Afrikánci
       
|
|||||||||||||||
| 1. řada: Paul Kruger • Andries Pretorius • Louis Botha • 2. řada: J. B. M. Hertzog • Jan Smuts • Eugene Marais • 3. řada: André Brink • Charlize Theron |
|||||||||||||||
| Populace | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 3 600 000 (odhad) | |||||||||||||||
| Země s významnou populací | |||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Jazyk(y) | |||||||||||||||
|
První jazyk |
|||||||||||||||
| Náboženství | |||||||||||||||
|
Protestantství, kalvinismus |
|||||||||||||||
| Příbuzné národy | |||||||||||||||
|
Angloafričané • Barevní • Nizozemci • Vlámové • Francouzi • Němci |
Afrikánci je novější označení pro potomky holandských, francouzských a německých přistěhovalců v Jižní Africe, ve větší míře používané až po Búrských válkách na přelomu 19. a 20. století. Do té doby se hovoří o tzv. Búrech.
Byli to původně potomci holandských, francouzských, německých a belgických protestantů, Kalvínových stoupenců, kteří během 17. a 18. století emigrovali z Evropy do Jižní Afriky, oblasti kolem mysu Dobré naděje, již od roku 1652 do roku 1795 ovládala nizozemská Východoindická společnost. Tato směska přistěhovalců vytvořila vlastní dialekt, afrikánštinu, kterou dodnes hovoří velká část bílého obyvatelstva Jihoafrické republiky, v rámci něhož tvoří Afrikánci většinu.
Búrové (z holandského výrazu Boer - Sedlák) byli převážně usedlí zemědělci. Polokočovní sedláci, kteří se pohybovali na východním pomezí kolonie se nazývali Trekboers (potulní sedláci). Novousedlíci na západě Kapského mysu se označovali jako Kapští Holanďané. Osamělí pionýři, co pronikali za východní hranici kolonie během migrační vlny nazvané později Velká cesta se označovali za Voortrekkers - Průkopníky - doslovně výraz znamená “ti co jdou kupředu”.
Poté, co v 30. a 40. letech 19. stol. ovládli Kapský mys Britové, emigrovali Búrové z ovládané oblasti Kapského mysu na sever od řeky Orange, do oblasti původně obývané černošským obyvatelstvem, odsud uprchnuvšího ve strachu před obávanými Zuluy, vedenými náčelníkem Čakou. Část Búrů se přesunula i do oblasti dnes nazývané KwaZulu-Natal. Zulové to považovali za porušení smlouvy, kterou uzavřeli s Brity, a Búry napadli. Zabili přitom jejich vůdce Pieta Retiefa a Gerharda Maritze a téměř polovinu Voortrekkerů, kteří je následovali.
Zabité vůdce nahradil Andries Pretorius a v bitvě u Krvavé řeky 16. prosince 1836 s malým kontingentem Voortrekkerů Zuluům porážku oplatil. V roce 1839 pak ustavili na dobytém území Natalskou republiku, později označovanou jako Transvaal. Druhým státním útvarem vytvořeným Búry byl Svobodný stát Oranžsko.
Tyto dva státy existovaly až do jejich spojení a začlenění mezi kolonie pod správou Británie během druhé búrské války (1900, resp. 1902).
Související články[editovat]
Reference[editovat]
- ↑ (1996)in Rita M. Byrnes: South Africa: A Country Study(in en-us).Washington: GPO for the Library of Congress, Afrikaans Speakers. Ověřeno k 18 April 2011. “Roughly 3 million people, or 7 percent of the people of South Africa, trace their roots to Dutch, German, Belgian, and French forebears (see Early European Settlement, ch. 1). Their language, Afrikaans, and membership in the Dutch Reformed Church are the most widespread common features of this population.”
- ↑ [1]
- ↑ Geskiedenis Katolieke Afrikaners
