Mingrelština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mingrelština (margaluri)
Rozšíření: Gruzie

Počet mluvčích:

500 tisíc (1989 [1])

Klasifikace:

Písmo: mchedruli
Postavení
Regulátor:
Úřední jazyk: není úředním
Kódy
ISO 639-1: není
ISO 639-2: není
ISO 639-3: xmf
SIL: není
Wikipedie
není

Mingrelština (též megrelština, gruzínsky dříve odišuri) je zanský jazyk, kterým hovoří Mingrelové. Je rozšířen převážně na území Mingrelie, jednoho z regionů Gruzie.

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Mingrelština patří mezi kartvelské jazyky. Genealogicky nejblíže má k lazštině.

Sociální status[editovat | editovat zdroj]

U většiny Mingrelců panuje diglosie: postavení vyššího jazyka zaujímá gruzínština, oproti které je mingrelština užívána především v neformální komunikaci a spíše v ústní podobě.

Výjimku tvoří např. periodikum Gal [2] (dle stejnojmenného Abchazského města, ve kterém vychází). Uveřejnuje texty psané nejen abchazsky a rusky, ale také mingrelsky.

Přesnější počet mluvčích mingrelštiny je obtížné určit.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Mingrelština má dvě gramatická čísla: jednotné a množné (značené sufixem -ep po kmeni před pádovou koncovkou). S dalšími kartvelskými jazyky sdílí absenci gramatického rodu.

Pro tento jazyk se uvádí devět pádů: nominativ, ergativ, genitiv, dativ, benefaktiv, ablativ, lativ, adverbiál, instrumentál. Některé klasifikace považují benefaktiv, lativ a adverbiál za jeden pád s různými funkcemi, předpokládají tedy nejspíše společný původ koncovek těchto pádů.

Nominativní tvary též mohou sloužit ve vokativní funkcí, výjimečně jsou doplněny částicí o před jménem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KIPŠIDZE, Iosif. Grammatika mingrelskogo (iverskogo) jazyka. Sankt Peterburg : Tipografija Imperatorskoj Akademii Nauk, 1914.