Reussové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Velký znak Knížectví Reuss a zároveň velký znak rodu

Reussové (německy Haus Reuss/Reuß, rúsové) je německý starobylý šlechtický rod, původem z Durynska. Za zakladatele rodu je považován hrabě Egbert I. z Weidy (†1122), hrabě z Gleisbergu. jeho synové Egbert II. a Jindřich I. již vládly také jako hrabata z Reussu. Vnuky Jindřich I. se rod poprvé rozdělil do jednotlivých větví: Weida (vymřela 1535), Gera (vymřela 1550), Plavno. Tyto větve (především Reuss-Gera) se dále rozdělovali a vymírali.

V roce 1564 uskutečnili synové hraběte Jindřicha XIII. hlavní rozdělení celého rodu. Otcovské území si rozdělili takto:

  • Starší linie - území na dolním Greizu, získal Jindřich XIV. a jeho potomci
  • Prostření linie - území ma horním Greizu, získal Jindřich XV. a jeho potomci
  • Mladší linie - území Reuss-Gera, získal Jindřich XVI. a jeho potomci

Když prostřední linie Reussů vymřela v roce 1616, obě zbývající linie si rozdělili její území. Jak starší (Burg, Reuss-Greiz (Reuss-Dolní Greiz, Reuss-Horní Greiz) tak mladší (Reuss-Gera, Reuss-Schleiz (Reuss mladší linie, Reuss-Schleiz-Köstritz), Reuss-Lobenstein) linie se od té doby opět několikrát rozdělili.

V roce 1778 spojil hrabě Jindřich XI. (ze starší linie Reuss-Horní Greiz) území na dolní a horním toku Greizu a vytvořil tak knížectví Reuss starší linie. Naopak v roce 1806 byla ostatní zbylá území Reussů spojena pod vládou knížete Jindřicha XLII. do knížectví Reuss mladší linie (Reuss-Schleiz).

Obě zbylá reusská knížectví vstoupila v roce 1815 do Německého spolku. Poté v roce 1866 do Severoněmeckého spolku a nakonec se stali v roce 1871 spolkovými zeměmi Německého císařství. V roce 1918 byli obě místní knížata svržena a jejich země spojeny jako republika. Ta se nakonec v roce 1920 stala součástí nové spolkové země Durynsko.

Starší linie Reussů vymřela v roce 1927 posledním knížetem Jindřichem XXIV. V ženské linii pak jeho sestrou Idou v roce 1977. Nárok přešel na mladší linii Reussů, která ale ve vládnoucí linii vymřela v roce 1945 a nárok pak přešel na (ještě) mladší linii a současnou hlavu rodu Jindřicha IV. z Köstritzu. Pojmy starší a mladší linie Reussů se od vymření starší z nich v roce 1927 nepoužívají a rod je brán jednotný.

V reusském rodě od konce 12. století přežívá tradice, že všichni mužští členové rodu nesou jméno Jindřich (což je unikát).[1]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. alesmatura.cz/rodokmeny