Orhan Pamuk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Orhan Pamuk

Ferit Orhan Pamuk (* 7. června 1952 Istanbul) je turecký spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2006. Jeho dílo bývá řazeno k postmodernismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 7. června 1952 v Istanbulu. Jeho dědeček byl inženýrem a obchodníkem a vydělal jmění stavbou železnic a továren. Jeho otec ale následně všeho pozbyl. Vzdělával se v soukromé škole v Istanbulu, od roku 1970[1] tři roky studoval architekturu, pak ale studium přerušil a zapsal se na žurnalistiku: rozhodl se, že se stane spisovatelem. Ve dvaadvaceti napsal svůj první román, Pan Cevdet a jeho synové. Tento román vyhrál literární cenu za románovou prvotinu, navzdory tomu však trvalo čtyři roky, než se dočkal vydání.

V roce 1982 se oženil s Aylin Türegünovou, dívkou ze sousedství. Roku 1991 se jim narodila dcera, kterou pojmenovali po hrdince Černé knihy Rüya. V roce 2001 se rozvedli.

Dlouho žil s matkou a věnoval se výhradně psaní. Mezi lety 1985 a 1988 pobýval v New Yorku, kde jeho žena dělala doktorát na Kolumbijské univerzitě. Rozvedli se v roce 2002, zůstali ale dobrými přáteli. Roku 2006, měsíc před obdržením Nobelovy ceny, začal vyučovat na Kolumbijské univerzitě literaturu.

V roce 2013 se zúčastnil Festivalu spisovatelů Praha.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1979 cena deníku Milliyet (Turecko) za román Karanlık ve Işık (Tma a světlo)
  • 1983 cena Orhana Kemala (Turecko) za román Pan Cevdet a jeho synové
  • 1984 cena Madarali (Turecko) za román Sessiz Ev (Tichý dům)
  • 1990 Independent Foreign Fiction Prize (UK) za román Bílá pevnost
  • 1991 Prix de la Découverte Européenne (Francie) za francouzské vydání románu Tichý dům: La Maison de Silence
  • 1991 Zlatý pomeranč na Antalyjském filmovém festivalu (Turecko) za nejlepší původní scénář k filmu Tajná tvář
  • 1995 Prix France Culture (Francie) za román Kara Kitap: Le Livre Noir
  • 2002 Prix du Meilleur Livre Etranger (Francie) za román Jmenuji se Červená
  • 2002 Premio Grinzane Cavour (Itálie) za román Jmenuji se Červená
  • 2003 International IMPAC Dublin Literary Award (Irsko) za román Jmenuji se Červená
  • 2005 Friedenspreis der deutschen Buchhändler(Německo) za román Jmenuji se Červená
  • 2005 Prix Médicis Etranger (Francie) za román Sníh
  • 2005 Ricarda-Huch Prize
  • 2006 Nobelova cena za literaturu (Švédsko)
  • 2006 Washington University's Distinguished Humanist Award (USA)
  • 2006 Puterbaugh Award (USA)
  • 2008 Ovid Award (Rumunsko)
  • 2007 Free University of Berlin, Department of Philosophy and Humanities
  • 2007 Tilburg University
  • 2007 Boğaziçi University, Department of Turkish Language and Literature
  • 2007 Georgetown University
  • 2008 Madrid University
  • 2003 American University v Beirutu
  • 2008 Členství v American Academy for Arts and Literature
  • 2008 Členství v Chinese Academy for Social Sciences

Nobelova cena[editovat | editovat zdroj]

Dne 12. října 2006 mu byla jako prvnímu Turkovi udělena Nobelova cena za literaturu.[2]

V odůvodnění udělení ceny se píše: „Při hledání melancholické duše svého rodného města objevil nové symboly civilizačních střetů a kontaktů.“[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Cevdet Bey ve Oğulları (Pan Cevdet a jeho synové, 1982)
  • Sessiz Ev (Tichý dům, 1983)
  • Beyaz Kale (Bílá pevnost, 1985)
  • Kara Kitap (Černá kniha, 1990)
  • Yeni Hayat (Nový život, 1994)
  • Benim Adım Kırmızı (Jmenuji se Červená, 1998)
  • Öteki Renkler (Jiné barvy; eseje, 1999)
  • Kar (Sníh, 2002)
  • İstanbul: Hatıralar ve Şehir (Istanbul, 2003)
  • Masumiyet Müzesi (Muzeum nevinnosti, 2008)

České překlady[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Orhan Pamuk ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kučera, Petr, Několik poznámek k Bílé pevnosti, in: Pamuk, Orhan, Bílá pevnost, Argo, Praha 2010, ISBN 978-80-257-0276-5
  2. http://nobelprize.org/nobel_prizes/literature/laureates/2006/
  3. Překlad: LOMOVÁ, Olga. Prolínání časů, mísení civilizací. LtN XVII (2006) č. 43, s. 8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]