Želva zelenavá
|
|
||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Želva zelenavá-mládě
|
||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||
| Testudo hermanni Gmelin, 1789 |
||||||||||||||||||
 Rozšíření poddruhů želvy zelenavé.
|
||||||||||||||||||
| {{{druhotné dělení}}} | ||||||||||||||||||
|
Želva zelenavá (Testudo hermanni) je býložravá suchozemská želva, jejíž přirozené životní prostředí je v jižní Evropě. Je zřejmě nejoblíbenější druh želvy chovaný v zajetí. Je chráněná statusem EU CITES A.
Obsah |
[editovat] Obecně
Dorůstá 20cm, v přírodě se vyskytují i větší jedinci. Karapax ma žluto-hnědé nebo hnědo-černé zabarvení, které se může měnit při dlouhodobém pobytu ve venkovním prostředí. Je oblíbená pro svou aktivitu a poměrně nenáročný chov. Zimní spánek je nutný i v prvním roce života.[1]
[editovat] Potrava
I když se jedná o býložravou želvu, neměla by být krmena výhradně bylinami. Kromě čerstvého listí ze stromů a dalších rostlin (jetel, pampelišky, vojtěška, kedlubny, ředkev|ředkve...) je dobré jí občas dávat také seno. Z živočišné potravy pak pro doplnění výživy ráda jí vaječné žloutky, syrové maso (třeba i žížaly), ráda si pochutná třeba i na piškotu namočeném v mléce, ale jedná se o velice nezdravý doplněk! Běžnou stravu je také třeba doplnit o vitamíny běžně prodejné ve zverimexech (dávkování viz obal) a dobré je taky občas posypat listy nadrcenými přepečenými vaječnými skořápkami slepic (je vhodné zvláště pro samicem které mají klást vejce), aby měly pevný krunýř.[1]
[editovat] Areál rozšíření
Rozšířena je především v oblasti Řecka, balkánských států (až po Dunaj). Některé poddruhy žijí v Itálii, na Baelárech, Korsice, Sardinii, v jižní Francii a východním Španělsku (v tzv. katalánských zemích). [1] Má ráda volné stepní krajiny zarostlé keři, které poskytují dostatek stínu, se spoustou kamení. Ráda se schovává, a i když je aktivní ve dne, z úkrytu vylézá raději za šera, protože jí horko nesvědčí. Také ve venkovním výběhu se snaží vždy nalézt stín a bezpečný úkryt, kde by se mohla skrýt.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b c WILKE, Hartmut. Želvy: jak o ně správně pečovat a jak jim porozumět:rady odborníka ke správnému chovu. Praha : Vašut, 2001. 60 s. ISBN 978-80-7236-003-5.
