Dějiny Brazílie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Novodobé dějiny Brazílie začínají v roce 1500, kdy přistál na brazilském pobřeží portugalský admirál Pedro Álvares Cabral a od roku 1532 začala portugalská kolonizace. Za napoleonských válek roku 1807 uprchl do Brazílie portugalský dvůr v čele s králem Janem VI., který zde vládl 13 let. V roce 1815 byla zrušena kolonie a vyhlášeno Spojené království Portugalska, Brazílie a Algarve. Nezávislým císařstvím se Brazílie stala 7. září 1822. Dne 15. listopadu 1889 byla svržena monarchie a vyhlášena federativní republika. Po vzoru USA byla roku 1891 přijata ústava a vyhlášeny Spojené státy brazilské.

Portugalská kolonizace[editovat | editovat zdroj]

Brazílie byla objevena v roce 1500 portugalcem Pedrem Álvarem Cabralem. Portugalsko v zemi začalo pěstovat cukrovou třtinu a vyvážet do Evropy dosud neznámé plodiny. V 17. a 18. století se zjistila přítomnost diamantů a zlata a začaly konflikty mezi francouzskými, holandskými a španělskými kolonisty.

Nástup Getúlia Vargase v roce 1930[editovat | editovat zdroj]

Brazílie před hospodářskou krizí na své poměry relativně prosperovala, ačkoliv občasně propukala povstání chudých rolníků, která vláda vojenskou silou potlačovala. Příchod Velké hospodářská krize v roce 1929 se ale na Brazílii silně podepsal. Exporty, jejichž velkou část tvořila káva, poklesly na třetinu. Stejně tak poklesla průmyslová produkce. Na březen 1930 byly vypsány federální a prezidentské volby. Vyhrál kandidát konzervativního uskupení ze Sao Paula J. Prestés, který měl podporu statkářů a oligarchie ze Sao Paula. Opozicí byla Liberální aliance v čele s Getúliem Vargasem, který zastupoval podnikatele a střední vrstvu. Vargas sliboval parcelaci velkostatků a znárodnění některých velkých zahraničních podniků. Poté, co Vargas a jeho strana prohlásili volby za zfalšované, vypukly nepokoje. Nižší příslušníci armády a někteří nejvyšší důstojníci podpořili Vargase. Vláda padla a moci se chopila vojenská junta, kterou Vargas donutil, aby mu předala moc. Vargas následně rozpustil federální parlament a soustředil ve své vládě zákonodárnou i výkonnou moc. Zakročil proti levici v armádě a odborech. Zrušil cla mezi brazilskými státy a zvýšil cla na dovoz zboží. Důležitost roku 1930 v Brazilské historii je dána tím, že příchodem Vargase byla ukončena střídající se vláda dvou stran brazilské "kávové oligarchie". Hlavním zájmem těchto latifundistů bylo zachování stávajícího pořádku na venkově, kdy jejich rozsáhlé statky obhospodařovala masa nemajetných rolníků s minimálním příjmem. Latifundisté však ve své většině nejevili zájem o rozvoj průmyslu a podnikání. Na druhé straně Vargas zastupoval zájmy rodící se střední vrstvy a skupiny podnikatelů. Jeho nástup k moci tak ve své podstatě znamenal brazilskou buržoazní revoluci, která v Evropě proběhla o století dříve a díky které se Brazílie dostala na cestu rychlejšího kapitalistického rozvoje.[1]

První Vargasova diktatura 1930–1934[editovat | editovat zdroj]

I po nástupu G. Vargase pokračovaly místní revolty a na jejich potlačení bylo nasazováno vojsko. Velmi neutěšená byla situace na venkově. Státní orgány totiž neřešily největší problém brazilského venkova – tzv. „cambão“, kdy za pronájem parcely musel rolník několik dní v týdnu zadarmo pracovat pro majitele, kterými byli velcí statkáři. Ve své podstatě tak „cambão“ představovalo formu nevolnictví. Odstavená „kávová oligarchie“ využila neklidné situace v zemi a postavila se za heslo zrušení diktatury a návratu k ústavnímu pořádku. Část armády podporovala oligarchii a v jejím zájmu v roce 1932 rozpoutala tří měsíce trvající občanskou válku. Vargas vyšel z tohoto posledního střetu se starými vládnoucími kruhy vítězně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://countrystudies.us/brazil/16.htm

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Klíma, Jan: Dějiny Brazílie, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1998, 460 s., 80-7106-261-8
  • DE CAMINHA, Pero Vaz. Dopis králi Manuelovi o nalezení Brazílie. Praha : Scriptorium, 2000. 80 s. ISBN 80-86197-18-2.