Želva zelenavá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Testudo hermanni

Želva zelenavá-mládě
Želva zelenavá-mládě
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Třída: plazi (Reptilia)
Řád: želvy (Testudines)
Podřád: skrytohrdlí (Cryptodira)
Čeleď: želvovití (Testudinidae)
Rod: želva (Testudo)
Druh: želva zelenavá (T. hermanni)
Binomické jméno
Testudo hermanni
Gmelin, 1789
Rozšíření poddruhů želvy zelenavé.
Rozšíření poddruhů želvy zelenavé.
{{{druhotné dělení}}}
  • T. h. boettgeri
  • T. h. hermanni
  • T. h. hercegovines
  • T. h. peloponnesica

Želva zelenavá (Testudo hermanni) je býložravá suchozemská želva, jejíž přirozené životní prostředí je v jižní Evropě. Je zřejmě nejoblíbenější druh želvy chovaný v zajetí. Je chráněná statusem EU CITES A.

Obecně[editovat | editovat zdroj]

Dorůstá 20 cm, v přírodě se vyskytují i větší jedinci. Karapax má žluto-hnědé nebo hnědo-černé zabarvení, které se může měnit při dlouhodobém pobytu ve venkovním prostředí. Je oblíbená pro svou aktivitu a poměrně nenáročný chov.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rozšířena je především v oblasti Řecka, balkánských států (až po Dunaj). Některé poddruhy žijí v Itálii, na Baelárech, Korsice, Sardinii, v jižní Francii a východním Španělsku (v tzv. katalánských zemích).[1] Má ráda volné stepní krajiny zarostlé keři, které poskytují dostatek stínu, se spoustou kamení. Ráda se schovává, a i když je aktivní ve dne, z úkrytu vylézá raději za šera, protože jí horko nesvědčí. Také ve venkovním výběhu se snaží vždy nalézt stín a bezpečný úkryt, kde by se mohla skrýt. Zřejmě obliba těchto želv vedla k jejich únikům z chovu a začlenění se do přírody i v Česku, podobně jako některé další cizí druhy želv.

Chov[editovat | editovat zdroj]

I když se jedná o býložravou želvu, neměla by být krmena výhradně bylinami. Kromě čerstvého listí ze stromů a dalších rostlin (jetel, pampelišky, vojtěška, kedlubny, ředkve...), je dobré jí občas dávat také seno. Z živočišné potravy pak pro doplnění výživy ráda jí vaječné žloutky, syrové maso (třeba i žížaly), ráda si pochutná třeba i na piškotu namočeném v mléce, ale jedná se o velice nezdravý doplněk!

Pro správný chov želvy je zásadní zajistit zvířeti dostatečný přísun ultrafialového záření. Ideální je venkovní chov s expozicí na slunci, při chovu v teráriu je zcela nezbytné zajistit dostatečný osvit umělým zdrojem UV záření[2][3].

Želvám je velmi vhodné doplnit stravu umělým zdrojem vápníku[1]. Komerčně nabízené vitamínové doplňky nejsou nutné, někteří chovatelé je dokonce označují za škodlivé a při nesprávném dávkování smrtící[4].

Ačkoli termín "suchozemská želva" sugeruje, že želvy vyžadují pobyt v suchém prostředí, opak je pravdou. Želvám je nutné zajistit trvalou přiměřenou vlhkost chovného prostředí. Nedodržení vede k různým problémům, zejména růstovým deformacím krunýře (zhrbatění).

Názory na to, zda je pro želvy zimnní spánek nutný se významně rozcházejí. Zatímco některí autoři a chovatelé tvrdí, že zimování je nutné i v prvním roce života[1], jiní naopak mají zimování v prvním roce za velmi rizikové a nedoporučují ho[5][6]. Praktické zkušenosti chovatelů nenaznačují, že by absence zimního spánku vůbec zvířatům škodila[7].

Ochrana[editovat | editovat zdroj]

Želva zelenavá (Testudo hermanni) je chráněná statusem EU CITES, kdy želvy spadají do skupiny CITES "A". Želva zelenavá konkrétně do přílohy ES "A" a do příloha CITES II. Vlastník (majitel) želvy potřebuje tedy Cites dokumenty (REGISTRAČNÍ LIST exempláře ohroženého druhu živočicha nebo rostliny) a při prodeji či nákupu také výjimku ze zákazu obchodní činnosti (žlutý doklad). Vzhledem k tomu, že je většina želv přímo ohrožena vyhynutím a jmenovitě uvedena na seznamu CITES I, II a III, prodej a koupě je limitován podmínkami těchto dokumentů. S těmito dokumenty pak dochází k přeregistraci želvy na nového vlastníka (majitele). Prakticky to znamená, že neregistrovaná zvířata mohou být zabavena a pokud je znám jejich původ, na náklady majitele pak navrácena do místa původu.[8]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Želva zelenavá se dožívá 60-80, podle některých pramenů 50-100 let[3]
  • Pohlaví lze u želv spolehlivě určit teprve v šesti, obvykleji až v deseti letech
  • Pro suchozemské želvy byly uspořádány v březnu 2012 v Brně-Bystrci závody[9], pravděpodobně první oficiálně povolené v České republice[10]. Zúčastnila se čtyři zvířata, zvítězila šestiletá samice želvy zelenavé Wendy, hned v zévěsu za ní byl Pan Želva[11].
Želva zelenavá

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c WILKE, Hartmut. Želvy: jak o ně správně pečovat a jak jim porozumět:rady odborníka ke správnému chovu. Praha : Vašut, 2001. 60 s. ISBN 978-80-7236-003-5.  
  2. http://www.euzelva.cz/clanky/osvetleni-do-teraria----w-.html
  3. a b http://www.zvirata.net/zelva-zelenava/
  4. http://www.euzelva.cz/clanky/zelvy-a-vitaminy.html
  5. http://www.euzelva.cz/clanky/zimovani_odzimovani-zelvy.html
  6. http://www.svet-zelv.cz/index.php/obecne-informace-chov-zelv/38-obecne-informace/132-zimovani
  7. http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%BDelva_zelenav%C3%A1&action=edit&section=1
  8. http://www.terareptilium.estranky.cz/clanky/testudo-hermanni--zelva-zelenava-/
  9. http://krap32.cz/?p=901 Máš doma želvu? Je to želva závodní!
  10. http://krap32.cz/wp-content/uploads/2012/02/Bystrck%C3%A1-%C5%BEelva_MZ-O%C5%BDK_20120116_rozhodnut%C3%AD-o-schv%C3%A1len%C3%AD-%C5%99%C3%A1du.pdf Bystrcká želva, rozhodnutí o schválení řádu MZ OŽK_20120116 (PDF)
  11. http://krap32.cz/?p=1010 Velký bystrcký bazar: Finále patřilo želvě Wendy

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu