Chalva
Chalva (bulharsky xaлва (chalva), turecky helva, ázerbájdžánsky halva, sanskrtem halava, hebrejsky חלבה (chalva), arabsky حَلاو (halawi)) patří k jedněm z nejstarších orientálních cukrovinek. Název pochází z arabského slova hilwa, sladký.
Před druhou světovou válkou se chalva vyráběla i u nás a byla běžně k dostání na poutích a jarmarcích. Za války byla tato výroba zastavena a doposud se ji nepodařilo plně obnovit. Dnes je v Česku k sehnání v supermarketech, v čajovnách a ruských prodejnách s potravinami.
Obsah |
[editovat] Výroba
Původní receptura je velmi jednoduchá, podstatou výrobku je výluh z rostlin obsahujících saponiny smíchaný s obyčejným cukerným roztokem a ochucený pastou ze sezamových semínek. Výluh se připravoval například z kořene mydlice lékařské (Saponaria officinalis). V Česku není mydlice k výrobě povolená, proto se výluh z ní nahrazuje vejci. Orientální výrobci však tvrdí, že používáním vajec se kvalita chalvy snižuje.
Místo sezamu se praží i jiná olejnatá semena, například slunečnice nebo různé druhy ořechů. Slunečnicová chalva je populární v zemích bývalého Sovětského svazu.
K dochucení se přidává kakao, vanilka, čokoláda, sušené mléko, případně různé orientální esence, např. růžová nebo pomerančová.
Dnes se chalva vyrábí z pražených olejnatých jader a kanditové hmoty (cukerná hmota o nízkém obsahu vody používaná k výrobě tvrdých bonbónů), do které se přidává škrobový sirup.
[editovat] Druhy
Sušší chalvě vyrobené původní recepturou se říká tachan-chalva nebo tahini halva a je oblíbená na Balkáně, Blízkém východě a kolem Středozemního moře.
Rosolovitější semolina halva se dělá v orientálních státech jako je Indie, Pákistán a Írán. Do této chalvy se navíc přidává med, rozinky, datle nebo jiné sušené ovoce.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Halva na anglické Wikipedii.
