Severokyperská turecká republika

Severní Kypr, oficiálním názvem Severokyperská turecká republika, je státní útvar se znaky samostatné republiky. Rozkládá se v severní třetině ostrova Kypr.

Obsah

1 Historie
- 1.1 Referendum 2004
- 1.2 Vztahy s řeckou stranou
2 Politické uspořádání
3 Související články
4 Odkazy

[editovat] Historie

Vznik samostatného státu v roce 1983 byl vyvrcholením krize na ostrově, která byla vyvolána pučem kyperských Řeků v roce 1974, jehož cílem bylo svržení tehdejší vlády, a následnou invazí tureckého vojska v roce 1974, které mělo údajně za úkol ochránit turecké obyvatelstvo ostrova; téhož roku na severu ostrova vznikl separatistický stát. V současné době je stát Severní Kypr uznán pouze Tureckem.

[editovat] Referendum 2004

V roce 2004 bylo uspořádáno referendum o sjednocení ostrova, které, pokud by bylo přijato, by vytvořilo Sjednocenou kyperskou republiku, která by následně vstoupila do Evropské unie. Ačkoli byl Annanův plán v severní části přijat 65 % hlasů, byl zamítnut řeckou částí Kypru, kde se proti sjednocení ostrova postavilo 76 % obyvatel.

[editovat] Vztahy s řeckou stranou

Orgány Evropské unie mají při jednání se Severním Kyprem a s rozvojovou pomocí pro toto území velké problémy. Zástupci Řecka a kyperských Řeků brání byť jen náznaku uznání nezávislosti Severokyperské turecké republiky, což se projevilo mimo jiné při podpisu dohod pro rozšíření Evropské unie mezi Evropskou unií a Tureckem v roce 2004. Problematická je situace na Kypru i vzhledem k plánům na vstup Turecka do Evropské unie – budoucí partner nyní vojensky okupuje část území EU, do které chce vstoupit.

[editovat] Politické uspořádání

Severní Kypr je republika v čele s prezidentem.

[editovat] Výkonná moc

Výkonná moc je reprezentována prezidentem voleným na pět let (volební období současného prezidenta republiky Mehmeta Aliho Talata skončí v dubnu 2010) a vládou složenou z jejího předsedy (Ferdi Sabit Soyer) a 10 ministrů.

[editovat] Zákonodárná moc

Zákonodárná moc je reprezentována padesátičlenným jednokomorovým parlamentem voleným poměrným systémem na období pěti let, přičemž minimální hranice pro vstup do parlamentu je získání 5 % hlasů z celkového počtu v řádných volbách (současné volební období skončí v únoru 2009).