T-100

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
T-100
Základní charakteristika
Posádka 7
Délka 8,49 m
Šířka 3,40 m
Výška 3,43 m
Hmotnost 58 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování do 60 mm
Hlavní zbraň 1 x kanón L-10/L-11 ráže 76,2 mm, 1 x kanón ráže 45 mm
Sekundární zbraně 3x kulomet DT ráže 7,62 mm
Pohon a pohyb
Pohon GAM-34-BT
850 hP
Max. rychlost 36 km/h
Dojezd 200 km

T-100 byl prototyp sovětského těžkého tanku, který byl poprvé a naposledy užit při bojích v sovětsko-finské zimní válce. Stroj měl dvě věže, přičemž na menší z nich byl namontován kanón ráže 45 mm a kulomet DT ráže 7,62 mm. Na velké věži byl kanón ráže 76,2 mm a kulomet DT ráže 7,62 mm. Podvozek sestával z dvojice osmi pojezdových kol, vpředu bylo kolo napínací, vzadu hnací. Korba tanku vykazuje pokročilé rysy, i když dvojvěžová koncepce se ukázala v boji jako nevyhovující. V době zahájení útoku Osy v roce 1941 by s přehledem deklasoval každý nepřátelský tank[zdroj?]. Kdyby byl v budoucnu osazen dělem s vyšší úsťovou rychlostí (např. 85 mm kanón ZiS-S-53), mohl by být nebezpečný i pro německé tanky nových generací (např. Panther). Diskutabilní zůstává otázka synchronizace a výcvik posádky tak velkého stroje.[zdroj?]

Po ukončení Zimní války byl tank odvezen zpět do SSSR a po vypuknutí Velké vlastenecké války byl v roce 1941 evakuován do Čeljabinska, kde zůstal až do roku 1945. Poté byl pravděpodobně sešrotován.

Na druhém podvozku tohoto prototypu bylo postaveno experimentální samohybné dělo označované SU-100Y.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]