrů neměl těžký tank KV-1 během prvních měsíců války konkurenta a v rukou zkušených tankistů představoval hrozivou zbraň. Byly dokumentovány případy, kdy jediný tank KV-1 zničil několik nepřátelských tanků a přes řadu zásahů zůstal díky silnému pancéřování bojeschopný. Mimořádnou úlohu sehrály tanky KV-1 během bitvy o Moskvu, a to zejména během protiútoku Rudé armády. V průběhu roku 1942 začalo být ale stále zřetelnější, že i tank KV-1 ztrácí svou dosavadní převahu a zejména jeho pancéřování přestává být spolehlivou ochranou před protipancéřovými střelami protivníka.

V bojích se prokázaly jak kvality, tak nedostatky stroje. Plusem byla obrovská odolnost: účinkovala na něj pouze těžká protitanková děla, lehká a střední mu vůbec neublížila. V řadách německé obrněné techniky neexistoval stroj, který by ho dokázal vážněji ohrozit až do příchodu strojů Stug III F a Pz IV F2. Nedostatky spočívaly v nízké rychlosti a pohyblivosti, přetížení velitele tanku, který byl zároveň i nabíječ kanónu, a vysoká poruchovost podvozku a pohonné soustavy. Přesto to byl úspěšný tank, který byl až do příchodu strojů Tiger bezkonkurenčně nejlepším těžkým tankem na bojišti. V roce 1943 z něj vznikl tank KV-85, na nějž posléze navázala řada tanků IS.

Bojové užití[editovat | editovat zdroj]

Zničený KV-1 poblíž Voroněže, 1942

Až do příchodu nových výkonných německých kanónů byly tanky KV 1 vládci bojiště. Silné pancéřování, účinná výzbroj, vynikající vznětový motor - to vše byly vlastnosti znatelně zvyšující schopnost přežití tanků KV v boji. Velkou nevýhodou byly tradičně nespolehlivé převodovky, často znamenaly ztrátu stroje spíše, než boj. Po zahájení útoku měla Rudá armáda 639 tanků KV-1. Tanky znamenaly pro útočící Němce obrovský problém, jelikož prakticky jedinou zbraní schopnou prorazit pancíř tohoto stroje, byl protiletadlový kanón Flak ráže 88 mm. Tanky KV se sice na bojišti objevovaly ojediněle, nicméně jsou známy případy, kdy i samotný KV-1 zastavil útok na daném úseku fronty. Řešením pro wehrmacht pak bylo buď přitáhnout silné Flaky, či zavolat bitevní letectvo. Výhodou pro Němce byla velká mechanická nespolehlivost těchto tanků, která měla na svědomí naprosto nejvyšší procento jejich ztrát. Znehybnělý tank KV bylo velice obtížné odtáhnout, což se v podmínkách rychlé mobilní války stávalo nemožné. Tanky KV-lS byly nasazované do všech větších operací druhé poloviny války, určité množství bylo použito ještě při bitvě o Berlín.

Verze[editovat | editovat zdroj]

KV-1E
  • KV-1 - vzor 1939, první verze s krátkým 76,2 mm kanonem L-11, brzy nahrazen KV-1A
  • KV-1A - vzor 1940, standardní sériová verze s dlouhým 76,2 mm kanonem F-32
  • KV-1E - (ekanirovki - štíty) stroj KV-1A s přidaným pancéřováním
  • KV-1B - vzor 1941, provedení se zdokonaleným pancéřováním, zesíleným o 25 - 35 mm a použití nového 76,2 mm kanonu F-34
  • KV-1C - vzor 1942, stroj KV-1B, jehož věž, vyrobenou z ocelových desek, nahradil jediný odlitek, výkon motoru byl zvýšen o 100 k (75 kW) a použití nového kanonu ZiS-5
  • KV-1S - (skorostnyj - rychlý) varianta s odlehčeným a optimalizovaným pancířem, která se vyznačovala vyšší rychlostí. Do výzbroje Rudé armády přijatý dne 20. srpna 1942. Zájem o něj projevili i západní spojenci. Nejprve britská a americká delegace navštívily Čeljabinsk a poté bylo rozhodnuto poslat dva KV-1S do USA ke zkouškám, které se uskutečnily na polygonu americké armády v Aberdeenu. Američtí odborníci vysoce hodnotili výzbroj, pancéřování a torzní pérování podvozku. Slabými místy tanku byly naopak zastaralá převodovka, špatné vzduchové filtry a nízká kvalita výroby strojně obráběných součástí, která znehodnocovala jinak velmi dobré konstrukční řešení.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Použitá literatura[editovat | editovat zdroj]